Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 55/2022-64

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částky 162 156,56 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 114 110,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 114 061 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 48 095,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 075,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 534,58 Kč, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 79 529,54 Kč od 21. 1. 2021 do 18. 2. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 79 529,54 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky 82 577,93 Kč od 21. 1. 2021 do 18. 2. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 82 577,93 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 046,47 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 834,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 114 110,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 114 061 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 48 095,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 075,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 534,58 Kč, s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 79 529,54 Kč od 21. 1. 2021 do 18. 2. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 79 529,54 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 13,9 % ročně z částky 82 577,93 Kč od 21. 1. 2021 do 18. 2. 2021, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 82 577,93 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 046,47 Kč od 31. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 834,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným původně u Obvodního soudu pro Prahu 6 domáhala na žalované zaplacení částky shora uvedené s tím, že uzavřela s žalovanou celkem dvě smlouvy o úvěru. Účastníci nejprve dne 4. 12. 2017 v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně uzavřeli rámcovou smlouvu číslo na základě které byl žalované aktivován běžný účet (dále jen„ první smlouva“). Podpisem první smlouvy žalovaná současně požádala žalobkyni o úvěr ve výši 100 000 Kč. Na základě předmětné smlouvy byl žalované úvěr č. HU00488765 vyplacen na běžný účet v plné výši. Žalovaná měla úvěr pravidelně měsíčně splácet po 1 517 Kč, splátka se skládala z jistiny a úroku 9,9 % ročně, a to vždy k 15. dni měsíce počínaje dnem 15. 1. 2018. Účastníci dále uzavřeli dne 10. 4. 2020 dodatek číslo k rámcové smlouvě, kterým došlo ke změně dne, k němuž se pravidelné splátky platily, a to z 15. dne v měsíci na 20. den v měsíci. Žalovaná uhradila splátky splatné v období od 15. 1. 2018 do 15. 3. 2020. Počínaje splátkou splatnou dne 20. 11. 2020 nebyly sjednané splátky dále hrazeny. V důsledku prodlení se splácením bylo souladu s obchodními podmínkami dne 21. 1. 2021 rozhodnuto o zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka vyplývající z první smlouvy tvořena nesplacenou jistinou ve výši 79 529,54 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ke dni zesplatnění ve výši 6 075,64 Kč, nesplaceným smluvním úrokem ve výši 9,9 % p. a. za období od 21. 1. 2021 do 18. 2. 2021, od 19. 2. 2021 pak žalobkyně požaduje smluvní úrok v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru ve snížené sazbě 8,25 % ročně.

