Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 91/2021-61

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 47 569,36 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 751,88 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 455,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 151,57 Kč, 9 % úrok z prodlení ročně z částky 21 751,88 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, 29 % úrok ročně z částky 21 751,88 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, vše do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 817,48 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 764,46 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 993,57 Kč, 9 % úrok z prodlení ročně z částky 25 817,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, 29 % úrok ročně z částky 25 817,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, vše do 30 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 807 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 751,88 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 455,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 151,57 Kč, 9 % úrok z prodlení ročně z částky 21 751,88 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, 29 % úrok ročně z částky 21 751,88 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, vše do 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 817,48 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 764,46 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 993,57 Kč, 9 % úrok z prodlení ročně z částky 25 817,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, 29 % úrok ročně z částky 25 817,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, vše do 30 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 807 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 21 751,88 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku, jakož i částky 25 817,48 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku II. rozsudku, včetně vzniklých nákladů řízení. V rámci odůvodnění skutkových tvrzení žalobce uvedl, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce - společností právnická osoba, IČO uzavřel postupně dvě smlouvy o zápůjčce, na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky. Žalobce dále odkázal na skutečnost, že byly řádně prošetřeny majetkové poměry žalovaného, když nebylo zjištěno, že by mu zápůjčky nemohly být poskytnuté. Žalovanému i přes poskytnutí finančních prostředků zůstalo k dispozici dost peněz, což bylo ověřené jak výpisy z účtů, tak jeho mzdovými listy. I žalovaný sám 2x prohlašoval, jaká je výše jeho příjmů a výdajů. Nelze dovodit, že by v uvedeném ohledu i ve vztahu k výši částek, které byly žalovanému poskytnuté, byly poskytovatelem zápůjček porušeny povinnosti dané Nárok tak lze žalobci přisoudit.

2. Dále žalobce uvedl, že co se týká prvního z žalobou uplatněných nároků, tak její základ byl ve smlouvě o zápůjčce ze dne 12. 1. 2018 a týkal se částky ve výši 30 000 Kč. Ve vztahu k ní se žalovaný zavázal uhradit na poplatcích také částku 19 291 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal zaplatit v 18 měsíčních splátkách po 2 739 Kč. Ovšem žalovaným poslední splátka dluhu byla zaplacená dne 21. 6. 2018. K datu 22. 10. 2018 činila dlužná jistina částku 27 223,46 Kč a dlužný poplatek částku 14 842,26 Kč. Posléze bylo na dluh ještě uhrazeno 2 326,11 Kč. Žalobce tak v této věci nárokuje úhradu jistiny ve výši 25 817,48 Kč s příslušenstvím mezi stranami sjednaným, anebo vyplývajícím ze zákonné úpravy, přičemž kapitalizovaný úrok ve výši 3 993,57 Kč odpovídá úroku ve výši 29 % ročně z částky 25 817,48 Kč od 13. 7. 2019 do 20. 1. 2020 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 764,46 Kč představuje 9 % úrok z prodlení ročně z částky 25 817,48 Kč od 22. 11. 2018 do 20. 1. 2020.

3. Co se týká druhé smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 5. 2. 2018, tak i uvedená pohledávka byla na žalobce postoupená společností právnická osoba, když jde o pohledávku z úvěru ve výši 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit v 60. týdenních splátkách po 776 Kč. Zápůjčka měla být uhrazená do 8. 10. 2018. Částka 25 000 Kč měla být navýšená o poplatky ve výši 21 542 Kč. K datu 22. 10. 2018 dluží žalovaný na jistině částku 25 703,16 Kč a na poplatcích částku 16 098,84 Kč. Jelikož následně bylo uhrazeno 2 173,89 Kč, představuje nárok uvedený ve výroku II. rozsudku dlužné plnění z tohoto smluvního závazku. Dále žalobce uvedl, že kapitalizovaný úrok ve výši 5 151,50 Kč je 29 % úrokem ročně počítaným z dlužné částky ve výši 21 751,88 Kč od 2. 4. 2019 do 20. 1. 2020 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 455,29 Kč představuje 9 % úrok z prodlení ročně z jistiny 21 751,78 Kč od 30. 10. 2018 do 20. 1. 2020. Protože dlužná částka nebyla uhrazená dobrovolně, nezbylo, než podat žalobu k soudu.

4. Žalovaný k věci uvedl, že s žalobcem, resp. s jeho právním předchůdcem v minulosti uzavřel smlouvy o zápůjčkách. Finanční prostředky obdržel a také je splácel. Není si však jistý, kolik a kdy na ně uhradil. Pravdou je, že nejspíše nebude ani schopný dohledat příslušnéy prokazující provedení jednotlivých úhrad. Žalovaný připustil, že v průběhu kontraktace od něj byly požadoványy týkající se výše jeho příjmů, výpisy z účtu apod. Nemá však za to, že by s ohledem na svoji současnou majetkovou situaci mohl uhradit celý dluh jednorázově.

5. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav věci.:

6. Ze smlouvy o zápůjčce pod číslo vyplývá, že byla uzavřená mezi právnická osoba, IČO, jako věřitelem a žalovaným, jako dlužníkem, když finanční prostředky ve výši 30 000 Kč byly žalovanému předány v hotovosti. Z obsahu smlouvy vyplývá, že se žalovaný zavázal uhradit jak celou uvedenou částku, tak i poplatek ve výši 19 291 Kč specifikovaný jako úrok ve výši 7 352 Kč, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 179 Kč. Vše se zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 739 Kč Smlouva byla uzavřená dne 12. 1. 2018 a stranami řádně podepsána. Zároveň ze smlouvy o zápůjčce částky 25 000 Kč číslo vyplývá, že podle ní se žalovaný zavázal mimo posledně uvedené částky vrátit věřiteli - právnická osoba i částku 21 542 Kč, účtovanou coby úrok ve výši 4 472 Kč, částku za pracování doručení a flexibilní splácení ve výši 6 550 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 10 520 Kč. Uvedená částka měla být uhrazená v 60 splátkách po 776 Kč týdně, když finanční prostředky byly žalovanému předány. Smlouva byla stranami podepsaná dne 5. 2. 2018.

7. Z tzv. tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020, týkající se úvěru ve výši 25 000 Kč, ale i úvěru ve výši 30 000 Kč vyplývá, že žalovaný podle předposledního sloupce finanční prostředky dílem, a to v podobě 11 splátek či dílčích splátek uhradil. Stejně tak ve vztahu k úvěru ve výši 30 000 Kč je zjevné, že žalovaný alespoň na počátku prvních 7 splátek uhradil. Další splátky však zůstaly neuhrazené.

8. Z výzvy k úhradě dluhu před podáním žaloby se podává, že žalovanému bylo popsáno na základě jakých právních vztahů a v jaké výši finanční prostředky dluží, ale i kolik žalovaný dluží k datu postoupení pohledávky do majetku současného žalobce.

9. Z podacích lístků do spisu založených je zjevné, že výzvy a sdělení byly žalovanému zasílány na adresu, kterou uvedl ve smlouvách.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobcem ze dne 20. ledna 2020, ve spojení s jejich přílohami, se podává, že obě dvě pohledávky za žalovaným byly právě k datu 20. ledna 2020 postoupené do majetku současného věřitele. Uvedená skutečnost byla žalovanému oznámená na adresu podle smlouvy.

11. Ze zákaznické karty - z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 4. 1. 2018 bylo soudem zjištěno, že příjmy žalovaného činily částku 17 200 Kč a výdaje částku 6 800 Kč. Z druhé zákaznické karty bylo zjištěno, že výše jeho příjmů činí 17 450 Kč měsíčně a výše výdajů činí 6 300 Kč měsíčně. Dále z žádostí o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaný uvedl, že užívá nájemní byt, jeho vzdělání je středoškolské, je svobodný, důvodem půjčky je vybavení domácnosti. Z potvrzení o zaměstnání žalovaného je jasné, že byl zaměstnancem společnosti právnická osoba s výší příjmů 16 930 Kč či 17 270 Kč měsíčně v období od května 2018 do července 2018.

12. Podle ustanovení () přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Po provedeném dokazování lze uvést, že žaloba byla podána důvodně.

