Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 149/2022-41
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 12 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 400 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 400 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 520 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 400 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 520 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 12 400 Kč se zákonnými úroky z prodlení od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou dne datum prostřednictvím své webové stránky webová adresa smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, a to na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 400 Kč do datum. Úvěr byl žalované poskytnut poté, co se zaregistrovala na tuto webovou stránku, vytvořila si uživatelský účet, odsouhlasila znění úvěrové smlouvy, a následně původní věřitel prověřil schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná však neuhradila ničeho. Pohledávku za žalovanou z této smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení částky 12 400 Kč s úroky z prodlení s tím, že pokud by soud její nárok neuznal z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje tuto částku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř).
3. Z rámcové smlouvy číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalovanou bylo zjištěno, že smluvní strany si sjednaly, že v budoucnu budou uzavírat smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterými se úvěrující zaváže, že na požádání klienta poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a klient se zaváže poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru a úroky. Na základě této smlouvy pak byla mezi stejnými účastníky uzavřena dne datum smlouva o úvěru číslo dle které se právnická osoba zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalované č. bankovní účet a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 400 Kč do 30 dnů, přičemž smluvní strany podepsaly tyto listiny elektronicky v souladu s ujednáními v rámcové smlouvě.
4. Z bankovního účtu Via SMS byla dne datum poukázána částka 10 000 Kč na účet č. bankovní účet (prokázáno výpisem z účtu), přičemž dle sdělení právnická osoba je majitelem a disponentem tohoto účtu žalovaná a na tento účet byla tato platba připsána dne datum pod variabilní symbol.
5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly společností právnická osoba postoupeny žalobkyni pohledávky specifikované v příloze číslo mj. pohledávka za žalovanou ve výši 12 400 Kč (prokázáno smlouvou a přílohou číslo k této smlouvě).
6. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum zaslanou žalované doporučeně téhož dne (prokázáno výzvou a podacím lístkem) vyzývala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. CZ číslo uzavřené dne datum, jehož nesplacená výše činí 12 400 Kč, a to do tří dnů na bankovní účet zde uvedený.
7. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § číslo a násl. a dle ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a svou povinnost splnila tím, že tuto částku poskytla žalované na její bankovní účet. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 400 Kč, avšak v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho uhradila, ať již právní předchůdkyni žalobkyně či přímo žalobkyni. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, že její právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila, mj. lustraci žalované v registrech dlužníků či insolvenčním rejstříku, avšak toto tvrzení nijak prokázáno nebylo. V žalobě absentují konkrétní tvrzení o prověření žalované z hlediska její schopnosti úvěru splatit, jakož i důkazní návrhy na prokázání těchto tvrzení. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 10 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení jistiny úvěru v plné výši, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaná něčeho uhradila. Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 10 000 Kč, a to ode dne datum do zaplacení, neboť žalovaná byla prokazatelně k zaplacení dluhu vyzvána předžalobní výzvou žalobkyně ze dne datum s termínem splnění do 3 dnů, tj. do datum. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 8,25 % ročně, ve výši přesahující byla žaloba zamítnuta, stejně tak jako byl zamítnut požadavek na úroky z prodlení za dobu předcházející datu datum, kdy žalovaná nebyla s úhradou dluhu v prodlení. Soud dále zamítl požadavek na zaplacení částky 2 400 Kč s úroky z prodlení představující poplatek za poskytnutí úvěru, neboť se jedná o nárok, který má původ v absolutně neplatné smlouvě.
8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 62 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 19 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 81 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 452 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis tzv. formulářové žaloby, včetně 3 režijních paušálů po 100 K a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný byla proto zavázána k úhradě částky 1 520 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.