Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

224 C 79/2022-54

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 4 786,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 089 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 089 Kč od 18. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 432,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 089 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 089 Kč od 18. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 432,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný podal dne 8. 1. 2021 žádost o klasický úvěr číslo žádosti společnost právnická osoba (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) vyhověla a akceptovala ji, na základě akceptace tedy došlo k uzavření smlouvy, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 667 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 32,18 % ročně v pravidelných 12. měsíčních splátkách po 482 Kč. Jelikož žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a prohlásila úvěr za splatný v plné výši a to ke dni 30. 9. 2021. Dlužná částka se skládala z nesplacené jistiny 4 786,60 Kč a dlužného kapitalizovaného smluvního úroku 437,58 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 10. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Nyní se žalobkyně domáhá částky ve výši 4 786 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 437,58 Kč od 8. 1. 2021 do 30. 9. 2021 Kč, úroku 31,18% ročně z částky 4 786,60 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 786,60 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení.

2. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že při posuzování schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr postupovala právní předchůdkyně žalobkyně zcela v souladu se zákonnými podmínkami, když vycházela z informací poskytnutých samotným žalovaným v žádosti o úvěr a dále nahlédla do databází (SOLUS, BRKI a NRKI) umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z žádosti o klasický úvěr právní předchůdkyně žalobkyni zjistila, jméno a příjmení žalovaného, adresu jeho trvalého pobytu, rodné číslo, číslo OP, rodinný stav, způsob bydlení, stáří bankovního účtu, pozici v zaměstnání, údaje o a zaměstnavateli, čistý měsíční příjem ve výši 36 000 Kč a celkové náklady domácnosti ve výši 4 000 Kč.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle , , (dále jen „”) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z žádosti/smlouvy o klasickém úvěru číslo sazebníku pro úvěry, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, produktových podmínek pro klasické úvěry, všeobecných obchodních podmínek a základních informací o úvěru bylo soudem zjištěno, že žalovaný podal žádost, jež nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána, kterou žádal právní předchůdkyni žalobkyně, aby mu poskytla klasický úvěr ve výši 4 667 Kč, celková výše měsíční splátky činila 482 Kč, počet měsíčních splátek byl 12, datum splatnosti bylo vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem 17. 2. 2021, celková částka k zaplacení byla 5 520 Kč, V žádosti žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí u rodičů, dětí, má 2 vyživovací povinnosti, jeho čistý měsíční příjem činí 26 000 Kč, celkový příjem domácnosti je 36 000 Kč a celkové náklady domácnosti jsou 2 500 Kč. Žádosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vyhověla a akceptaci spolu se základnímu údaji o úvěru doručila žalovanému.

5. Z výpisu úvěru je zřejmé, že žalovaný dne 8. 1. 2021 čerpal požadovaný úvěr ve výši 4 667 Kč, dále pak bylo zjištěno, že dne 12. 4. 2021 žalovaný uhradil částku 1 578 Kč. Ke dni 18. 8. 2021 činila dlužná částka 5 224,18 Kč z toho úroky 437,58 Kč, pojištění 110 Kč, poplatky 600 Kč a pokuta 88,32 Kč.

6. Z odstoupení od úvěrové smlouvy číslo bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a to z důvodu prodlení žalovaného se splácením. Úvěr se stal splatným v celém rozsahu ke dni 30. 9. 2021.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne 15. 10. 2021 uzavřena smlouva o postoupení pohledávky za žalovaným, to bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 29. 10. 2021, zaslaným dne 29. 10. 2021.

8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 11. 2021 ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu.

9. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Podle , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

16. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o úvěru podle a násl. . Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel ( ). Právní předchůdkyně žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka ( ) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

17. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní ( ), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j.  – 103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

18. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování vycházela jen z údajů, které jí uvedl žalovaný v žádosti o úvěr, aniž by je měla jakkoliv objektivně podloženy, což není dostatečné (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , jehož závěry lze uplatnit i pro nynější zákon o spotřebitelském úvěru). Tvrzení žalovaného v žádosti jsou kromě toho značně vágní, nedostatečná a nevěrohodná – žalovaný ani nekonkretizuje, zda má příjem zajištěn na dobu určitou či neurčitou (stálost příjmu po celou dobu splácení úvěru), z čeho se sestávají jeho výdaje na domácnost ve výši 2 500 Kč, aby bylo možné prověřit jejich věrohodnost. Samotné prověření žalovaného v registrech a databázích nepostačuje (viz výše cit. rozsudek Nejvyššího soudu). Že k prověření registrů došlo navíc žalobkyně zčásti ani neprokázala, neboť předložila toliko výsledek prověření v databázi SOLUS, ale ohledně jiných databází a registrů se z žádosti podává, že žalovaný s takovým prověřením pouze souhlasil, a nikoliv, že je právní předchůdkyně žalobkyně skutečně provedla.

19. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní stran toho, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě takového nedostatečného posouzení nemohla mít právní předchůdkyně žalobkyně bez důvodných pochybností za to, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně ujednání o úroku, poplatcích, náhradě nákladů na vymáhání, smluvní pokutě, přirůstání těchto a dalších nároků k jistině a splatnosti.

20. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalovanému na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 4 667 Kč, z nichž jí žalovaný doposud vrátil celkem 8601 578 Kč. Rozdíl ve výši 3 089 Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení ( a ) na straně žalovaného, které byl povinen podle věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit právní předchůdkyni žalobkyně. Pohledávka na zaplacení této částky za žalovaným byla v souladu s  posléze postoupena na žalobkyni. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 3 089 Kč, ve zbývajícím rozsahu žalobu s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zamítl (výrok I. a II.).

21. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala dne 10. 11. 2021, přičemž byla stanovena lhůta k plnění do 7 dnů od odeslání této výzvy, splatnost tudíž nastala 17. 11. 2021 a od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení a je povinen platit úrok z prodlení z přiznané částky.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 432,70 Kč, přičemž tato částka představuje 29,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 786,60 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 200 Kč za kvalifikovanou výzvu k plnění dle odst. a písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.