Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 13/2022-69
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kylarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částek ve výši 1 037 Kč a ve výši 500 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níže se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč od datum do 23. 5. 2020, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částek ve výši 1 037 Kč a ve výši 500 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se v části, v níže se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do 23. 5. 2020, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se obrátila dne datum na zdejší soud s žalobou, v rámci které uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným, za pomoci prostředků komunikace na dálku, Smlouvu o revolvingovém úvěru číslo s možností čerpání finančních prostředků až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Revolvingový úvěr měl být splacen spolu s úrokem z poskytnutého úvěru ve výši 8,5% měsíčně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12,5% z každé čerpané částky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný vyčerpal částku 6 000 Kč, poskytnuté peněžní prostředky však nevrátil, a to ani přes výzvu žalobkyně. Původní věřitel, zahraniční právnická osoba příjmení p.l.c.,se sídlem: adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizováno SLM číslo, země (dále jen„ anonymizováno“), jakožto postupitel a společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jakožto postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky a následně společnost právnická osoba dále převedla pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Žalobkyně svým dopisem ze dne datum vzala svou žalobu částečně zpět a to v částce 1 037 Kč, představující kapitalizovaný úrok z úvěru a v částce 500 Kč, představující účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného. Nadále tedy v tomto řízení požaduje, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 6 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
4. Soud v této věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila již ve své žalobě, žalovaný se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř.
5. Podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Soud pak, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, jej zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
6. Vzhledem k tomu, že v daném případě vzala žalobkyně před prvním jednáním ve věci svou žalobu co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 037 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč zpět, postupoval soud v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).
7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
Žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet č. bankovní účet částku ve výši 6 000 Kč, jehož majitelem byl v době uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru právě žalovaný /viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 17 spis a potvrzení od banky na č. l. 67 spisu/. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splatit dle smlouvy společně s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně /viz smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 12-13 spisu, všeobecné obchodní podmínky v elektronické systému CEPR/. Žalovaný však svůj dluh neuhradil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka postoupena na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa právnická osoba následně celou pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. /viz první smlouva o postoupení pohledávek v elektronickém systému příjmení a druhá smlouva o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek na č. l. 37-62 spisu/. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum /viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 21 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum /viz výzva na č. l. 22 spisu a poštovní podací lístek na č. l. 23 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o úvěru poskytla žalovanému dne datum částku ve výši 6 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný svůj dluh neuhradil a následně došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum k postoupení pohledávky na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, která tuto následně postoupila na žalobkyni. Žalobkyně v řízení pro nedostatek podkladů od právní předchůdkyně žalobkyně nemohla tvrdit a prokázat, že její právní předchůdkyně provedla řádně a s odbornou péčí zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, zejména pokud jde o způsob zkoumání příjmů a výdajů a závěry z toho vyvozené. Žalobkyně sdělila, že takové informace od své právní předchůdkyně nezjistila a důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Žalobkyně tak v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že by její právní předchůdkyně dostála své povinnosti posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.
14. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).
15. V souladu s dosavadní rozhodovací praxí zde soud zastává právní názor, že § 87 odst. 1 ZoSÚ, který stanovuje neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. kupř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. spisová značka nebo sp. zn. spisová značka).
16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je po částečném zpětvzetí žaloby co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 037 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč částečně důvodná. S ohledem na to, že byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla právní předchůdkyně žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě úroků, ani na jiné poplatky. Žalobkyně se ovšem svou žalobou domáhala pouze vrácení poskytnuté jistiny ve výši 6 000 Kč, což by zde v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru představovalo částku, o kterou se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, proto soud žalobě co do této částky zcela vyhověl. Pokud jde o úroky z prodlení, žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl nejdříve vyzván k vrácení dluhu dopisem ze dne datum. Uvedený dopis byl žalovanému odeslán datum a ve smyslu § 573 o.z. se má za to, že dopis byl doručen dne datum, splatnost dluhu tedy nastala dnem datum. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o.z. platit vedle zapůjčené jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., což by daném případě činilo 10 % ročně. Jelikož však žalobkyně požadovala uložit žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč a soud je návrhem vázán, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně. Ve zbytku požadovaných úroků soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.
17. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal procesně úspěšnější žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v části nároku, pro který vzala žalobu zpět (výrok I. rozsudku) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží u formulářového typu žaloby odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 písm. a) stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč (k tomu srov. přechodná ustanovení čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) za každý ze tří žalobcem uplatněných úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a za písemné podání soudu). Dále soud přiznal též daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a místu plnění stran náhrady nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti výroku II. až IV. rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Proti výroku I. rozsudku o částečném zastavení řízení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku, ve dvojím vyhotovení.
Žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na provedení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.