Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
34 C 5/2022-25
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
anonymizováno adresa žalobkyně
anonymizována tři slova jméno příjmení
anonymizováno adresa žalobkyně
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
anonymizováno adresa, obec
o 2 093,33 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 93,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 70 Kč od 6. 4. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 23,33 KČ od 6. 5. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % a částku 2000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, k rukám anonymizováno žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 93,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 70 Kč od 6. 4. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 23,33 KČ od 6. 5. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % a částku 2000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, k rukám [anonymizováno] žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikační číslo kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), dne 31. 8. 2016. Žalovaná částka 93,33 Kč představuje neuhrazené platby za pronajaté přijímací zařízení a částka 2 000 Kč představuje smluvní pokutu za nevrácení přijímacího zařízení ve stanovené lhůtě. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 6. 2019.
2. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci: žalovaný a anonymizováno uzavřely dne 20. 6. 2016 smlouvu označenou jako Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“). Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut anonymizována tři slova číslo anonymizována dvě slova, a to dne 1. 9. 2016 ulice poplatek za užívání zařízení činil částku 70 Kč. Žalovaný neuhradil za pronajaté zařízení následující částky: částku 70 Kč splatnou dne 5. 4. 2018, částku 23,33 Kč splatnou dne 5. 5. 2018, ve znění dobropisu splatného dne 20. 5. 2018 anonymizováno od smlouvy odstoupila s účinností ke dni 6. 6. 2018 a vyzvala žalovaného k vrácení zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy (čl. 2 číslo VOP). Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta dle ceníku (číslo listu anonymizováno), ve výši 2 000 Kč za každé včas a řádně nevrácené zařízení. Žalovaný zařízení řádně a včas nevrátil. Žalobkyně uzavřela s anonymizováno smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení souboru pohledávek dne 20. 6. 2019, jejímž předmětem byla i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes výzvu žalobkyně.
3. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: anonymizováno a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., v rámci níž uzavřeli i smlouvu o nájmu přijímajícího zařízení dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaný nesplnil povinnost z této smlouvy řádně a včas hradit cenu za pronájem zařízení. anonymizováno tak v souladu se smluvním ujednáním odstoupila od smlouvy s účinností ke dni 6. 6. 2018, a žalovaný tak měl povinnost pronajaté zařízení vrátit. Tato jeho povinnost byla utvrzena dle § 2048 o. z. smluvní pokutou ve výši 2 000 Kč. Jelikož žalovaný nezaplatil ve stanovené lhůtě nájemné a smluvní pokutu, dostal se do prodlení (§ 1968 o. z.), a anonymizováno vzniklo právo požadovat po žalovaném i zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 o. z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s ust. § 1879 o. z. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 093,33 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení (viz nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11).
5. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle §160 odst. 1, věta prvá o.s.ř. a dle §149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovanému k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízením exekuce.