Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 11/2022-100
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 110 247,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 110 247,48 Kč spolu
s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 503 Kč s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 109 747,48 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 109 747,48 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám jeho právní zástupce částku 25 609 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 110 247,48 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 503 Kč s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 109 747,48 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 109 747,48 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám jeho právní zástupce částku 25 609 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal předmětnou žalobou u zdejšího soudu zaplacení částky 110 247,48 Kč spolu s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty, která je ve své podstatě smlouvou o úvěru, na základě níž poskytl žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, jenž mu byl na jeho žádost navýšen na 110 000 Kč. Žalovanou částku žalobce odvozuje z vyčerpaného úvěrového rámce (leč nesplaceného) ve výši 109 747,48 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 10 503 Kč a z poplatku 500 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil, na jednání soudu (ač řádně a včas obeslán) se nedostavil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.
3. Žalovaný je státním příslušníkem Spolkové republiky Německo, a proto vztah mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je vztahem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a jakým právem se tento vztah účastníků řídí. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení“), neboť žalovaný při uzavírání úvěrové smlouvy vystupoval v pozici spotřebitele (§ 17 odst. 1 písm. b) nařízení). Spor se rovněž řídí českou právní úpravou dle článku 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty anonymizováno číslo smlouvu (dále jen„ smlouva“) soud zjistil, že žalovaný s předchůdcem žalobce uzavřel na základě návrhu smlouvu, dle které se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit celkem ve dvanácti pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře spolu se sjednaným úrokem ve výši 23,99 % ročně.
5. Z návrhu na uzavření dohody o navýšení úvěrového limitu úvěru čerpaného kreditní kartou anonymizováno číslo bylo zjištěno, že žalovaný požádal o navýšení úvěrového limitu na 110 000 Kč a žalobce s navýšením limitu souhlasil.
6. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty vzal soud za prokázané, že předchůdce žalobce přijal návrh na uzavření smlouvy a poskytnutí úvěrového rámce do 50 000 Kč.
7. Z akceptace návrhu na uzavření dohody o navýšení úvěrového limitu úvěru čerpaného kreditní kartou anonymizováno číslo bylo zjištěno, že předchůdce žalobce přijal návrh dohody od žalovaného na navýšení úvěrového limitu na 110 000 Kč.
8. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty na jméno žalovaného za období od 20. 4. 2018 do 26. 6. 2020 bylo prokázáno, že konečný zůstatek na účtu kreditní karty činil záporných 120 750,48 Kč. Dále z něj vyplývá, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce poslední splátku úvěru dne 6. 1. 2020, přičemž i nadále (až do 17. 2. 2020) čerpal na úvěru další finanční prostředky.
9. Z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, 1. část, se kterým byl žalovaný výslovně srozuměn, což stvrdil svým podpisem smlouvy, vzal soud za prokázané, že žalobce účtuje na výzvu k zaplacení dluhu poplatek 500 Kč.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. rok číslo ze dne 3. 12. 2020 soud zjistil, že předchůdce žalobce postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným na současného žalobce.
11. Z vyrozumění o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že předchůdce žalobce oznámil postoupení pohledávky na žalobce žalovanému doporučeným dopisem ze dne 18. 12. 2020.
12. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 10. 3. 2021 plyne, že žalobce vyzval žalovaného nejméně 7 dnů před podáním žaloby k úhradě dluhu.
13. Ze seznamu odeslaných předžalobních výzev ze dne 10. 3. 2021 bylo prokázáno, že žalobce předal provozovateli poštovních služeb zásilku (předžalobní výzvu k plnění) k doručení žalovanému.
14. Z doporučeného dopisu ze dne 2. 7. 2020 vzal soud za prokázané, že předchůdce žalobce oznámil žalovanému okamžitou splatnost kreditní karty ke dni 30. 6. 2020.
15. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a nárok žalobce je tak plně po právu, neboť bylo prokázáno, že za výše zmíněných okolností žalobce své závazky splnil, když žalovanému poskytl úvěrový rámec do výše 110 000 Kč ve smyslu § 2395 o. z., přičemž žalovaný jej čerpal. Naopak žalovaný své závazky neplnil, čímž porušil svou smluvní povinnost vůči předchůdci žalobce, když měl povinnost uhradit poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve dvanácti pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný nehradil předepsané plátky včas a řádně, když tyto hradil v různých výších spíše nahodile, předchůdce žalobce žalovanému úvěr dne 30. 6. 2020 zesplatnil. Z těchto důvodů se žalovaný ocitl v prodlení s plněním dluhu, pročež žalobce byl oprávněn dle § 1970 o. z. požadovat ode dne prodlení se zaplacením dluhu zákonný úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění v intencích § 142a o. s. ř., od čehož je odvozen nárok žalobce na náhradu nákladů řízení.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 609 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 110 247,48 Kč sestávající z částky 5 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání návrhu a 3. předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 520 Kč ve výši 3 679 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobce.
21. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.