Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 1/2022-32
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6 447,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 28. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 647,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 981,03 Kč, úroků ve výši 29% ročně z částky 6 447,01 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 134,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 447,01 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 647,01 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 218 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 28. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 647,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 981,03 Kč, úroků ve výši 29% ročně z částky 6 447,01 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 134,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 447,01 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 647,01 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 218 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V odůvodnění tohoto rozsudku soud dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jako „o. s. ř.), uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, když se jedná o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné.
2. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 447,01 Kč jako kapitalizované jistiny zápůjčky (tj. dlužné jistiny společně s dlužnými poplatky a úrokem za řádnou dobu splácení) poskytnuté žalovanému společností právnická osoba se sídlem adresa, IČO (dále jako„ právní předchůdkyně“), dle smlouvy o zápůjčce číslo kapitalizovaného úroku ve výši 2 981,03 Kč (tj. úroku ve výši 29% ročně z kapitalizované jistiny od 26. 6. 2018 do 20. 1. 2020), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 134,56 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z kapitalizované jistiny od 25. 11. 2017 do 20. 1. 2020), úroku ve výši 29% ročně z kapitalizované jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z kapitalizované jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce byla na žalobkyni právní předchůdkyní postoupena.
3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný dne datum požádal právní předchůdkyni žalobkyně o zápůjčku ve výši 10 000 Kč. V žádosti uvedl, že žije s rodiči, má anonymizováno vzdělání, je svobodný, pracuje jako profese pro územní celek s čistým měsíčním příjmem částka, další čisté příjmy domácnosti jsou částka měsíčně, jeho měsíční výdaje činí 4 000 Kč a důvodem půjčky jsou běžné výdaje domácnosti. V zákaznické kartě podepsané žalovaným je uvedeno, že právní předchůdkyni žalobkyně předložil pracovní smlouvu na dobu od datum do datum a výplatní pásky za květen až červenec 2017, tyto listiny však žalobkyně soudu nepředložila. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit společně s úrokem 29% ročně, vyčísleným pro řádnou dobu splácení na 932 Kč, odměnou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 194 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 204 Kč ve 45 měsíčních splátkách ve výši 274 Kč, přičemž první splátku se zavázal zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy. Žalovaný na smlouvu uhradil 1 200 Kč, poslední splátku uhradil dne 17. 11. 2017. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala na žalobkyni postoupit pohledávky uvedené v seznamu pohledávek s účinností ke dni datum, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce číslo O postoupení pohledávek byl žalovaný informován dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 20. 1. 2020 předaným k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020. V oznámení byl žalovaný současně vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení oznámení. Žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu dluhu výzvou ze dne 11. 5. 2020 předanou k poštovní přepravě dne 12. 5. 2020.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu číslo o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy žalovaný vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky právní předchůdkyni žalobkyně sdělil své údaje o příjmech a výdajích, příjmy pak měl prokazovat předložením určitých dokumentů, které však žalobkyně soudu nepředložila, ačkoliv § 78 odst. 4 z. s. ú. ukládá povinnost poskytovali spotřebitelského úvěru uchovávat takové listiny po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah. Především však právní předchůdkyně nijak neověřila tvrzené výdaje žalovaného, a to přesto, že tyto výdaje zahrnující i výdaje na bydlení uvedl žalovaný ve velmi nízké výši. Je pak s podivem, že žalovaný sice uvedl mimořádně nízké výdaje na bydlení a obživu, požádal však o půjčku právě na běžný provoz domácnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně se těmito nesrovnalostmi nezabývala. To vede soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.
18. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 7 000 Kč, z toho žalovaný uhradil 1 200 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v částce 5 800 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na níž byly pohledávky z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru smlouvou o postoupení pohledávek platně postoupeny.
19. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 5 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od 28. 2. 2020 do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k zaplacení částek z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalovanému prostřednictvím České pošty s. p. dne 14. 2. 2020, na základě § 573 o. z. se má za to, že dopis došel žalovanému dne 17. 2. 2020, přičemž žalobkyně stanovila lhůtu k zaplacení 10 dnů, tedy do 27. 2. 2020 Lhůtu 10 dnů lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil je tak žalobkyně oprávněna požadovat od 28. 2. 2020. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 10% ročně, žalobkyně však žádala pouze úrok ve výši 8,05% ročně a takto ho soud přiznal.
20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 218 Kč, přičemž tato částka představuje 14,64% z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,32% a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,68%). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 447,01 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, které advokát žalobkyně vykonal (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis návrhu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
21. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.