2. Žalovaná dále uzavřela se žalobkyní také dodatek číslo k první smlouvě (dodatek číslo k první smlouvě dále jen jako„ druhá smlouva“), na základě kterého byl žalované poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, č. HU00502519, který byl vyplacen na její běžný účet. Žalovaná měla úvěr pravidelně měsíčně splácet po 1 730 Kč, splátka se skládala z jistiny a úroku 13,9 % ročně, a to vždy k 13. dni měsíce počínaje dnem 13. 2. 2018. Účastníci dále uzavřeli dne 10. 4. 2020 dodatek číslo k rámcové smlouvě, kterým došlo ke změně dne, k němuž se pravidelné splátky platily, a to z 13. dne v měsíci na 20. den v měsíci. Žalovaná uhradila splátky splatné v období od 13. 2. 2018 do 13. 3. 2020. Počínaje splátkou splatnou dne 20. 11. 2020 nebyly sjednané splátky hrazeny. V důsledku prodlení se splácením bylo souladu s obchodními podmínkami dne 21. 1. 2021 rozhodnuto o zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka vyplývající z první smlouvy tvořena nesplacenou jistinou ve výši 82 577,93 Kč nesplaceným smluvním úrokem ve výši 13,9 % p. a. za období od 21. 1. 2021 do 18. 2. 2021, od 19. 2. 2021 pak žalobkyně požaduje smluvní úrok v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru ve snížené sazbě 8,25 % ročně. U dlužných jistin z první smlouvy i druhé smlouvy pak žalovaná požaduje také zákonný úrok z prodlení z těchto částek za období od 31. 1. 2021. Žalobkyně po žalované dále požaduje také úhradu částky 49,09 Kč odpovídající neuhrazeným poplatkům za 2 výběry hotovosti z bankomatu, kdy za každý výběr si žalobkyně účtuje v souladu s obchodními podmínkami 25 Kč, přičemž dlužná částka byla ponížena o zbývající kladný zůstatek na běžném účtu žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, se nevyjádřili, a soud tak dle předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 4. 12. 2017 první smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovanou běžný účet č. bankovní účet a dále poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, vedený pod číslem HU00488765. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 517 Kč, splátka se skládala z jistiny a úroku 9,9 % ročně, a to vždy k 15. dni měsíce počínaje dnem 15. 1. 2018 (prokázáno rámcovou smlouvou číslo ze dne 4. 12. 2017). Úvěr byl na běžném účtu žalované čerpán dne 16. 1. 2018 (prokázáno výpisem z účtu k uvedenému datu). Datum splatnosti každé splátky bylo s účinností od 20. 4. 2020 změněno tak, že splátky byly od uvedeného data splatné k 20. dni v měsíci, a to na základě dodatku číslo k první smlouvě, uzavřeného účastníky dne 10. 4. 2020 (prokázáno dodatkem číslo k první smlouvě). Žalovaná uhradila splátky splatné v období od 15. 1. 2018 do 15. 3. 2020, počínaje splátkou splatnou dne 20. 11. 2020 nebyly sjednané splátky dále hrazeny (prokázáno přehledem plateb k první smlouvě). Dopisem ze dne 21. 1. 2021 byl celý úvěr v souladu s úvěrovými podmínkami žalobkyně zesplatněn (viz dopis ze dne 21. 1. 2021 a úvěrové podmínky, čl. Několik bodů k ukončení smlouvy, odst. 3). Žalovaná tak zůstala na jistině žalobkyni dlužna 79 529,54 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 6 075,64 Kč (viz přehled plateb).

6. Žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne 16. 1. 2018 druhou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované další úvěr ve výši 100 000 Kč, vedený pod č. HU00502519. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 517 Kč, splátka se skládala z jistiny a úroku ve výši 13,9 % ročně, a to vždy k 13 dni měsíce počínaje dnem 13. 2. 2018 (prokázáno dodatkem číslo k rámcové smlouvě číslo). Úvěr byl na běžném účtu žalované čerpán dne 16. 1. 2018 (prokázáno výpisem z účtu k uvedenému datu). Datum splatnosti každé splátky bylo s účinností od 20. 4. 2020 změněno tak, že splátky byly od uvedeného data splatné k 20. dni v měsíci, a to na základě dodatku číslo k první smlouvě, uzavřeného účastníky dne 10. 4. 2020 (prokázáno dodatkem číslo k druhé smlouvě). Žalovaná uhradila splátky splatné v období od 13. 2. 2018 do 20. 3. 2020, počínaje splátkou splatnou dne 20. 11. 2020 nebyly sjednané splátky dále hrazeny (prokázáno přehledem plateb k druhé smlouvě). Z důvodu prodlení s úhradou sjednaných splátek byl dopisem ze dne 21. 1. 2021 celý úvěr v souladu s úvěrovými podmínkami žalobkyně zesplatněn (viz dopis ze dne 21. 1. 2021 a úvěrové podmínky, čl. Několik bodů k ukončení smlouvy, odst. 3). Žalovaná tak zůstala na jistině žalobkyni dlužna 82 577,93 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 7 534,58 Kč (viz přehled plateb).

7. Součástí první smlouvy byl také ceník, v kterém byla sjednána povinnost žalované hradit částku 25 Kč za výběr z bankomatu cizí banky (prokázáno první smlouvou a ceníkem). Žalovaná učinila dva výběry z bankomatu cizích bank, přičemž z kladného zůstatku na běžném účtu uhradila sjednaný poplatek pouze částečně a zůstala žalobkyni dlužna částku 49,09 Kč (prokázáno výpisem z účtu za období 5. 10. 2020 - 18. 2. 2021 s konečným zůstatkem - 49,09 Kč).