14. Co se týká právního hodnocení uplatněného nároku, tak z obsahu skutkových tvrzení a z do spisu založených listinných důkazů je zjevné, že mezi žalovaným a předchozím věřitelem žalobce byly uzavřené dvě platné smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení a násl. , na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a 25 000 Kč, a to za jasně daných pravidel. Pro vzájemné postavení účastníků řízení, ale i poskytovatele zápůjček (spotřebitel x podnikatel podle ustanovení a ) šlo jednoznačně o smlouvy spotřebitelské ( a násl. ). Přestože se žalovaný vůči nároku bránil tím, že dluh dílem splácel, tak již nebyl schopný sdělit, kolik bylo na dluh z jeho strany vlastně uhrazené. Zároveň platí, že žalovaného stran jeho procesní obrany tížilo i břemeno důkazní, o kterém jej soud postupem podle ustanovení poučil. Žalovaný však ve lhůtě k tomu stanovené dalšíy, kvitance či bankovní výpisy svědčící o dalších provedených úhradách (nad rámec sdělení žalobce) nedoložil. Tudíž pohledem civilního řízení sporného neunesl ve vztahu ke své procesní obraně břemeno důkazní, neboť jakékoliv relevantní tvrzení, ze kterého pro sebe vyvozoval příznivé závěry, bylo nezbytné také prokázat. To se však v průběhu řízení nestalo. Listinami soudu zaslanými až po vyhlášení rozsudku žalovaný jen osvědčil to, co tvrdil žalobce, když opět jakoukoliv úhradu nad rámec toho, co uváděl žalobce ( při porovnání obsahu přílohy žalovaného ze dne 3. 5. 2022) ani těmito listinami nedoložil. Soud tak nemohl mít za to, že by žalovaný prokázal, že by reálně nad rámec toho, co uváděl žalobce, cokoliv dalšího na dluh zaplatil. Ze smluv o zápůjčkách také vyplývá, že splátky mají být předně započtené na platby poplatků a úroků, což nepřímo vyplývá i zy nazvané: umoření částek a z do spisu založených tabulek. Pohledem postupní smlouvy a oznámení o postoupení pohledávek měl soud také za dostatečně prokázané, že žalobce je majitelem obou dvou pohledávek vůči žalovanému v řízení nárokovaných, a že je tedy jeho aktivní věcná legitimace v tomto řízení dána.

15. Co se týká obou smluvních závazků, tak po zhodnocení jednotlivých listinných důkazů soud nemá za to, že by v uvedeném ohledu byla hrubě porušená práva spotřebitele/žalovaného. Soud nedovodil, že by uvedené smlouvy měly být neplatné, a že by žalobci mělo být přiznáno jen bezdůvodné obohacení. Oba nároky je nezbytné hodnotit tím úhlem pohledu, že povinnosti, ke kterým se žalovaný zavázal, tedy k úhradě jistiny, ale i četných poplatků a dalších plateb, byly fakticky dostatečně kryté disponibilními příjmy žalovaného. Ty sice nebyly přespříliš vysoké, ovšem jasné je, že částka přesahující 10.000 Kč měsíčně každý měsíc žalovanému zůstávala k dispozici. Nesporné bylo, že několik prvních splátek žalovaný řádně hradil, čímž i nepřímo prokázal, že s uvedenými zápůjčkami a podmínkami jich se týkajících po zralé úvaze souhlasil a byl schopný je průběžně po mnoho měsíců i hradit. Soud neplatnost obou smluv nedovodil, a to ani prostřednictvím ustanovení (pro rozpor s dobrými mravy). Nebylo také příkře vybočeno z obsahu zákona o spotřebitelském úvěru (), aby soud musel žalovanému poskytnout soudní ochranu a přisoudit žalobci výše zmiňované plnění ve výši bezdůvodného obohacení. V této věci a v kontextu všeho shora uvedeného se soudu jevilo být dostačující, jakým způsobem byly prověřeny majetkové poměry/úvěruschopnost žalovaného ze strany zapůjčitel.

16. To, že následně žalovaný rezignoval na své povinnosti a přestal své závazky hradit, případně neprokázal jaké částky a kdy žalobci nad rámec toho, co uvedl v žalobě, uhradil, nemohlo vést soud k tomu, aby žalobu mohl zamítnout. Pokud žalovaný hovořil o současných finančních problémech s tím, že není schopný dluh uhradit jednorázově, tak opět i přes poučení soudu, neprokázal, kde pracuje, jaká je výše jeho příjmů, výdajů, případně jaká je obecně jeho současná majetková situace. Soud prakticky jen z důvodu jistoty a pro pozici žalovaného jako spotřebitele, mu uložil povinnost nárokované částky i s příslušenstvím zaplatit v 30 denní lhůtě od právní moci rozsudku, na místo obvyklé 3 denní lhůty. Uvedené dle názoru soudu lépe odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky řízení.

17. Co se týká náhrady nákladů řízení, o nich bylo rozhodnuto podle ustanovení , když soud účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud stanovil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady řízení ve výši 4 807 Kč. Tato částka se skládá z odměny advokáta, která je vypočítaná podle Sb (dále jen„ AT“). Odměna advokáta se skládá ze tří úkonů právních služeb 3 x 500 Kč za přípravu a převzetí právního zastoupení ( AT), za předžalobní upomínku a sepis žaloby (oba úkony dle , 3 x 300 Kč jako režijní paušál podle , DPH z těchto částek v zákonné výši (504 Kč) podle Za doplnění žaloby soud žalobci odměnu nepřiznal, neboť žaloba měla být úplná již v době jejího podání. Dále k nákladům řízení patří i zaplacený soudní poplatek 1 903 Kč. I zde soud stanovil lhůtu k plnění jako 30 denní, která lépe odpovídá možnostem žalovaného uhradit svůj závazek.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí nebo exekuce.