Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 33/2022-21
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Veverkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 4 080 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 080 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 020 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 020 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 020 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 020 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 080 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 020 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 020 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 020 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 020 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 080 Kč s příslušenstvím z titulu z titulu přepravní smlouvy uzavřené dne 3. 7. 2020, kdy žalovaný v 7:03 cestoval linkou číslo dne 13. 7. 2020 v 14:31 cestoval linkou číslo 17. 7. 2020 v 05:26 cestoval linkou číslo dne 21. 7. 2020 v 6:18 cestoval linkou číslo. Žalovaný v obou případech cestoval bez platné jízdenky, což bylo zjištěno během přepravní kontroly.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě předložených listinných důkazů (hlášení o porušení tarifních podmínek a přepravních podmínek číslo hlášení o porušení tarifních podmínek a přepravních podmínek číslo hlášení o porušení tarifních podmínek a přepravních podmínek číslo hlášení o porušení tarifních podmínek a přepravních podmínek číslo předžalobní výzvy ze dne 11. 5. 2021 s podacím achem, smluvních přepravních podmínek, nařízení statutárního města Liberce číslo číslo) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se dne 3. 7. 2020, 13. 7. 2020, 17. 7. 2020, 21. 7. 2020 přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní a to na lince číslo. Na výzvu pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně.
5. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen „zákon o silniční dopravě“), ve spojení s § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.
6. Ačkoliv se žalovaný dne 3. 7. 2020, 13. 7. 2020, 17. 7. 2020, 21. 7. 2020 přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to na lince číslo na výzvu pověřené osoby dle § 18a zákona o silniční dopravě se neprokázala platným jízdním dokladem, ačkoliv k tomu byla povinen dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě. Vzhledem k tomu, že se žalovaný neprokázal platným dokladem a byl přepravován bez platné jízdenky, je považován za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 7 odst. 6 vyhlášky), a je tak povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení jízdného ve výši 20 Kč dle tarifu městské dopravy v obec a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle čl. V, odst. 13 Smluvních přepravních podmínek integrovaného dopravního systému LK ve spojení s § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 11. 5. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 080 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.