Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
18 C 308/2021-71
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Fauré ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení částky 2 439,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 439, 2 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky za dobu od 18. 8. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 439, 2 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky za dobu od 18. 8. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne 17. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 439, 2 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění smluvního závazku. V žalobě tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 jí byla postoupena pohledávka od společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 18. 7. 2016 úvěr ve výši 2 000 Kč, který měl být spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 439, 20 Kč splacen nejpozději dne 17. 8. 2016. Žalovaný na uvedený dluh ve výši 2 439, 20 Kč však dosud ničeho neuhradil, a to ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně v rámci podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně).
S ohledem na slovenskou státní příslušnost žalovaného se soud nejprve zabýval svojí pravomocí spor rozhodnout a dále použitelným právem. Vzhledem k tomu, že strany si pravomoc (příslušnost) soudu nesjednaly a žalovaný má již bydliště a zdržuje se ve Slovenské republice, kam mu byly doručeny soudní písemnosti, pravomoc soudů České republiky k projednání sporu plyne z ustanovení článku 7 odst. 1 písmena a), b) al. druhá nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012, aniž by strany zpochybnily místní nepříslušnost podepsaného soudu. Použití českého práva soud dovodil z čl. 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 593/2008 s odkazem na dostatečně určité ujednání v úvěrové smlouvě odkazující na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a další právní předpisy ČR.
Po skutkové stránce bylo v řízení prokázáno smlouvou o zápůjčce, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 27. 3. 2018 smlouvu, na jejímž základě původní věřitel téhož dne (potvrzení o platbě) poskytl žalovanému úvěr ve výši 2 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 17. 8. 2016, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 439, 20 Kč. Na dluh v celkové výši 2 439, 20 Kč však žalovaný dosud žalobkyni, která se stala nabyvatelem této pohledávky, ničeho nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy k plnění (viz písemné oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum obsahující předžalobní výzvu k plnění).
Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný a původní věřitel uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z., na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru nejpozději do 18. 7. 2016. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, které však žalovaný dluh neuhradil ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Soud proto v souladu se shora cit. ust. § 2395 a násl. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, žalobě vyhověl.
O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za tři úkony právní služby á 200 Kč a 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 189 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 1 489 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.