8. O tom jak žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, byla učiněna následující zjištění: před uzavřením první smlouvy vyšla žalobkyně z výpisů z běžného účtu žalované vedeného u jiné banky, z nichž dovodila, že průměrný čistý měsíční příjem před uzavřením první smlouvy odpovídal částce 20 442 Kč (prokázáno výpisy z bankovního účtu žalované u právnická osoba za období od 1. 9. 2017 do 31. 10. 2017). Před uzavřením druhé smlouvy měla žalobkyně ověřit pracovní poměr žalované telefonátem do jejího zaměstnání, kdy toto tvrzení má soud za prokázané bez dalšího dokazování, a to s ohledem na zjištění získaná z výpisů z účtu právnická osoba Žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že bydlí ve vlastní nemovitosti, další členové domácnosti mají příjem ve výši 25 000 Kč, pravidelné výdaje na domácnost činí ze strany žalované 6 000 Kč a výdaje dalších členů domácnosti činí 3 000 Kč (prokázáno výpisem aplikačních dat žalované). Dále žalobkyně provedla lustraci žalované v relevantních registrech a zjistila, že má předcházející splátkové zatížení ve výši 6 462 Kč, kdy tuto skutečnost uvedla při žádosti o úvěr sama žalovaná (viz úvěrová zpráva). Z výpisů z účtu u anonymizováno bylo dále zjištěno, že za období od 1. 9. 2017 do 31. 10. 2017 odpovídal počáteční zůstatek na účtu žalované částce 4 576, 24 Kč a konečný zůstatek částce 97,14 Kč (konečný zůstatek k 30. 9. 2017 pak činil 116 Kč).

9. Předžalobní výzva ke všem dílčím nárokům byla žalované zaslána dopisem ze dne 21. 1. 2021 (prokázáno dopisem ze dne 21. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 22. 1. 2021).

10. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.

11. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

12. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě , , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), a dále na ustanoveních , zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), účinného od 1. 12. 2016 když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu.

13. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

15. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 zákona o spotř. úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2662 o. z., smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

22. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní byly uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotř. úvěru. Bylo tak namístě zkoumat, jak žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované. Soud zjistil, že žalobkyně kromě lustrace žalované v různých registrech ověřila také pravidelnou výši příjmů žalované v průměrné výši okolo 20 500 Kč měsíčně a dále si opatřila výpisy z účtu za 2 měsíce předcházející uzavření první smlouvy. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaná splácí další finanční produkt se splátkovým zatížením ve výši okolo 6 400 Kč měsíčně. Za zásadní zjištění pak soud považuje to, že za dva měsíce bezprostředně předcházející uzavření první smlouvy měla žalovaná na jejím běžném účtu zůstatek v prakticky nulové výši (nepřesahující 200 Kč). Pokud žalobkyně vycházela při poskytnutí úvěru pouze z těchto omezených informací, musela (resp. měla) dojít k závěru, že žalovaná nemá dostatečné disponsibilní prostředky k tomu, aby úvěr řádně hradila. Samozřejmě uvedená zjištění nevylučují, aby žalovaná disponovala jinými prostředky, z kterých mohla sjednané úvěry řádně hradit a které by jí poskytovali dostatečnou rezervu pro nenadálé výdaje - mohlo by se např. jednat i o příjmy ostatních členů domácnosti, které žalovaná uvedla. Pokud by však chtěla žalobkyně dojít k závěru, že úvěr bude hrazen z těchto jiných prostředků, bylo by nutné si tvrzené příjmy dalších členů domácnosti ověřit (k povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně ověřit údaje uvedené spotřebitelem např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Bylo tedy na žalobkyni, aby si před poskytnutím úvěru nezbytné údaje opatřila, přičemž je nutno zdůraznit, že při zjištění nulového zůstatku na účtu by poskytovatel úvěru měl postupovat s daleko větší mírou pečlivosti než za„ běžných“ okolností. Při vykázání nulového zůstatku na účtu se totiž jeví jako vysoce pravděpodobné, že příjem žadatele je v celé výši konzumován jeho běžnými výdaji. Vyjde-li soud ze stejných informací, které si opatřila žalobkyně, musí uzavřít, že žalovaná nedisponovala prostředky, které by jí umožňovaly hradit její pravidelné výdaje a zároveň hradit splátky úvěru. Soud tak shledává, že žalobkyně při poskytnutí úvěrů nezkoumala úvěruschopnost žalované s náležitou pečlivostí vyžadovanou zákonem o spotř. úvěru, čímž způsobila absolutní neplatnost obou smluv o úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. a rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C -679/18, OPR- Finance s.r.o. proti GK).

