Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 140/2022-78
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 75 535,13 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 72 929,03 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 26. 2. 2021 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 606,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 469,55 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 005,77 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši
10 % ročně z částky 75 535,13 Kč od 21. 11. 2020 do 25. 2. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 606,10 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 72 929,03 Kč od
26. 2. 2021 do zaplacení, smluvního úroku ve výši 16,20 % ročně z částky
74 446,84 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 373 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 72 929,03 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 26. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 606,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 469,55 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 005,77 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 75 535,13 Kč od 21. 11. 2020 do 25. 2. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 606,10 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 72 929,03 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, smluvního úroku ve výši 16,20 % ročně z částky 74 446,84 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 373 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 29. 12. 2021 a doplněnou podáním ze dne 19. 5. 2022 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba), se sídlem adresa, IČO (dále jen„ banka“), a žalovaným byla dne 16. 7. 2019 uzavřena smlouva o úvěru (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání v čl. I. smlouvy jsou její součástí také všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen„ produktové podmínky“) a sazebník. Žalovaný výslovně prohlásil, že se s nimi seznámil a že s nimi souhlasí. Na základě ujednání v čl. II. a III. smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 75 000 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet. Úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. smlouvy. Žalovaný se v čl. II. smlouvy zavázal hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 16,20% p.a. Dále se žalovaný v čl. II. a III. smlouvy zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a dle čl. 22 produktových podmínek případné další poplatky, např. za upomínání, a to ve výši podle smlouvy a sazebníku banky. Žalovaný byl dle čl. II. smlouvy povinen splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Vedle těchto splátek úvěru byl povinen hradit měsíčně také sjednané poplatky. Poplatky byly splatné vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Splátky poskytnutého úvěru vč. úroků a poplatky byl žalovaný povinen splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžném účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaný byl dle smlouvy a dle čl. 13 písm. c) produktových podmínek povinen neocitnout se
v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. příjmení proto využila svého práva sjednaného v čl. 14 písm.
a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. smlouvy a dopisem ze dne 17. 1. 2020 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 17. 1. 2020. V souladu s ujednáním v čl. III. smlouvy a dle sazebníku banka dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 80 676,80 Kč byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění má žalobkyně nárok také na zaplacení úroků z prodlení
v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020, a to s účinností ke dni 20. 11. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 20. 11. 2020, celkem 86 010,45 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny úvěru ve výši 74 444,84 Kč; poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 090,29 Kč; kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 5 005,77 Kč; kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 5 469,55 Kč. Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení: úroků ve výši 16,20% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 74 444,84 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z dlužné částky ve výši 75 535,13 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 74 444,84 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 090,29 Kč, od 21. 11. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 10. 2. 2021. Odeslaná výzva se však žalobci vrátila z důvodu jejího nevyzvednutí. V souladu s čl. II. odst. 4. smlouvy se žalovaný zavázal celkovou výši poskytnutého úvěru splatit v celkem 72 pravidelných anuitních měsíčních splátkách ve výši 1 635,16 Kč. Řádná měsíční splátka byla splatná vždy
k 18. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem 18. 8. 2019. Splátky poskytnutého úvěru vč. úroků byl žalovaný povinen dle čl. III. odst. 2. a 3. smlouvy splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu č. bankovní účet, ve prospěch úvěrového účtu č. bankovní účet. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil pouze ve výši 2 070,97 Kč. Z této částky bylo 555,16 Kč započteno na jistinu, 1 080 Kč na úrok, 26,10 Kč na úrok z prodlení a 409,71 Kč na poplatky. Žalovaný nehradil své předepsané splátky řádně a včas. Žalovaný naposledy před zesplatněním uhradil splátku splatnou ke dni 18. 9. 2019, zůstal tak v prodlení se splátkou splatnou ke dni
18. 10. 2019, 18. 11. 2019 a 18. 12. 2019.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému soudem se nedostavil.
