Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 67/2022-35

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 18 598,77 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 800,01 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 18.8.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 7 488,76 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 613,88 Kč, kapitalizovaným úrokem v částce 14 217,35 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15 882,81 Kč od 20.7.2021 do 17.8.2021, úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 4 082,80 Kč od 18.8.2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 800,01 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 18.8.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá do částky 7 488,76 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 613,88 Kč, kapitalizovaným úrokem v částce 14 217,35 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15 882,81 Kč od 20.7.2021 do 17.8.2021, úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 4 082,80 Kč od 18.8.2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 25. 11. 2021 domáhala po žalovaném jako právní nástupce společnosti právnická osoba, IČO zaplacení výše uvedené částky spolu s úroky vymezenými ve výroku I. a II. Uvedla, že právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne 21.10.2019 mu poskytl úvěr ve výši 20 000 Kč. Tuto částku žalovaný obdržel v místě bydliště hotovostně a zavázal se poskytnuté prostředky vrátit spolu s příslušenstvím představujícím smluvní úrok a poplatek za poskytnutí úvěru, náklady vyhodnocení a inkaso splátek (v částce 17 174 Kč) v celkové částce 37 184 Kč v 14ti měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Tento závazek žalovaný splnil zčásti, když do doby sjednané splatnosti úvěru uhradil toliko 8 199,99 Kč. Žalobkyně požaduje mimo jistiny úvěru ve výši 15 882,81 Kč, úroku v částce 1 207,52 Kč dále poplatek za poskytnutí úvěru 7 638,85 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 448, 71,68 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 806,12 Kč, postoupený smluvní úrok 1 116,15 Kč za období od 1.dne prodlení po celkové splatnosti úvěru (22.12.2020) do 11.6.2021 z částky jistiny a výši 15%. Dále požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za období 22.12.2020 – 10.6.2021 v částce 2 715,96Kč. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo dne 19.7.2021 a žalovaný byl o tomto vyrozuměn.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání dne 7.6.2022 se žalobkyně předem omluvila, žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů ( ).

3. Soud po provedeném dokazování učinil následující zjištění o skutkovém stavu. Mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO se sídlem adresa, byla uzavřena dne 21.10.2019 smlouva o úvěru, na jejímž základě měla poskytnout společnost žalovanému částku 20 000 Kč, jejíž převzetí stvrdil žalovaný svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 1 925 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, nákladů vyhodnocení úvěru 1 859Kč a inkasní poplatek 3 600 Kč, celkem v částce 37 184 Kč ve 14ti splátkách po 2 656 Kč. Úrok byl dle počtu splácení sjednán ve výši 15% Součástí smlouvy bylo i ujednání, dle něhož pro případ prodlení se splacením splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z dlužné částky denně. Tyto skutečnosti soud zjistil z textu této smlouvy.

4. Z žádosti žalovaného o půjčku datované téhož dne bylo dále zjištěno, že ke svým poměrům žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný, bydlí s rodiči, zaměstnán u anonymizováno 5 slov, k anonymizováno měl doložit výplatní pásku a pracovní smlouvu. Jeho příjmy měly činit 17 846 Kč. Výdaje tvořily náklady bydlení 1 000 Kč a jídlo a dopravu 3 410 Kč. Celkový použitelný příjem byl vyhodnocen na částku 13 436 Kč.

5. Mezi společností právnická osoba, IČO se sídlem adresa, a žalobkyní byla uzavřena dne 19.7.2021 smlouva o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovaným. Žalovaný byl dopisem ze dne 17.8.2021 vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni.

6. Žalobkyně k tvrzenému prověření úvěruschopnosti žalovaného doložila jeho změnu pracovní smlouvy ze dne 1.6.2016, z níž vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán u anonymizováno 7 slov, IČO jako traťový dělník na dobu neurčitou. Podle výplatních listů za měsíce 7-9/2019 bylo dále zjištěno, že jeho čistý příjem v uvedených měsících činil 17 607 Kč, 19 591 Kč a 16 341 Kč. Součástí dokumentace bylo i oznámení o pojistném plnění z pracovního úrazu ze dne 11.10.2018 v částce 5 840 Kč. Jiné důkazy žalobkyně k tomuto prověření nedoložila, omluvenou nepřítomností při nařízeném jednání zmařila i případnou výzvu soudu v tomto směru dle

7. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení , (dále jen o. z.) a o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.) účinných ke dni uzavření předmětné smlouvy k 21.1.2019.

8. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Na základě výše uvedených zjištění a po jejich právním zhodnocení soud posoudil žalobu za důvodnou toliko v části. Z důkazů doložených žalobkyní měl soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 20 tis. Kč, které se zavázal splácet spolu s úroky a dalšími poplatky. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele na základě smlouvy ze dne datum a žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v  a z.č. o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú. S ohledem na ustanovení o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , tak Ústavního soudu pod sp. zn. , které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. , dle názoru soudu a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne 5. března 2020 ve věci OPR- Finance s. r. o. proti GK, C -679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

15. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatelem prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. a Nejvyššího správního soudu sp.zn. kdy uvedl, že„ důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“

16. V projednávané věci žalobkyně ke zkoumané úvěruschopnosti sice doložila zjištění o výši jeho příjmů zejména třemi výplatními listy za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru, nedoložila však ověření jakékoliv jeho výdajové stránky či vůbec platební morálky v insolvenčním rejstříku, evidenci exekucí či závazků po splatnosti. Vycházet v takovém případě jen z údajů sdělených samotným dlužníkem nesplňuje shora zmiňovaný odborný přístup a péči poskytovatele úvěru, což v případě žalovaného a jeho platební morálky dokládá minimálně lustrum řízení vedených u zdejšího soudu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, uzavřel soud, že v tomto směru neunesla své důkazní břemeno, když absencí při jednání zmařila i možnost případné výzvy k doplnění důkazů dle a 3 . Soud proto závazkový vztah hodnotil jako neplatný i bez návrhu podle ust. o.z. ve spojení s ust. o.z.

17. Převzal-li žalovaný předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaný obdržel částku 20 000 Kč, jak vyplývá z tvrzení v žalobě uhradil dosud 8 199,99 Kč, jiné částky zjištěny nebyly a nebyly žalovaným ani tvrzeny, natož prokázány. Je tak povinen vrátit žalobkyni rozdíl těchto částek 11 800,01 Kč. Součástí tohoto plnění stanovil soud i úrok z prodlení dle § 1970 o.z. za období od doručení první výzvy k úhradě spojené s vyrozuměním o postoupení pohledávek z datum (tj. prodlení nejdříve od 18,8, číslo) dále do zaplacení, když doručení dřívější výzvy žalobkyní doloženo nebylo. Ve zbývající části (kapitalizované úroky, poplatky a smluvní pokuta) soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost a částečnou nedospělost pohledávky zamítl (výrok II).

18. O nákladech řízení soud rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků v souladu s ust. a vzhledem k celkové výši požadovaného plnění dospěl k závěru, že neúspěch žalobkyně je ve větší části, žalovanému náklady nevznikly, proto rozhodoval jako ve výroku III.

19. Lhůtu k plnění určil dle ust. zákonnou třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.