Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 CO 180/2022-132

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy

Mgr. Ondřeje Plška a soudkyň JUDr. Andrey Milichovské a Mgr. Heleny Bláhové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o 300 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. -127 ze dne 16. 5. 2022

takto:

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným usnesením okresní soud rozhodl, že výše nákladů řízení, jež je žalobkyně povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Liberci podle výroku III rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. - 95 ze dne 31. 8. 2021, se určuje částkou 335,22 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Z odůvodnění vyplývá, že uvedeným rozsudkem bylo o povinnosti žalobkyně zaplatit státu náhradu nákladů řízení rozhodnuto jen co do základu, neboť nebyla známá jejich výše. Poté, co usnesením č. j. -125 ze dne 28. 4. 2022 okresní soud přiznal svědkyni jméno příjmení náhradu nákladů spojených s podáním svědecké výpovědi dne datum ve výši 335,22 Kč a tuto částku jí vyplatil, určil výši této náhrady samostatným usnesením podle

Poučení:

2. Proti tomuto usnesení se odvolala žalobkyně a navrhla, aby bylo zrušeno. Namítá, že usnesení bylo vydáno v rozporu s  , z něhož vyplývá, že soud může rozsudek doplnit, jen dokud nenabyl právní moci. Tato podmínka splněna není, neboť rozsudek Okresního soudu v Liberci č. j. -95 ze dne 31. 8. 2021 nabyl právní moci dne datum (tj. před vydáním napadeného usnesení). Dále namítá, že k opravě přezkoumávaného rozhodnutí soudu prvního stupně musí dojít ještě před rozhodnutí odvolacího soudu, což není splněno, neboť uvedený rozsudek okresního soudu byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci č. j. -121 ze dne 29. 3. 2022, který nabyl právní moci dne datum (tj. před vydáním nyní napadeného usnesení). Dále má za to, že napadeným usnesením byla stanovena totožná povinnost, jako usnesením č. j. ze dne 28. 4. 2022, ačkoliv není přípustné, aby pro identickou povinnost existovaly dva exekuční tituly.

3. Krajský soud přezkoumal usnesení okresního soudu včetně jemu předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

4. Podle o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle a 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to z pravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou.

5. Podle obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku. Ve výroku také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení.

6. V daném případě nejde o doplnění rozsudku podle (jak namítá žalobkyně). Ten se totiž uplatní v situaci, kdy soud (ani v základu) nerozhodl v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti. Taková situace v daném případě nenastala.

7. Z obsahu spisu vyplývá, že dne datum, kdy okresní soud vydal rozsudek č. j. -95, jímž se řízní u něj končí (a tedy byl povinen v souladu s ust. v něm rozhodnout i o nákladech řízení), nebylo ještě znáno, zda a v jaké výši vzniknou státu náklady v souvislosti s výslechem svědkyně jméno příjmení. Pro takový případ věty druhé za středníkem umožňuje, aby soud rozhodl o nákladech řízení jen co do základu a jejich výši, až bude známa, určil samostatným usnesení. Usnesení určující výši náhrady může přitom vydat (na rozdíl od doplňujícího rozsudku či doplňujícího usnesení) i po právní moci rozsudku. Okresní soud právě takto podle věty druhé za středníkem postupoval a ve výroku III uvedeného rozsudku rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Liberci náklady řízení vynaložené v souvislosti s výslechem svědkyně jméno příjmení, a to v plném rozsahu, s tím, že jejich výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením. Tento rozsudek byl (včetně tohoto výroku o nákladech řízení státu) potvrzen (jako věcně správný) rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci č. j. -121 ze dne 29. 3. 2022. Výše těchto nákladů se stala známou, když okresní soud usnesením č. j. -125 ze dne 28. 4. 2022, které nabylo právní moci dne datum, přiznal svědkyni jméno příjmení náhradu nákladů spojených s podáním svědecké výpovědi dne datum výši 335,22 Kč a dne datum ji tuto částku vyplatil. Proto okresní soud poté napadeným usnesením správně určil výši nákladů řízení, jež je žalobkyně povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Liberci podle výroku III rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. - 95 ze dne 31. 8. 2021, částkou 335,22 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení ( ).

8. K další námitce žalobkyně je třeba uvést, že zatímco usnesením č. j. -125 ze dne 28. 4. bylo přiznáno svědkyni jméno příjmení právo náhradu nákladů spojených s podáním svědecké výpovědi dne datum ( ), napadeným usnesením č. j. -127 ze dne 16. 5. 2022 byla určena výše náhrady nákladů, kterou je žalobkyně podle předchozího rozsudku povinna zaplatit státu, ( ). Jde tedy o dvě rozhodnutí o rozdílných nárocích dvou různých subjektů.

9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je usnesení okresního soudu věcně správné, a proto bylo krajským soudem podle potvrzeno.

10. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela neúspěšná, proto by žalovanému podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř příslušela náhrada nákladů odvolacího řízení, žalovaný však v odvolacím řízení žádné náklady nevynaložil. Tomu odpovídá výrok II tohoto usnesení o nákladech řízení.

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.