Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 41/2022-18
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolinou Tolarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 590 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 707,73 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 707,73 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 2. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 590 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se do příslušné evidence pro platbu televizního poplatku.
Tuto svou povinnost splnil dne 1. 3. 1997, avšak od února 2019 do listopadu 2021 nehradil televizní poplatky. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k doplacení dlužných televizních poplatků za shora uvedené období, jež žalovaný přes tuto výzvu neuhradil. Proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem k soudu.
Žalovanému byly v souladu s ustanovením § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) doručovány soudní písemnosti na adresu trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle § 49 a násl. o.s.ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalovanému doručeny, i když se o nich nedozvěděl.
O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.
S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný se dne 1. 3. 1997 přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za období od února 2019 do listopadu 2021 v celkové výši 4 590 Kč. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil.
Podle § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“) je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
Podle § 6 zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.
Podle § 7 odst. 2) zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
Podle § 7 odst. 3) zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.
Podle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
Žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným § 3 odst. 2) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil televizní poplatek za období od měsíce února 2019 do listopadu 2021. Za uvedené období tak žalovaný dluží žalobkyni na televizních poplatcích částku 4 590 Kč.
Žalobkyni vzniklo rovněž právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z § 7 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu za dva úkony po 100 Kč, které soud přiznal v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3344/12 a sp. zn. I.ÚS 195/2011 nepřiznal žalobkyni odměnu za právní zastoupení žalobce advokátem, režijní paušály ani daň z přidané hodnoty, když žalobkyně má na poli svého působení výsadní postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ní klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci, jenž hospodaří s majetkem státu, tudíž může být dostatečně vybavena odbornými pracovníky, kteří mohou hájit jeho zájmy před soudem a neangažovat k vymáhání svých pohledávek externí odborníky (advokáta).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.