Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
42 C 3/2022-31
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 15 025 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 700,38 Kč, úrok ve výši 18,90 % ročně z částky 15 000 Kč od 31. 8. 2021 do 29. 9. 2021, úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 10. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 700,38 Kč, úrok ve výši 18,90 % ročně z částky 15 000 Kč od 31. 8. 2021 do 29. 9. 2021, úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 10. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 15 025 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum Rámcovou smlouvu číslo. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 15 000 Kč, což mu bylo dne datum schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. bankovní účet. Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele. Žalovaný se zavázal hradit za poskytnutý úvěru smluvní úrok ve výši, 18,9% ročně a dále poplatky dle sazebníku banky. Protože žalovaný nehradil splátky kontokorentu, byl mu kontokorent zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně následně dne 31.08.2021 k zesplatnění kontokorentu, viz zesplatňující dopis - předžalobní výzva ze dne 31.8.2021. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím, které tvoří dlužný sjednaný úrok, dlužný sjednaný poplatek a úroky z prodlení. Dlužný úrok snížila žalobkyně v žalobě od 30.9.2021 z původních 18,9% ročně na 8,5% ročně, a to v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 157/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
V rámci písemného vyjádření ze dne 18.2.2022 doplnila žalobkyně skutečnosti ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru a ohledně způsobu uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku.
2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně omluvila svou neúčast u nařízeného soudního jednání, nepožádala o odročení, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění.
3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí beze zbytku vyhověl. Žalobkyně prokázala, že s žalovaným dne datum uzavřela Rámcovou smlouvu číslo (dále jen„ rámcová smlouva“), na jejímž základě pro žalovaného vedla běžný účet č. bankovní účet, což žalobkyně prokázala výpisem z běžného účtu žalovaného. Rámcová smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, uzavření smluv podložila žalobkyně výpisy z interního systému obsahujícími aplikační data, logovací soubory a IP adresy. Dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. 1 k rámcové smlouvě, jehož předmětem bylo poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 15 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s žalobkyní doloženými Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu žalobkyně, byl mu kontokorentní úvěr žalobkyní téhož dne schválen a bylo mu umožněno čerpat kontokorentní úvěr z jeho běžného účtu č. bankovní účet, kontokorentní úvěr načerpal žalovaný dne datum, od 30.6.2021 je žalovaný v prodlení - viz žalobkyní přiložený výpis z účtu a listina nazvaná Přehled čerpání a splátek kontokorentu. Žalobkyně poskytla žalovanému před poskytnutím spotřebitelského úvěru zákonem požadované informace – viz žalobkyní předložený Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Kontokorentní úvěr je úročen sazbou 18,90% ročně, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 26,63%, poplatky byl žalovaný povinen hradit dle platného ceníku. Protože žalovaný nesplatil úvěr dle podmínek dohodnutých v rámci Dodatku č. 1 k rámcové smlouvě – viz Přehled čerpání a splátek kontokorentu, přistoupila žalobkyně dne 31.8.2021 k zesplatnění dluhu, což žalovanému oznámila přípisem z téhož dne, který je rovněž i předžalobní výzvou, přípis byl žalovanému odeslán dne 1.9.2021. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. Listinou nazvanou Úvěrová zpráva prokázala žalobkyně, že před poskytnutím úvěru vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného, k tomu žalobkyně přiložila též kopii občanského průkazu žalovaného.
4. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2395 o. z. platí:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, a to v podobě Dodatku č. 1 k Rámcové smlouvě a že žalovanému poskytla kontokorentní úvěr ve výši 15 000 Kč, který byl v úvěrové smlouvě úročen sazbou 18,90% ročně. Prokázáno také bylo, že žalovaný úvěr řádně nesplatil, když k datu 21.6.2021 mu byla v rámci kontokorentního úvěru poskytnuta částka 15 000 Kč a od tohoto data na dlužnou jistinu úvěru ničeho neuhradil a žalobkyně tedy po právu úvěr zesplatnila k datu 31.8.2021, když od 30.6.2021 je žalovaný v prodlení se splácením úvěru. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 15 000 Kč, což je nezaplacená jistina poskytnutého kontokorentního úvěru, stejně jako sjednaného úroku ve výši 18,90 % ročně, a to jednak v již kapitalizované formě ve výši 700,38 Kč za období od 1.6.2021 do 30.8.2021 (tedy do zesplatnění), jednak i od 31.8.2021 do zaplacení. Období od 30.6.2021 do 29.9.2021 je úročeno sazbou 18,9% ročně uvedenou ve smlouvě, období od 30.9.2021 je úročeno sazbou nižší 8,5% ročně, a to v souladu s ustanovením § 122 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Žalobkyně úrok z prodlení požaduje od datum, tj. od skončení dodatečné lhůty k úhradě dluhu po zesplatnění, jak v žalobě uvedla žalobkyně. Je proto nepochybné, že v dané době již žalovaný byl v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.
5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle zásady úspěchu ve věci, tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má plně úspěšná žalobkyně právo na náhradu všech svých účelně vynaložených nákladů řízení po žalovaném. Žalobkyně se výslovně domáhala jen náhrady nákladů ve výši 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a na jeho náhradu má právo, které jí soud přiznal výrokem II.
6. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.