3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
4. Mezi společností právnická osoba, a žalovaným byla 16. 7. 2019 uzavřena smlouva
o úvěru – anonymizováno půjčka, dle které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 75 000 Kč, a to na účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal věřiteli tento úvěr splatit v měsíčních anuitních splátkách po 1 635,16 Kč s poslední splátkou 1 809,78 Kč s tím, že splatnost je k 18. dni v měsíci počínaje dnem 18. 8. 2019. Dále účastníci sjednali, že žalovaný je povinen platit věřiteli také sjednaný úrok ve výši 16,20 % ročně a RPSN činí 17,42 %. Celková splatná částka je 117 906,14 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky účinné od 1. 10. 2017 a sazebník poplatků. Žalovaný je ve smlouvě identifikován pouze osobními údaji (viz smlouva o úvěru ze dne 16. 7. 2019, všeobecné obchodní podmínky, sazebník poplatků). Žalovanému byla částka 75 000 Kč poskytnuta, a to dne 16. 7. 2019, za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný uhradil pouze částku 2 070,97 Kč (viz platební historie smlouvy číslo výpisy z úvěrového účtu č. bankovní účet). Žalovaný porušil podmínky smlouvy, úvěr řádně nesplácel, dopisem ze dne 19. 1. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 100 796,05 Kč do 25. 2. 2021, zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 10. 2. 2021 (viz výzva k plnění ze dne 10. 2. 2021, podací lístek ze dne 10. 2. 2021). Žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán opakovaně (viz upomínka ze dne 17. 9. 2019, 2x 17. 12. 2019). Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020, včetně dohody ze dne 12. 11. 2020, seznam postoupených pohledávek ze dne 18. 11. 2020, potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 20. 11. 2020, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020).
5. U jednání soudu dne 13. 6. 2022 byla žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvána k doplnění tvrzení a navržení důkazů dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ve vztahu k řádnému zkoumání úvěruschopnosti na straně žalovaného a poučena o důsledcích nesplnění této výzvy. Ačkoliv právní zástupce žalobkyně požádal o poskytnutí lhůty k splnění výzvy, tato mu nebyla poskytnuta, a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyni je známo, že soud v uvěrových věcech zkoumá úvěruschopnost a opakovaně je poskytováno poučení, které má být splněno u jednání soudu.
6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395
a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému 75 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit formou pravidelných měsíčních splátek za podmínek shora uvedených. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § číslo a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele,
a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu nebyly předloženy jakékoliv listiny, z nichž by bylo možno usuzovat, že žalobkyně vůbec úvěruschopnost žalovaného zkoumala. U jednání soudu dne 13. 6. 2022 žalobkyně nedoplnila tvrzení ve vztahu k úvěruschopnosti a ani nenavrhla jakékoliv důkazy. Pokud požadovala žalobkyně lhůtu, nebylo jí vyhověno, neboť se jedná o opakující se spory
a žalobkyni je známo, že je poskytováno v tomto směru poučování, na které má být žalobkyně připravena a na které může reagovat přímo u jednání soudu. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, když v žalobě ani následně netvrdila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala řádně. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva
o úvěru neplatná ve § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 75 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby částku 2 070,97 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 72 929,03 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovaným postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne 26. 2. 2021, a to v návaznosti na lhůtu stanovenou
v předžalobní upomínce, kdy žalovaný byl vyzván k plnění do 25. 2. 2021. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně v řízení úspěšná co do částky 80 725,93 Kč, tj. v rozsahu 63 % žalované částky a neúspěšná v rozsahu 37 % žalované částky, a to při zohlednění kapitalizovaných smluvních úroků a úroků z prodlení v poměru úspěchu a neúspěchu ke dni rozhodnutí soudu, takže byla celkově úspěšná v rozsahu 26 %. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši 3 022 Kč, odměnu advokáta podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 16 560 Kč za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, účast u jednání), přičemž soud nepřiznal odměnu za písemné podání ve věci samé ze dne 19. 5. 2022, neboť se jednalo o doplnění k výzvě soudu o skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, které měly být tvrzeny již v samotné žalobě. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 1 200 Kč ke 4 úkonům právní služby podle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. (za každý úkon po
300 Kč). Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud 21% DPH z odměny a náhrad v souladu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 24 511,60 Kč
a z toho 26 % představuje částku 6 373 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.