Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 360/2021-24
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 942,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 764 Kč, částku ve výši 651 Kč a částku ve výši 10 000 Kč, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 177 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 942,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 764 Kč, částku ve výši 651 Kč a částku ve výši 10 000 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 177 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 942,47 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 764 Kč, částky 651 Kč coby náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky 10 000 Kč coby smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný se spol. právnická osoba, IČO, dále jen („ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum, jejíž nedílnou součástí byly ulice podmínky. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 24 614 Kč s příslušenstvím do datum. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Následně byla předmětná pohledávka, která je předmětem této žaloby, postoupena žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Celková hodnota pohledávky za žalovaným činila ke dni postoupení 34 764 Kč, skládala se z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 614 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. příjmení paušální náhrady na upomínání představuje výši poplatků za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou. Žalobkyni tak nezbylo nic jiného, než příslušenství pohledávky v žalobě uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku, ve skutečnosti tato částka představuje náklady na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 942,47 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum, z jistiny ve výši 20 000 Kč a dále náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč. K nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky žalobkyně uvádí, že je specifikuje tak, že odchozí dopis činí 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost platit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, počítáno ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. datum, z dlužné jistiny pohledávky ve výši 20 000 Kč, do datum.
2. Doplněním žaloby ze dne datum žalobkyně jednak učinila vyjádření stran provedení verifikační platby žalovaným dne datum, když upřesnila, že tímto byl dokončen proces uzavření některé již dříve sjednané smlouvy o úvěru. V případě, že žalovaný opětovně zažádal o úvěr, nebylo nutné realizovat verifikační platbu opětovně. Z tohoto důvodu datum zaslání verifikační platby žalovaným neodpovídá datu uzavření smlouvy o úvěru, jež je podkladem žalobního návrhu. Jednak se žalobkyně vyjádřila i stran mezidobí od uzavření první smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a posledního dodatku k této smlouvě ze dne datum, když uvedla, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem další dva dodatky ve dnech datum a datum, přičemž již dodatkem ze dne datum byla navýšena jistina úvěru z původních 19 100 Kč na celkových 20 000 Kč a zároveň nebyla prodlužována splatnost úvěru a zůstala sjednána datem datum. Původním věřitelem tak byla první platbou ve výši 19 100 Kč ze dne datum a druhou platbou ve výši 900 Kč ze dne datum poskytnuta žalovanému celkem jistina úvěru ve výši 20 000 Kč. Dodatkem ze dne datum a posledním dodatkem ze dne datum byla již pouze prodlužována splatnost závazku žalovaného, nejdříve na datum a následně na datum. Délka splatnosti úvěru 90 dnů je počítána od data uzavření první smlouvy o úvěru ze dne datum. Z tohoto důvodu požaduje žalobkyně i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 942,47 Kč od datum do datum, kdy základem pro výpočet je postoupená jistina pohledávky ve výši 20 000 Kč. Závěrem pro úplnost žalobkyně sdělila, že žalovaný neuhradil právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni samotné ničeho.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ode dne datum, jakožto dni provedení úplaty za převod pohledávek, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl předán k poštovní přepravě dne datum, jak je patrné z podacího archu.
5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 19 100 Kč s termínem splatnosti dne datum. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 19 100 Kč, což učinil dne datum, jak dokládá výpis z účtu obec spořitelny číslo to na účet žalovaného, ze kterého žalovaný provedl dne datum tzv. verifikační platbu v rámci dokončení žádosti o poskytnutí úvěru, jak dokládá výpis z účtu obec spořitelny číslo. Žalovaný se oproti tomu zavázal celkem zaplatit původnímu věřiteli částku 23 493 Kč, přičemž zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 279,83 % ročně, jako pevná, a RPSN činilo za celý úvěr 1 141,2 %. Z dodatku ke smlouvě ze dne datum plyne, že jistina úvěru byla navýšena na částku 20 000 Kč. Zbývající část jistiny, tj. částku ve výši 900 Kč poskytl původní věřitel žalovanému dne datum, jak je doloženo výpisem z účtu obec spořitelny číslo. Dodatkem ke smlouvě ze dne datum a posledním dodatkem smlouvy ze dne datum byla prodloužena splatnost poskytnutého úvěru až na datum Smlouvou číslo ve znění dodatku ze dne datum tak bylo ujednáno, že celkem žalovaný zaplatí původnímu věřiteli částku 24 614 Kč. Zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 93,96 % a RPSN činilo za celý úvěr 1 114 %. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. ze dne datum.
6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.
7. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se příčí dobrým mravům jako celek, soud jí tak shledal absolutně neplatnou dle § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, původní věřitel (právní předchůdce žalobkyně) do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení, když zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 93,56 % a RPSN 1 114 %. V době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v listopadu 2019 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR (příjmení B1 číslo) 8,64 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 25,92 % p.a. V posuzované věci byla poskytnuta částka 20 000 Kč na 90 dní s navýšením o 4 614 Kč, což je 51,27 Kč denně, což představuje ročně 18 713,6 Kč z jistiny 20 000 Kč. V daném případě je tedy smluvní úrok sjednaný ve vyšší částce, než jaký je přípustný. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C číslo). Soud tak provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o.z. a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč (nesplacená jistina). Pokud jde o prodlení, v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum byla žalovanému žalobkyní uložena povinnost uhradit dlužnou částku nejpozději do datum. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku úroku z prodlení a smluvní pokuty musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.
8. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 1 200 Kč na 1 500 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku, zbývá tak uhradit 300 Kč.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci úspěch v poměru 53 % (neúspěšná byla ze 47 %, vyčísleno v souladu s ust. § 154 odst. 1 o.s.ř.). Právo na náhradu nákladů řízení ve výši 6 % tedy svědčí žalobkyni. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 1 200 Kč, doplatek soudního poplatku ve výši 300 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 300 Kč, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrada 21 % DPH ze základu 1 200 Kč v částce 252 Kč, tj. celkem tedy 2 952 Kč, z toho žalobkyni náleží poměrná část odpovídající 6 %, tj. 177 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.
10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.