Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
14 C 19/2022-65
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO,
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno,
sídlem adresa,
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne 25. 2. 1982,
bytem ulice a číslo, PSČ obec,
o 10.138,30 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit 8.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 8.200 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně částky 1.938,30 Kč, zákonného úroku z prodlení 8,05% ročně z částky 10.138,30 Kč od 9. 10. 2015 do 14. 2. 2022 a zákonného úroku z prodlení 8,05% ročně z částky 1.938,30 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit 8.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 8.200 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu ohledně částky 1.938,30 Kč, zákonného úroku z prodlení 8,05% ročně z částky 10.138,30 Kč od 9. 10. 2015 do 14. 2. 2022 a zákonného úroku z prodlení 8,05% ročně z částky 1.938,30 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 31. 5. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 10.138,30 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a náhrady nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, kterou uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdce žalobce). Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž mu 19. 8. 2015 poskytl úvěr ve výši 8.200 Kč, se splatností nejpozději 8. 10. 2015. Předmětem žaloby je dosud nesplacená jistina úvěru ve výši 8.200 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.938,30 Kč. Žalovaný si neplnil své závazky ze smlouvy o úvěru ze dne datum (dále jen Smlouva) řádně a včas a neuhradil z tohoto právního titulu ničeho. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným Smlouvu, způsobem popsaným v návrhu Smlouvy, prostřednictvím webové stránky webová adresa. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy a po prověření jeho schopnosti úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh na konkrétní znění úvěrové smlouvy, kterou žalovaný akceptoval. Právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému dne 19. 8. 2015 částku 8.200 Kč, a to na základě vlastního hesla, prostřednictvím kterého měl pouze žalovaný přístup na svůj bankovní účet. Žalobce tvrdil, že před uzavřením Smlouvy žalovaného lustroval ve veřejných dostupných databázích ISIR, příjmení, CRKI, BRKI a teprve na základě těchto lustrací žalovanému úvěr poskytl. Žalovaný byl vyzván k dodatečnému splnění dluhu podle § 142a o.s.ř., na výzvu, která mu byla odeslána dne 2. 2. 2021, nereagoval.
2. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručení, prostřednictvím doručujícího orgánu (§ 46b o.s.ř.). Soud z tohoto důvodu považoval zásilku za doručenou v souladu s ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 21. 3. 2022 (pondělí, pracovní den). Soud může konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k soudnímu jednání, jednání se nezúčastnil, ani se neomluvil. Žalobce a jeho zástupce se jednání též nezúčastnili, z účasti na jednání se omluvili a souhlasili, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti. Proto soud rozhodl bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Pro úplnost odůvodnění soud poukazuje na to, že žalovanému byla žaloba (návrh na vydání EPR) doručena obdobným způsobem dne 14. 2. 2022, aniž by na něj reagoval.
3. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem a to konkrétně: Všeobecnými obchodními podmínkami pro smlouvy o zápůjčce, Smlouvou o zápůjčce bez uvedení data, oznámením o postoupení pohledávky z datum, výpisem z účtu žalovaného z 19. 8. 2015, podacím lístkem z 2. 2. 2021, rozhodčí smlouvou bez podpisu žalovaného z 19. 8. 2015 a výpisem z účtu žalovaného u právnická osoba, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.
4. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu, označenou jako„ Smlouva o zápůjčce“ a to prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách webová adresa. Žalovanému byla na jeho bankovní účet dne 19. 8. 2018 vyplacena částka 8.200 Kč, což bylo ověřeno ze zprávy právnická osoba (zjištěno ze Smlouvy a ze zprávy právnická osoba). Jednalo se dle identifikace platby právnická osoba o peněžní plnění poskytnuté z účtu právního předchůdce žalobce, což bylo rovněž zjištěno z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce. Ze Smlouvy soud zjistil, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní plnění ve výši 8.200 Kč uhradit s dohodnutým poplatkem za zápůjčku ve výši 1.938,30 Kč a to nejpozději ve formě jednorázové platby do 8. 10. 2015. Žalovaný byl ve Smlouvě seznámen s náklady, které v této souvislosti právnímu předchůdci žalobce vzniknou a budou mu účtovány, včetně plnění vzniklého s případným prodlením žalovaného se splněním dluhu ze Smlouvy a Všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobce, které jsou nedílnou součástí Smlouvy, tvoří její přílohu. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalobcem Smlouvu o postoupení pohledávek dne 1. 1. 2021 a změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 2. 2. 2021, doručovaným i s výzvou k úhradě před podáním žaloby na adresu, která žalobci i soudu je doposud známa, jak bylo zjištěno z přípisu – Oznámení o postoupení pohledávky a z výzvy podle § 142a o.s.ř., ze dne 2. 2. 2021. Z podacího lístku ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že tyto listiny byly odeslány žalovanému na uvedenou adresu. Žalobce ohledně zkoumání schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr zaplatit, v žalobě pouze obecně tvrdil, právní předchůdce žalobce provedl„ lustraci ve veřejných dostupných databázích ISIR, příjmení, CRKI, BRKI“, a na výzvu soudu zasílanou společně s předvoláním k jednání ve věci nereagoval, z jednání se omluvil a souhlasil s projednáním bez nařízení jednání. Procesní nečinností se žalobce vzdal práva na to, být poučen podle § 118a o.s.ř., o povinnosti tvrzení ohledně jednání právního předchůdce žalobce, s odbornou péčí při zkoumání schopnosti žalovaného zápůjčku zaplatit a žádné listiny nedoložil. Soud proto uzavírá, že žalobce neprokázal, že by právní předchůdce žalobce (úvěrující věřitel) zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr zaplatit.
