Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

217 C 51/2022-78

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 42 054,79 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 42 054,79 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 552,09 Kč, s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 42 054,79 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 42 054,79 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 421 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 42 054,79 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 552,09 Kč, s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 42 054,79 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 42 054,79 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 421 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení shora v prvním výroku tohoto rozsudku uvedené částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova (dříve právnická osoba) a žalovaným byla po posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytovatelem úvěru uzavřena k žádosti žalovaného ze dne 16. 8. 2014 smlouva o revolvingovém úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč, který žalovaný čerpal poprvé dne 11. 6. 2015 částkou 11 600 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr pravidelně splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Povinnost úvěr řádně splácet však porušil, banka proto ke dni 31. 12. 2021 úvěr zesplatnila. Žalovaný dluží na jistině částku 39 591,69 Kč, na poplatcích 700 Kč, na smluvní pokutě částku 644,50 Kč, na kapitalizovaném úroku částku 4 552,09 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 1. 2022 uzavřenou mezi bankou a žalobkyní byla pohledávka ze smlouvy za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný ničeho nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.

2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.

3. Žalovaný se k žalobě i přes výzvu soudu nevyjádřil.

4. Dne 27. 5. 2022 bylo ve věci podle (dále jen „“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce omluvila, žalovaný, ač řádně předvolán, se nedostavil.

5. Z doplňujícího vyjádření žalobkyně bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel z informací poskytnutých žalovaným, že dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši 12 000 Kč, celkové náklady na domácnost má nulové a žije u rodičů. Dále ověřoval případnou zadluženost žalovaného v registru nebankovních subjektů příjmení, v bankovním registru klientských informací vedeného právnická osoba, v nebankovním registru klientských informací, na základě zjištěných informací o žalovaném poté uzavřel, že žalovanému je možné poskytnout úvěr až do výše 150 000 Kč.

6. Soud rozhodl na základně níže uvedených listinných důkazů.: Z žádosti o poskytnutí revolvingového úvěru podepsané žalovaným dne 16. 8. 2014 bylo shledáno, že žalovaný při sjednávání úvěru prohlásil, že je zaměstnaný s příjmem 12 000 Kč měsíčně čistého u zaměstnavatele ve obec, je svobodný, žádné děti nemá a žije u rodičů v obci obec, náklady na bydlení nemá žádné, ostatní závazky také nemá žádné. Žádostí požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru účelově vázaného na nákup zboží v hodnotě 7 016 Kč, financovaného úvěrem ve výši 6 366 Kč, který se zavázal zaplatit ve 12 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 21,41 Kč. Součástí formulářové žádosti je také žádost a smlouva o revolvingovém úvěru s aktuálním úvěrovým rámcem ke dni podpisu smlouvy ve výši 20 000 Kč a maximálním úvěrovým rámcem ve výši 150 000 Kč s úrokem ve výši 22,68 % ročně, měsíčním poplatkem za vedení úvěrového účtu ve výši 69 Kč a měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru, když přihláška k pojištění je také součástí smlouvy, povinností splátky nejméně ve výši 5 % z dlužné částky měsíčně. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovanému se dostalo srozumitelných informací o podmínkách poskytnutí úvěru za účelem financování koupě zboží ve výši 6 366 Kč a revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Ze zobrazení elektronické lustrace žalovaného v registru SOLUS, bylo shledáno, že poskytovatel úvěru lustroval žalovaného ve jmenovaném registru dne 16. 8. 2014, 8. 8. 2015, 17. 8. 2017 a dne 19. 9. 2020 vždy se závěr, že v registru žalovaný veden není. Žádné jiné listinné důkazy k prokázání ověřování úvěruschopnosti žalovaného poskytovatelem úvěru žalobkyně soudu k výzvě dané usnesením ze dne 1. 4. 2022 čj.. -54 neoznačila a nepředložila. Výpisem z úvěrového účtu bylo shledáno, že žalovaný celkem od právnická osoba anonymizována dvě slova čerpal částku 94 480 Kč a zaplatil částku 114 080 Kč, od 16. 7. 2021 byl se splácením pravidelných splátek v prodlení. Jak bylo také z výpisu shledáno, žalovaný se dostal se splácením do prodlení také v lednu a únoru 2016, jinak splácel řádně. Z oznámení společnosti právnická osoba zasílaného žalovanému ze dne 28. 12. 2022 bylo shledáno, že pohledávka této společnosti ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 2. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem bylo doloženo, že žalovaný byl upomenut o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru před podáním žaloby.

