Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

116 C 230/2021-26

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 7.104 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 3.204 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.600 Kč a smluvní pokuty ve výši 900 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 3.204 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.600 Kč a smluvní pokuty ve výši 900 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 8. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 7.104 Kč a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.600 Kč z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobce svoji žalobu odůvodnil tím, že dne 17. 5. 2021 uzavřel s žalovaným elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 3.000 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřována prostřednictvím verifikační platby. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.204 Kč do 19. 6. 2021. Žalovaný dlužnou částku včetně poplatku řádně a včas neuhradil. Žalovaný byl k úhradě vyzván upomínkou ze dne 28. 6. 2021, která byla zpoplatněna částkou 450 Kč, a upomínkou ze dne 11. 7. 2021, která byla zpoplatněna částkou 650 Kč. V rámci čl. 7 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny poskytnutého úvěru pro případ porušení povinnosti spočívající v předložení potvrzení o zaměstnání každý 3. den příslušného kalendářního měsíce po dobu trvání smluvního vztahu a předložení potvrzení příslušného soudu dle trvalého pobytu, že nejsou proti úvěrujícímu vedena žádná soudní řízení. Žalobce po žalovaném požaduje cekem částku ve výši 9.704 Kč, tj. jistinu ve výši 3.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.204 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč (450 Kč za první výzvu, 650 Kč za druhou výzva a 1.500 Kč za předání pohledávky inkasní agentuře), smluvní pokutu ve výši 900 Kč (2 x 450 Kč).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle , (dále jen „ “) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 17. 5. 2021 žalobce uzavřel s žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit spolu s poplatek za poskytnutí ve výši 3.204 Kč, a to do 30 dnů. V čl. 7 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny poskytnutého úvěru pro případ porušení povinnosti spočívající v předložení potvrzení o zaměstnání každý 3. den příslušného kalendářního měsíce po dobu trvání smluvního vztahu a předložení potvrzení příslušného soudu dle trvalého pobytu, že nejsou proti úvěrujícímu vedena žádná soudní řízení. V čl. 7 smlouvy byl sjednán poplatek za první upomínku ve výši 450 Kč, poplatek za druhou upomínku ve výši 650 Kč a poplatek za vymáhání pohledávky inkasní společností ve výši 1 500 Kč. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 17. 5. 2021 byla na účet č. bankovní účet zaslána částka ve výši 3.000 Kč, přičemž se jedná o účet žalovaného, který žalovaný uvedl ve smlouvě a ze kterého byla dle předloženého potvrzení o platbě zaslána verifikační platba ve výši 1 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzýván upomínkou ze dne 28. 6. 2021, která byla dle předloženého podacího lístku odeslána téhož dne, upomínkou ze dne 11. 7. 2021, odeslaná dle předloženého podacího lístku téhož dne, a předžalobní upomínkou ze dne 28. 7. 2021, jež byla dle předloženého podacího lístku odeslána téhož dne.

5. Dle , (dále jen „ “) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Dle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Dle , o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem s žalovaným existovala vůle uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které by žalobce žalovanému poskytl částku ve výši 3.000 Kč a žalovaný by ve stanovené době vrátil částku navýšenou o poplatek v celkové výši 6.204 Kč. Žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019). Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

12. Soud v průběhu řízení usnesením ze dne 9. 11. 2021, č.j. -17, vyzval žalobce k upřesnění a doložení důkazů, ze kterých bude zřejmé, že žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného, avšak žalobce na výzvu soudu nereagoval a nepředložil žádné důkazy prokazující zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce nepostupoval s odbornou péčí a řádně neposoudil schopnosti žalovaného úvěr splácet. Z tohoto důvodu je úvěrová smlouva s odkazem na zákona o spotřebitelském úvěru a na pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ).

13. Jelikož je úvěrová smlouva absolutně neplatná, je třeba na plnění, které žalobce poskytl žalovanému, hledět jako na bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ( ). Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 3.000 Kč, žalovaný na tuto částku neuhradil ničeho, proto soud žalobě vyhověl v rámci neuhrazené jistiny ve výši 3.000 Kč.

14. Co do dalších uplatňovaných nároků představujících poplatek, náklady spojené s uplatněním pohledávky a smluvní pokutu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobci nárok na zaplacení těchto částek nevznikl.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , neboť žalobce, který byl neúspěšný v převažující části, nemá podle výsledku řízení na náhradu nákladů řízení právo a žalovanému, který byl ve věci naopak úspěšný v převažující části, v řízení žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

16. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.