Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 210/2022-25
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 104 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 744 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení a s částkou 1 100 Kč a částku 1 500 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dalších 3 360 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 120 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 744 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení a s částkou 1 100 Kč a částku 1 500 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dalších 3 360 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 120 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 104 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 18. 11. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky celkem ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku žalobkyni vrátit s poplatkem ve výši 3 204 Kč do 21. 12. 2021. Poté si však žalovaný splatnost prodloužil do 5. 1. 2022 Ani v prodloužené splatnosti však žalovaný ničeho žalobkyni nevrátil, a proto mu žalobkyně naúčtovala ještě částku 2 600 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, konkrétně částku 450 Kč za první upomínku, 650 Kč za druhou upomínku a 1 500 Kč za předání k inkasnímu řízení. Dále žalobkyně požadovala ještě 2 x 450 Kč jakožto smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení z částky 3 000 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.
4. Soud ze smlouvy o spotřebitelském úvěru webová adresa“ ze dne 18. 11. 2021 zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobkyní formou elektronické komunikace na dálku smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že úrok činí 39 % ročně, jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru činí 3 204 Kč a je splatný společně s jistinou úvěru a s úrokem. Pro případ řádného a včasného vrácení úvěru bylo ujednáno, že žalovanému bude poskytnuta sleva z poplatku tak, že poplatek bude činit 744 Kč. Ve smlouvě byla také sjednána možnost prodloužení splatnosti za poplatek za prodloužení dle ceníku, jenž tvořil nedílnou součást smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného s plněním dluhu bylo sjednáno, že žalovaný zaplatí žalobci všechny náklady spojené s tímto prodlením, dále úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Dále ve smlouvě byl sjednán poplatek 450 Kč za první upomínku, 650 Kč za druhou upomínku a 1 500 Kč za„ náklady spojené s přádáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury právnická osoba, IČO, či jiné“. Dále z dokazování vyplynulo, že před uzavřením smlouvy byla ověřována totožnost žalovaného a existence jeho bankovního účtu, jakož i zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván žalobkyní dvěma upomínkami ze dnů 13. 1. 2022 a 26. 1. 2022, odeslanými doporučeným způsobem, kde byl již upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Před podáním žaloby byl znovu vyzván k úhradě žalované částky, a to prostřednictvím agentury právnická osoba, ve stručné výzvě, rovněž odeslané doporučeným způsobem.
5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 18. 11. 2021 bylo prokázáno vyplacení částky 3 000 Kč žalovanému.
6. Žaloba je částečně důvodná.
7. Soud má v řízení prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., přičemž na tuto smlouvu dopadá i právní úprava daná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, jakož i příslušnými ustanoveními o. z., zejména § 1810 a násl. a 1841 a násl. o. z., o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Žalovaný v rozporu se smlouvou řádně a včas nevrátil poskytnuté finanční prostředky ve výši 3 000 Kč ani nezaplatil další sjednané platby. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení poskytnuté jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč. Dále jí vznikl nárok na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru, který však byl platně sjednán ve výši 744 Kč, když částku 2 460 Kč (rozdíl mezi 3 204 Kč a 744 Kč) dle její podstaty soud považuje za smluvní pokutu, když bylo ve smlouvě ujednáno, že žalovaný je tuto částku povinen zaplatit pouze v případě, že neuhradí svůj závazek řádně a včas. Dále soud přiznal žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 450 Kč a 650 Kč Částku 1 500 Kč za účelně vynaložený náklad soud nepovažuje, když inkasní agentura, personálně propojená se žalobkyní, provedla pouze odeslání přípisu obsahující jednoduchou předžalobní výzvu, přičemž předžalobní výzvu obsahovala již předchozí upomínka od žalobkyně. Tuto částku tak rovněž soud považuje v souladu s § 122 odst. 1 písm. a) část věty za středníkem zákona o spotřebitelském úvěru za smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru pak soud přistoupil k redukci celkově uplatněné smluvní pokuty, když žalobkyně ji žádala částkami 2 460 Kč, 1 500 Kč a 900 Kč. Maximální výše smluvní pokuty dle uvedeného ustanovení přitom činí 1 500 Kč. Proto soud ve výši převyšující tuto částku, tedy ve výši 3 360 Kč nárok žalobkyně na smluvní pokutu zamítl. Naopak soud žalobě vyhověl v části žádající zákonné úroky z prodlení, neboť na ně vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 122 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, když přezkoumal, že uplatněné úroky z prodlení nepřesahují maximální dovolenou výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela převážně úspěšná, když úspěšná byla ze 65 % a neúspěšná ze 35 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 120 Kč, představující 30% z celkově uplatněných nákladů řízení ve výši 400 Kč jakožto soudního poplatku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.