7. Podle , (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zsu“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Z důvodové zprávy zsu je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem úvěru s odbornou péčí přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem…

11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018 sp. zn. odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dle Nejvyššího soudu již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1. zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dle Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí dovodil také Nejvyšší Správní soud v rozhodnutí sp. zn. ze dne 1.4.2015. V nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. ze dne 26.2.2019 se Ústavní soud taktéž zabýval splněním povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele dané ustanovením . , kdy v tomto nálezu Ústavní soud vyšel z prejudikatury Soudního dvora EU, a to jmenovitě rozsudku ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 CA Consumer Finance s.a. versus Ingrid Bakkaus a další v němž vyložil článek 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady 87/102 EHS a její bod 26 preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka na základě dostatečných informací („ na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“, tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Ústavní soud tak uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen„ SDEU“) Consumer Finance, CE -449/13. podává, že důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že úvěruschopnost byla řádně podnikatelem posuzována, přitom spočívá na poskytovateli. Z rozsudku SDEU ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 OPR- Finance s.r.o. proti GK se podává, že Soudní dvůr přihlásil k aplikovatelnosti svého rozhodnutí ze dne 18.12.2014 CA Consumer Finance, C -449/13 a mimo jiné také zopakoval, že z článku 8 odst. 1 směrnice 208/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může případně zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. V tomto ohledu je nutno připomenout, že v souladu s bodem 26 z odůvodnění této směrnice má tato povinnost za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost navíc tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48, kterým je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci. V tomto rozhodnutí z března tohoto roku SDEU opět zdůraznil princip efektivity při interpretaci právní úpravy, která je přímou transpozicí směrnic unijního práva, tj. i směrnice 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby byl naplněn cíl právní regulace EU.

12. V souzeném případě bylo z žádosti o poskytnutí úvěru v kontextu informačního formuláře o podmínkách úvěru a zobrazení elektronické lustrace žalovaného v registru SOLUS prokázáno, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného primárně ve vztahu k úvěru na částku 6 366 Kč a ve vztahu k revolvingovému úvěru s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, kdy poskytovatel měl informaci od žalovaného, že je zaměstnán s příjmem ve výši 12 000 Kč měsíčně čistého, nemá žádné náklady na bydlení a ostatní závazky, tyto informace nijak neověřil, např. vyžádanou výplatní páskou, prohlášením rodičů žalovaného o poskytování bezplatného ubytování jejich tehdy 23 letému zaměstnanému synovi a podobně. Pouze provedl lustraci žalovaného v registru dlužníků SOLUS. Takto provedené šetření o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného nelze pokládat za posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí, když minimálně tvrzené nulové náklady na bydlení člověka, k němuž již rodiče nemají žádnou vyživovací povinnost, si měl poskytovatel úvěru ověřit, zvláště za situace nízkého udávaného příjmu žalovaného (k datu uzavření smlouvy minimální mzda v ČR dosahovala 8 500 Kč dle , průměrná mzda v ČR v roce 2014 dosáhla 25 546 Kč – srovnej stránky Českého statistického úřadu www.czso.cz) a za situace smluvní povinnosti žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na koupi zboží ve výši 623 Kč měsíčně, jak prokazuje smlouva a informační formulář, dále předjímaných nákladů na cestovné do zaměstnání, jak lze dovodit z údajů od žalovaného o rozdílném místě bydliště a pracoviště. I kdyby poskytovatel úvěru řádně ověřil pravdivost údajů získaných od žalovaného, nevyhodnotil je vzhledem k úvěru na 150 000 Kč, resp. úvěru ve výši 40 000 Kč s odbornou péčí, neboť při úvěrovém rámci 40 000 Kč a smluvní podmínce splácet jej v minimální splátce ve výši 5 % z dlužné částky, při sjednaném úroku 22,68 % ročně, poplatku a pojištění by při celém čerpání úvěru byl žalovaný povinen měsíčně hradit splátku 2 645,30 Kč, čímž by se spolu se splátkou ve výši 623 Kč jen splátky na úvěry u předchůdce žalobkyně vyšplhaly na 3 322 Kč měsíčně, takže žalovaný by se pro uspokojení svých běžných životních potřeb dostal do dluhové spirály, kdy by své běžné potřeby nebyl schopen platit bez dalšího čerpání revolvingového úvěru. Úvěr při maximálním úvěrovém rámci ve výši 150 000 Kč by nebyl schopen hradit vůbec (jen splátka jistiny a úroku měsíčně by byla přes 9 200 Kč měsíčně, takže by mu nezůstalo ani existenční minimum). Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. ) odst. 1, odst. 3 v tom směru, aby uvedla další tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že její právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, zejména, že ověřil pravdivost výdajové stránky rozpočtu žalovaného. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla. Soud tak uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně řádně splnil povinnost dle zsu. Protože porušení povinnosti zs.u. zakládalo absolutní neplatnost smlouvy, soud k neplatnosti smlouvy o revolvingovém úvěru přihlédl v souladu s  z moci úřední.

13. Za stavu, kdy smlouva o úvěru je neplatná a výpis z úvěrového účtu prokazuje, že na základě této neplatné smlouvy žalovaný zaplatil více, než od právnická osoba anonymizována dvě slova obdržel, nedostalo se mu na úkor právního předchůdce žalobkyně ani žádného bezdůvodného obohacení, které by jinak byl povinen vydat žalobkyni, na níž byla pohledávka z neplatné smlouvy postoupena dle § 1879 a násl. o.z.. V právní teorii i judikatuře soudů se ustálil právní názor, že na postupníka přechází v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky i nárok z případného bezdůvodného obohacení při neplatnosti původní smlouvy.

14. Soud proto žalobu a contrario § 2991 odst. 1,2 o.z. zamítnul.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

16. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku poplatků , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek doměřil.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude soudně vymáhán.