Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
19 C 70/2022-55
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky 396 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 396 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v té části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 396 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v té části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Návrhem na vydání EPR došlým soudu dne 6. 9. 2021 se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalovanému (označenému jako celé jméno žalovaného, IČO, sídlem adresa) tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí, s odůvodněním, že žalovaný a žalobce uzavřeli dne 23. 11. 2018 smlouvu o poskytování certifikačních služeb číslo (dále jen„ Smlouva“). V souladu se Smlouvou žalovaný elektronicky zažádal o vydání kvalifikovaného osobního certifikátu, žalobce mu na základě této žádosti předmětný certifikát vydal, čímž žalobci vznikl nárok na úhradu ceny ve výši 396 Kč za poskytnutou službu. Žalovaný však do dnešního dne fakturovanou částku ve výši 396 Kč se splatnosti ke dni 6. 12. 2019 neuhradil. Žalobce dále spolu s žalovanou částkou požadoval také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, přičemž tento nárok odůvodnil ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, neboť se jedná o závazek mezi podnikateli.
Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 9. 2021, číslo jednací bylo řízení zastaveno, s odůvodněním, že původní žalovaný (jako podnikající fyzická osoba) ke dni 31. 12. 2020 zanikl. Žalobce podal proti citovanému usnesení odvolání a Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 10. 2021, č. j. 91 Co 346/2021-14 pravomocně rozhodl, že se řízení nezastavuje, v řízení má být pokračováno se žalovaným fyzickou osobou nepodnikající.
Zdejší soud poté dne 15. 12. 2021 vydal pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, který byl následně pro absenci anonymizováno doručení zrušen.
Soud následně usnesením ze dne 10. 3. 2022, č. j. číslo jednací vyzval žalovaného, aby se písemně vyjádřil ve věci samé, nicméně žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených důkazů a účastníci se práva účasti vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
V řízení bylo prokázáno, že původní žalovaný uzavřel s žalobcem podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvu o poskytování certifikačních služeb číslo na jejímž základě byl původnímu žalovanému žalobcem poskytnut kvalifikovaný osobní certifikát, a žalobci tak vznikl nárok na úhradu ceny odpovídající poskytnuté službě ve výši 396 Kč. Výše uvedený dluh žalovaný nezaplatil ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění.
Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je co do žalované jistiny, včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, důvodná, a proto jí výrokem I. tohoto rozhodnutí vyhověl. O příslušenství pohledávky, tj. zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši, soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Ohledně požadavku na náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky žalobkyně ve výši 1 200 Kč, soud rozhodl výrokem II. tak, že v této části žalobu zamítl, neboť předmětný nárok vyplývá, jak uvedla i sama žalobkyně, ze smluvního vztahu mezi podnikateli dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Jak plyne z odůvodnění tohoto rozhodnutí, žalovaný dřívější podnikatelskou činnost ukončil a v době rozhodování o žalobě je fyzickou osobou nepodnikající, proto nelze žalobkyni přiznat právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které náleží jen ve vztazích mezi podnikateli.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na převážující úspěch žalovaného podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, výrokem III. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.