Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 139/2022-18
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 114,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 947,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 947,29 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 166,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 652,71 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 947,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 947,29 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 166,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 652,71 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.
2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu smlouvy o úvěru č. 4143474247.
3. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne 24. 11. 2020 finanční prostředky ve výši 4 600 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou finanční částku spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně z půjčené částky do 180 dní od výplaty finančních prostředků, a to v 6 měsíčních splátkách. Ke dni splatnosti měl žalovaný vrátit částku v celkové výši 9 704,18 Kč RPSN odpovídalo 1732,08 %. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv částky. Žalovaný na smlouvu uhradil pouze částku ve výši 1 652,71 Kč. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala úhradu dlužné jistiny a úroku v celkové výši 8 051,47 Kč a dále smluvní pokutu, kterou od data splatnosti úvěru (11. 6. 2021) do 28. 1. 2022 kapitalizovala částkou 1 062,60 Kč. Žalovaný tyto částky neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku.
4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu.
6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle ustanovení § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Dle judikatury je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
13. Na základě shora citovaných zákonných ustanovení a uvedené judikatury dospěl soud k závěru, že sjednané poplatky, jež svou povahou jsou úrokem (když za úrok se považují jakékoli poplatky, které svou povahou plní funkci úroku), jsou nepřiměřeně vysoké (činí více než 328,5 % z půjčené částky za rok), když ve srovnatelném období banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok okolo 8,5 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB (https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang). Takto stanovený úrok se příčí dobrým mravům a je tedy neplatně sjednaný. K tomu soud dodává, že s ohledem na nízkou výši poskytnuté částky by bylo možné akceptovat výši úroku, která by byla násobně vyšší, než běžně připouští judikatura, dle které již čtyřnásobné překročení úrokové sazby může být shledáno jako nemravné (viz již zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Je tomu tak proto, že s poskytnutím úvěru se pojí určité fixní náklady, jejichž výše zůstává relativně stejná bez ohledu na výši poskytnutého úvěru. Při poskytnutí částky ve výši 4 600 Kč by si tak bylo možné představit, že např. ani desetinásobek běžné úrokové sazby nebude shledán nemravným. V dané věci však úroková sazba přesahuje běžnou sazbu téměř čtyřicetinásobně a je tedy neplatně sjednaná (je třeba přihlédnout i k tomu, že RPSN odpovídalo 1732,08 %). Z tohoto důvodu soud uzavřel, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a věc posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a nás. o. z.).
14. Žalobkyně bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy o úvěru) poskytla žalovanému částku ve výši 4 600 Kč. Žalovaný na smlouvu uhradil částku ve výši 1 652,71 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy je třeba uhrazenou částku započíst na poskytnutou jistinu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10). Žalobkyně je tak po žalovaném oprávněna požadovat zaplacení částky 2 947,29 Kč (4 600 Kč - 1 652,71 Kč). Vzhledem k tomu že žalovaný je v prodlení s úhradou částky ve výši 2 947,29 Kč, přiznal soud žalobkyni také zákonný úrok z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta, neboť smluvní úrok ani smluvní pokuta nebyla mezi účastníky s ohledem na neplatnost smlouvy sjednány.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy ve věci úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud tak výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.