Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 6/2022-38
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 16 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč, částku ve výši 632,67 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 360 Kč, částku ve výši 42,79 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení, s úrokem z prodlení z částky 360 Kč ve výši 9,75 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, vše do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 3 200 Kč, částky ve výši 1 297 Kč jako kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 19,52 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a dále v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 440 Kč, částky ve výši 1 100,90 Kč jako kapitalizovaného úroku, částky ve výši 368,45 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 336,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,27 % ročně z částky 3 696,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovanému se vůči žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč, částku ve výši 632,67 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 360 Kč, částku ve výši 42,79 Kč jako kapitalizovaný úrok z prodlení, s úrokem z prodlení z částky 360 Kč ve výši 9,75 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, vše do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. V rozsahu v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 3 200 Kč, částky ve výši 1 297 Kč jako kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 19,52 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a dále v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 440 Kč, částky ve výši 1 100,90 Kč jako kapitalizovaného úroku, částky ve výši 368,45 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 336,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,27 % ročně z částky 3 696,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovanému se vůči žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenství, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva číslo“), a dále dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva číslo“). Na základě uzavřené smlouvy číslo poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě číslo zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání předmětné smlouvy ve výši 1 600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,52 % ročně sjednanou v čl. 1 dané smlouvy a dále odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 2. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku ze smlouvy číslo za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 3 200 Kč, z toho: na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1 600 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 853,38 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 746,62 Kč Poslední platba na pohledávku ze strany žalovaného byla uhrazena dne datum. Na základě uzavřené smlouvy číslo pak poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě číslo zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání předmětné smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 dané smlouvy a dále odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 9. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku ze smlouvy číslo za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 5 640 Kč, z toho: na jistinu 2 303,43 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 840 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 1 200 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 296,57 Kč Poslední platba na pohledávku ze strany žalovaného byla uhrazena dne datum. Před uzavřením shora specifikovaných smluv, právní předchůdkyně žalobkyně dle tvrzení žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry, a to na základě informací poskytnutých žalovaným ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů s tím, že tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a následně zaznamenány do karty zákazníka. Na základě těchto informací žalobkyně provedla skóring žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek vyplývajících z výše uvedených úvěrových smluv včetně příslušenství se všemi právy s nimi spojenými, na žalobkyni, jako na nového věřitele, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dne datum. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje z titulu smlouvy číslo zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11 200 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 200 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 297 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 632,67 Kč, úroků ve výši 19,52 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Z titulu smlouvy číslo pak žalobkyni požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 4 800 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 3 696,57 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 103,43 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 100,90 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 411,24 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 696,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 696,57 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 1 svou místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení byla věc postoupena Okresnímu soudu v Šumperku, jako soudu místě příslušnému, neboť v době zahájení řízení měl žalovaný hlášen trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Šumperku, kde se i fakticky zdržuje.
3. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu
§ 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč, poplatek ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 23,72 % p. a.
5. Z karty zákazníka ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedl v zákaznické kartě, že je svobodný, má dvě nezaopatřené děti, žije v nájemním bytě s partnerkou, má pravidelný měsíční příjem ve výši částka a odhadované měsíční výdaje ve výši částka. Svá tvrzení měl žalovaný doložit pracovní smlouvou a výplatními páskami.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 600 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 240 Kč počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 32,15 % p. a.
7. Z karty zákazníka ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedl v zákaznické kartě, že je svobodný, má anonymizována dvě slova, žije v nájemním bytě s partnerkou, má pravidelný měsíční příjem ve výši částka a odhadované měsíční výdaje ve výši částka. Svá tvrzení měl žalovaný doložit pracovní smlouvou a výplatními páskami.
8. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný celkem ve splátkách na poskytnuté úvěry zaplatil 8 840 Kč, s tím, že jeho dluh ke dni postoupení pohledávky činí ze smlouvy č. částka a ze smlouvy číslo činí 4 800 Kč.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil, že postoupení pohledávek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo číslo na žalobkyni, jako nového věřitele, bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, odeslaným na adresu žalovaného dne datum.
10. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil, že před podáním žaloby byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Předžalobní výzva byla zaslána na adresu žalovaného dne datum.
11. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 600 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 240 Kč počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 32,15 % p. a. Dále právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč, poplatek ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 23,72 % p. a. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv prověřovala úvěruschopnost žalovaného z údajů uvedených žalovaným, zaznamenaných v zákaznických kartách. Pohledávky z uvedených smluv byly dne datum na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupeny žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou, avšak bezúspěšně.
12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí
i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby
z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení
s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn.
33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, anonymizováno a příjmení, anonymizováno: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. nakladatelství, rok, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.
19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení žalobkyně neprokazovala, zda a jakým způsobem tak učinila. Žalobkyně v řízení předložila pouze zákaznické karty, sepsané s žalovaným právní předchůdkyní žalobkyně, na které také v rámci svého vyjádření odkazovala. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splatit pracovala s údaji sdělenými žalovaným, a to konkrétně, že je svobodný, má dvě nezaopatřené děti, žije v nájemním bytě s partnerkou, má pravidelný měsíční příjem ve výši částka a odhadované měsíční výdaje ve výši částka, a při uzavírání druhé smlouvy o spotřebitelském úvěru, že je svobodný, má anonymizována dvě slova, žije v nájemním bytě s partnerkou, má pravidelný měsíční příjem ve výši částka a odhadované měsíční výdaje ve výši částka.
20. V řízení však nebylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici listiny prokazující její tvrzení, jak jsou uvedeny v zákaznické kartě. Zároveň nebylo prokázáno, že by si žalobkyně jakkoliv ověřovala výdaje žalovaného či jeho životní náklady. Pokud je v zákaznické kartě uvedeno, že byly předloženy pracovní smlouva a výplatní pásky, tyto dokumenty v řízení žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila. Nebylo ani doloženo, že by si právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala závazky žalovaného v registru dlužníků, insolvenčním rejstříku či evidenci exekucí. Žalobkyně zůstala pouze u tvrzení, že tyto dokumenty nemá k dispozici, protože právní předchůdkyně žalobkyně tyto dokumenty neuchovávala, pouze si je od klientů vyžádala a vracela je, což je v rozporu s ustanovením § 78 ZSÚ. Poměry žalovaného v době uzavření smluv soudu proto z výše uvedených důvodů prokázány nebyly a právní předchůdkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Smlouvy o úvěru je tak nutno považovat za neplatné dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovení § 580 a 588 o. z. Soud posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
21. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo vyplatila dne datum v hotovosti částku 8 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na jistinu nezaplatil ničeho. Žalovaný sám v řízení nenamítal žádné jiné plnění, přičemž povinnost tvrzení a důkazní ohledně uhrazené částky leží na jeho straně. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení částky 8 000 Kč a částku 632,67 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od 11. 2. 2019, t. j. ode dne následujícího po dni, kdy uplynula týdenní lhůta běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši 9,75 % ročně vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky 8 000 Kč, a to ode dne 30. 11. 2019, t. j. ode dne následujícího po dni, kdy došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný prokazatelně vyrozuměn, do zaplacení. Dále bylo v řízení prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně dne datum žalovanému částku ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil celkem částku 5 640 Kč, přičemž ani v tomto případě žalovaný nenamítal, že by uhradil více či splatil celou částku. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení částky 360 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou žalobkyní a úhradami žalovaného. Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení částky ve výši 42,79 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 360 Kč od 11. 9. 2018, t. j. ode dne následujícího po dni, kdy uplynula týdenní lhůta běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši 9,75 % ročně vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky 360 Kč, také ode dne 30. 11. 2019, t. j. ode dne následujícího po dni, kdy došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný prokazatelně vyrozuměn, do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu pak soud žalobu, s ohledem na výše uvedené, zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že se žalovanému vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, když žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení, z důvodu jeho procesní pasivity, nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.