Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 331/2021-34
Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci
žalobce: ; Česká televize, IČ: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupený JUDr. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa
proti
žalovanému: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalovaného
se sídlem adresa
o zaplacení 5.670 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5.670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 605,96 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1.126 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta v obec.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5.670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 605,96 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1.126 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].
1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 5.670 Kč se zákonným úrokem z prodlení vyčísleným částkou 605,96 Kč. Tvrdí, že žalovaný přihlásil do evidence poplatníků v únoru 2002 dva televizní přijímače a vznikla mu povinnost platit televizní poplatky. Žalovaná částka představuje televizní poplatky za období měsíců leden 2020 až září 2021 ve výši 135 Kč měsíčně za každý televizní přijímač. Žalovaný jakožto právnická osoba platí poplatek čtvrtletně vždy do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Žalobce vyzval žalovaného písemně k úhradě televizních poplatků, žalovaný však dosud ničeho nezaplatil.
2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.
3. Řízení bylo zahájeno datum podáním žaloby. Ještě předtím byl zjištěn úpadek žalovaného, a to usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum č. j. insolvenční spisová značka. Následně usnesením téhož soudu z datum č. j. insolvenční spisová značka byl na majetek žalovaného prohlášen konkurs. Pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, vznikaly až po zmíněném rozhodnutí o prohlášení konkursu, a to od ledna 2020 do července 2021.
4. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalovaný dne datum přihlásil 2 televizní přijímače do evidence poplatníků televizního poplatku. Televizní poplatky hradil až za období do konce roku 2019. Za 21 měsíců od měsíce ledna 2020 až do měsíce září 2021 žalovaný žádné televizní poplatky neplatil. Žalobce upomenul žalovaného o úhradu televizních poplatků ve výši žalované částky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému doručen datum. Žalobce v dopisu upozornil žalovaného na to, že pokud dluh nevyrovná, obrátí se žalobce se svým nárokem na soud. Žalovaný dosud na žalovanou částku žalobci ničeho neuhradil.
5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle § 2 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Poplatníkem tohoto poplatku je ve smyslu § 3 odst. 2 citovaného zákona mimo jiné právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Povinností právnické osoby, tedy i žalovaného, je platit televizní poplatek z každého televizního přijímače, jak je uvedeno v § 5 odst. 4 téhož zákona, přičemž výše poplatku činí podle § 6 téhož zákona 135 Kč měsíčně. Poplatek se platí podle § 7 odst. 1 téhož zákona provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, anebo prostřednictvím pověřené osoby. Ve smyslu § 7 odst. 3 téhož zákona je-li poplatníkem právnická osoba, platí se televizní poplatek čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí.
6. Žalovaný jakožto poplatník televizního poplatku splnil svoji povinnost ve smyslu § 8 odst. 2 citovaného zákona oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, což učinil v únoru 2002. Platil televizní poplatky až do konce roku 2019 a od ledna 2020 poplatky nehradil. Žalovaný tudíž nedostál své povinnosti zaplatit televizní poplatky za celý rok 2020 a za měsíce leden až září 2021, což představuje dohromady 21 měsíců. Za 1 měsíc byl žalovaný povinen zaplatit za 2 přihlášené televizní přijímače 2 poplatky po 135 Kč, tedy celkem 270 Kč. Za předmětných 21 měsíců tak dlužné poplatky představují žalovanou částku. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení těchto poplatků výše uvedeným dopisem a poskytl mu k tomu dodatečnou a přiměřenou lhůtu 15 dnů, jak žalobci ukládá ustanovení § 10 citovaného zákona. Žalovaný ani v této lhůtě ani později poplatky neuhradil, a žalobce je proto oprávněn domáhat se zaplacení televizních poplatků u soudu podle téhož ustanovení.
7. Žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poplatků za celé žalované období. Výše úroku z prodlení je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž účastníci si jinou sazbu úroků z prodlení neujednali. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením poplatků vždy od 16. dne prvního měsíce kalendářního čtvrtletí, tedy ve dnech 16. 1., 16. 4., 16. 7. a 16. 10. v roce 2020 a 16. 1., 16. 4. a 16. 7. roku 2021. Za kalendářní čtvrtletí byl žalovaný povinen uhradit celkem 810 Kč za oba přihlášené televizní přijímače dohromady. Soud výpočtem ověřil, že úrok z prodlení z žalované částky za období od shora uvedených dnů do datum činí celkem 605,96 Kč. Žalobce, i když má právo na zaplacení úroků z prodlení za dobu až do úplné úhrady televizních poplatků, nárokuje úroky z prodlení pouze do datum.
8. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud mu proto přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud zohlednil, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis, v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, dále ze dvou paušálů režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z částky 126 Kč, která odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna a paušály byly přiznány za úkony převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Při stanovení výše odměny a paušálu použil soud ustanovení § 14b a nikoli § 7 advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.)
Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.