Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
25 C 12/2022-14
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 8 914,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou ze dne datum se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení částky 8 914,24 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále též jen„ původní věřitel“), uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Současně žalobce uvedl, že na základě smlouvy se původní věřitel zavázal a fakticky předáním v hotovosti při podpisu smlouvy splnil svoji povinnost poskytnout žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnutou částku 10 000 Kč vrátit s navýšením o částku 7 251 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 954 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,11 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 697 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 384 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Ke dni datum provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 9 645,50 Kč a dlužný poplatek částku 6 805,50 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 1 700 Kč. Pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14 751 Kč. Její příslušenství pak tvořilo úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby bylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno celkem 7 500 Kč. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 8 914,24 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 553,89 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 445,56 Kč, úroků ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 914,24 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 914,24 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobci, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne datum, který byl dán k doručení dne datum, jak je patrné z podacího lístku.
4. Na základě obsahu listinných důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva o půjčce“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. právnická osoba) a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce dle § 657- 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 10 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit s navýšením o celkem 7 251 Kč v 45 pravidelných týdenních splátkách po 384 Kč (poslední splátka ve zbytku 355 Kč). První splátku byla žalovaná povinna uhradit 7. kalendářní den po uzavření smlouvy a další splátky každý 7. den. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o půjčce v čl. 2 ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že RPSN činí 70,96 % a v čl. 3 dále uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 20,11 %. Žalobce uvedl, že žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Z protokolu o platební historii zákazníka původního věřitele bylo prokázáno, že žalovaná uhradila dne datum částku 400 Kč, dne datum částku 400 Kč, dne datum částku 500 Kč, dne datum částku 500 Kč a dne datum částku 700 Kč. Z žalobních tvrzení dále plyne, že dne datum žalovaná uhradila částku 7 500 Kč. Žalobce doložil, že žalovanou vyzval dopisem ze dne datum, předaným k poštovní přepravě dne datum, k úhradě dluhu před podáním žaloby.
5. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Soud se v prvé řadě zabýval posouzením toho, zdali je smlouva o půjčce platným právním úkonem či nikoliv, když je zjevné, že byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská a žalovaná vystupuje podle § 52 odst. 3 obč. zák. jako spotřebitel a původní věřitel byl v pozici podnikatele. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která jsou v rozporu s požadavkem dobré víry a znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, podle odst. 2 se ustanovení odst. 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění nebo cenu plnění. Citovaná ustanovení jsou přitom odrazem evropského spotřebitelského práva, zejména směrnice o zneužívajících klauzulích, přičemž podle judikatury Evropského soudního dvora je tuto směrnici nutno vykládat ve vztahu k ochraně spotřebitele co nejšířeji a soud je, jak plyne mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, povinen z úřední povinnosti zkoumat existence zneužívajících klauzulí tak, aby bylo dosaženo ochrany spotřebitele bez ohledu na to, zda se jí dovolá či nikoliv.
7. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
9. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, a R 52/2005) je zřejmé, že za rozpornou s dobrými mravy je považována smluvní odměna za poskytnutí peněz přesahující podle míry rizika s tím spojené v procentní výši přesahující dvoj až trojnásobek smluvního úroku, za který k datu poskytnutí peněz při stejné délce splácení pro spotřebitelské účely poskytovaly peníze bankovní subjekty v České republice. Průměrnou úrokovou sazbu pro jednotlivé druhy úvěrů přitom eviduje Česká národní banka v databázi ARAD veřejně dostupné na webových stránkách této instituce a v posuzované věci je zřejmé, že bankovní instituce v prosinci 2013, kdy byla půjčka poskytnuta, půjčovaly peníze spotřebitelům – domácnostem se splatností do jednoho roku s průměrným úrokem 10,00 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, to je 30 % ročně. Při posuzování platnosti smlouvy musí soud posuzovat smlouvu jako celek s veškerými náležitostmi. Ve smlouvě o půjčce ze dne datum je mj. stanoveno, že výše RPSN činí 70,96 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období, když se žalovaná zavázala vrátit částku 10 000 Kč s navýšením o 7 251 Kč, kteréžto navýšení představuje 72,51 % jistiny. Na uvedenou smlouvu o půjčce je tak nutno pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. citovaného shora, neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou půjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. Částka, kterou měla žalovaná uhradit coby souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky, tak představuje ve svém souhrnu 72,51 % částky poskytnuté žalované. V tomto ohledu je třeba hodnotit ujednání ve smlouvě o půjčce o nároku na souhrnný poplatek ve světle § 56 obč. zák. jako ujednání, které je v rozporu s požadavkem dobré víry a které znamená újmu spotřebitele a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, jsou tedy ujednáními absolutně neplatnými. Soud by za takto shora uvedených učiněných závěrů z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. uložil žalované zaplatit žalobci částku představující nesplacenou jistinu poskytnuté půjčky, avšak vzhledem k tomu, že jistina představující celkem částku 10 000 Kč byla již platbami žalované uhrazena (do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná uhradila celkem 2 500 Kč a za období následující do dne sepisu žaloby uhradila 7 500 Kč), je nárok žalobce z bezdůvodného obohacení již uhrazen, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.
10. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.
11. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobce byl ve věci zcela neúspěšný, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.