23. S ohledem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru může žalobkyně po žalované požadovat toliko vrácení neuhrazené jistoty z obou smluv. Žalobkyně na základě neplatných smluv poskytla žalované celkem částku ve výši 200 000 Kč (2 x 100 000 Kč). Na první smlouvu žalovaná uhradila prostřednictvím splátek v období od 15. 1. 2018 do 15. 3. 2020 (27 měsíců) celkem 40 959 Kč (27 x 1 517 Kč). Na druhou smlouvu žalovaná uhradila v období od 13. 2. 2018 do 15. 3. 2020 (26 měsíců) celkem 44 980 Kč (26 x 1 730 Kč). Celkem tak žalovaná uhradila žalobkyni 85 939 Kč. Žalobkyně tak může po žalované na základě neplatných smluv o úvěru požadovat toliko zaplacení částky 114 061 Kč (200 000 Kč - 85 939 Kč). Nárok na zaplacení smluvního úroku byl soudem shledán jako nedůvodný, neboť s ohledem na neplatnost smluv nebyl tento úrok mezi účastníky sjednán. Nárok na zaplacení poplatku ve výši 49,09 Kč byl naopak shledán jako zcela důvodný, neboť odpovídá počtu výběrů z bankomatů cizích bank a výši poplatku sjednané v ceníku. Soud tak žalobkyni přiznal celkem částku ve výši 114 110,09 Kč (114 061 Kč + 49,09 Kč).

24. Jelikož je žalovaná v prodlení s úhradou dlužných jistin úvěru, přiznal soud žalobkyni také zákonný úrok z prodlení z částky 114 061 Kč a to od data požadovaného žalobkyní, neboť splatnost pohledávky nastala po doručení výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), která byla odeslána dne 22. 1. 2021 a na základě domněnky dojití dle § 573 o. z. se má za to, že výzva došla žalované třetí den od jejího odeslání. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od 31. 1. 2021, což je v souladu se zjištěným skutkovým stavem a provedeným právním posouzením.

25. S ohledem na neplatnost smluv soud žalobu výrokem II částečně zamítl co do nároku na zaplacení částky přesahující součet dlužných jistin a neuhrazených poplatků za výběr z bankomatu (114 110,09 Kč), co do všech smluvních úroků (kapitalizovaných i nekapitalizovaných) a dále co do zákonného úroku přesahujícího dlužné jistiny. Vzhledem k tomu, že soud dva dílčí nároky žalobkyně vyplývající z neplatných smluv o úvěru posoudil jako souhrnný nárok na vydání poskytnutých jistin, formulovat výrok II. rozsudku tak, že zamítnutou část nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení sečetl dohromady, neboť žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení u obou dílčích nároků ve stejné sazbě (8,25 %) a od stejného data (31. 1. 2021).

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle za situace, kdy úspěch žalobkyně ve věci odpovídal 40 %. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 162 156,56 Kč, úspěšná byla co do částky 114 061 Kč. Dílčí úspěch žalobkyně zaokrouhleně odpovídá 70 % základu sporu, dílčí úspěch žalované odpovídá 30 % sporu. Celkový úspěch žalobkyně tak dosahuje 40 % (70 - 30). Pokud by soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů v plné výši, měla by nárok na zaplacení částky 7 087 Kč. Tato částka by sestávala ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 487 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s  za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za dva úkony dle uvedené vyhlášky (celkem 600 Kč). Jelikož žalobkyně byla úspěšná pouze co do 40 %, přiznal jí soud náhradu nákladů v částce 2 834,80 Kč, která odpovídá procentu celkové úspěšnosti žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.