5. Podle ust. § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle ustanovení § 9 odst.1 zák. č. 43/2013 Sb. ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, věřitel před uzavřením Smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnost spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a učinil následující právní závěr.
9. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena elektronicky, prostřednictvím webové stránky webová adresa Smlouva, na základě níž právní předchůdce žalobce (dále též úvěrující), vyplatil na ve Smlouvě uvedené číslo účtu žalovaného, ve formě spotřebitelského úvěru (zápůjčky), peněžní prostředky ve výši 8.200 Kč. Bylo to prokázáno výpisem z účtu, se kterým měl žalovaný, jako jediný právo nakládat v době, kdy mu byla na tento účet od právního předchůdce žalobce tato částka připsána (tj. dne 19. 8. 2015). Podle obsahu smluvních ujednání se jednalo o smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z., ve které se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8.200 Kč, včetně dohodnutého poplatku ve výši 1.938,30 Kč zaplatit jednorázovou platbou nejpozději dne 8. 10. 2015. Žalovaný tuto smluvní povinnost nesplnil a nezaplatil z tohoto právního titulu ničeho. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalobcem dne 1. 1. 2021 Smlouvu o postoupení pohledávek, ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 o. z. Tato skutečnost byla žalovanému prostřednictvím právního předchůdce žalobce řádně oznámena přípisem ze dne 2. 2. 2021. Soud má tímto za prokázanou aktivní procesní legitimaci žalobce pro toto řízení a plněním právního předchůdce žalobce na účet uvedený žalovaným, který to nezpochybnil a byla též prokázána, je dána pasivní procesní legitimace žalovaného pro toto řízení. S ohledem na postavení žalovaného, jako spotřebitele, tedy slabší smluvní strany a obsah uzavřené Smlouvy, je nutno její obsah a chování smluvních stran posoudit (kromě o. z.), též podle § 9 odst. 1 zák. číslo ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy a tedy zkoumat, zda úvěrující před uzavřením Smlouvy posoudil úvěruschopnost spotřebitele, na základě nezbytných, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud by to bylo nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru může poskytnout spotřebitelský úvěr (zápůjčku) tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvody pochybovat o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Pokud poskytovatel úvěru (zápůjčky) poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s touto zásadou, je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1 zák. číslo Sb, věta poslední). V tomto konkrétním případě si měl právní předchůdce žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jak žalobce tvrdil, zajistit informace z dostupných databází, konkrétně z ISIR, příjmení, CRKI, BRKI, ale na výzvu soudu, k tomuto tvrzení nedoložil žádný důkaz, ani se k tomuto na výzvu soudu nevyjádřil. Soud má proto za prokázáno, že právní předchůdce žalobce přenechal peněžní plnění ve výši 8.200 Kč žalovanému pouze na základě jeho ničím nedoložených tvrzení. Žalobce, respektive jeho právní předchůdce postupoval při uzavírání spotřebitelského úvěru se žalovaným v rozporu s platnou právní úpravou a s odbornou péčí nezjišťoval schopnost dostát povinnostem dohodnutým ve Smlouvě a dluh zaplatit. V takovém případě je Smlouva absolutně neplatná. Soud z této kogentní právní úpravy platné ke dni uzavření Smlouvy vyšel a má za to, že žalobce má právo požadovat po žalovaném plnění nikoliv ze Smlouvy, ale z titulu bezdůvodného obohacení, neboť bylo prokázáno, že žalovaný převzal zápůjčku ve výši 8.200 Kč a tuto je povinen žalobci vrátit (§ 2991 odst. 1,2 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh ve výši 8.200 Kč nezaplatil a to ani částečně, bylo žalobě v tomto rozsahu vyhověno. Od následujícího data, kdy bylo žalovanému výzva (v tomto případě návrh na vydání EPR doručena, tj. 14. 2. 2022), je s vrácením bezdůvodného obohacení v tomto rozsahu v prodlení a proto soud zavázal žalovaného zaplatit kromě uvedené částky i zákonný úrok z prodlení, stanovený v souladu s ust. § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. (odst. I. výroku).
10. Soud s ohledem na právní názor zastávaný v této konkrétní věci, žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (odst. II. výroku).
11. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V tomto konkrétním případě byl žalobce (při kapitalizaci zamítnutého příslušenství) procesně úspěšnější pouze v nepatrné části (8%), a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (odst. III. výroku).
12. Uloženou platební povinnost je žalovaný povinen splnit v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozhodnutí, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty, nebyly shledány podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).