Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
48 C 86/2022-16
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12 690 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 30. 11. 2019 do 1. 6. 2021 částkou 1 203,29 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do smluvní pokuty 4 000 Kč, nákladů za upomínání 150 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky 690 Kč a úroku 1 840 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 587,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 30. 11. 2019 do 1. 6. 2021 částkou 1 203,29 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do smluvní pokuty 4 000 Kč, nákladů za upomínání 150 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky 690 Kč a úroku 1 840 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 587,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se původně v elektronickém rozkazním řízení, které bylo zahájeno dne 22. 12. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 690 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně, právnická osoba se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku 8 000 Kč, splatnost úvěru měla nastat dne 29. 11. 2019. Žalovaný se měl ve smlouvě zavázat úvěr splatit a zaplatit věřiteli úroky přirostlé k úvěru a další poplatky s odkazem na obchodní podmínky a sazebník, celkem částku 9 840 Kč. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Smlouvou ze dne datum byla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena pohledávka za žalovaným, který o tomto byl písemně informován. K datu postoupení dlužil žalovaný 13 990 Kč, z toho na jistině 8 000 Kč, na smluvní pokutě 4 000 Kč, na smluvním úroku 1 840 Kč a na nákladech za upomínání 150 Kč. Žalobkyně dále požaduje 690 Kč na nákladech na vymáhání. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Strana žalující se prostřednictvím svého zástupce z účasti na nařízeném jednání řádně a včas omluvila, o odročení jednání nežádala. Žalovaný se jednání nezúčastnil, byť k němu byl řádně předvolán dne 23. 4. 2022, stejného dne mu byla doručena i žaloba. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Na základě provedeného dokazování (nepodepsané smlouvy o úvěru, čerpání úvěru, upomínky, předžalobní výzva, VOP, doklady k postoupení pohledávky) má soud pouze za prokázané, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 8 000 Kč, které žalovaný neuhradil ani z části. Soud současně nedospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že by žalobkyně v řízení prokázala uzavření tvrzené smlouvy o úvěru podle výše citovaného § 2395 o. z., příp. jiného smluvního závazkového vztahu. Předložený text smluv o úvěru není žádným způsobem podepsán žalovaným (ani žalobkyní), není tedy zřejmé, zda vůbec došlo k uzavření této konkrétní smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování (především z obchodních podmínek) je zřejmé, že žalobkyně využívá pro tvrzené uzavření smluv o úvěru elektronický způsob uzavření závazkového vztahu. Zvolený elektronický způsob uzavření však nijak kvalifikovaně negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalované v průběhu uzavírání smluvního vztahu. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou pouze na základě předložením osobních údajů zákazníka a doložením zaslání peněžních prostředků na daný účet, pokud zde není kvalifikovaným způsobem ověřena identita osoby, uzavírající smlouvu„ po internetu“. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl skutečně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky (včetně obchodních podmínek) byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, která jsou předložena soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně. Soud nemůže ničeho zjistit k tomu, co žalovaný akceptoval, obzvláště za situace, kdy je předložena smlouva o úvěru s chybějící kvalifikovanou akceptací žalovaného. Chybí zde i garance nezměnitelnosti tvrzené elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu/návrhu smlouvy žalovanému elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně textu smlouvy. Předložený text smlouvy o úvěru však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, chybí cokoliv, co by dostatečně potvrzovalo, že se žalovaný s textem smlouvy seznámil a tento konkrétní text smlouvy/návrh pak skutečně jako úvěrovaný akceptoval. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit částečně jako důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky celkem ve výši 8 000 Kč, jako plnění poskytnuté bez právního důvodu. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně. Důvodný je i úrok z prodlení požadovaný od dne 30. 11. 2019, žalovaný je totiž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 2291 , § 1970 o.z. ), a žalobkyně žádala úrok z prodlení až od data (ode dne následujícího) uplynutí tvrzené lhůty pro vrácení. Žaloba pak není důvodná co do smluvní pokuty 4 000 Kč, nákladů za upomínání 150 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky 690 Kč a úroku 1 840 Kč, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky došlo k ujednání, které by žalovanou zavazovalo k jejich úhradě.
Soud tak žalobě vyhověl, i když z jiného právního důvodu než tvrdil žalobce, a uložil žalované povinnost k zaplacení částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30. 11. 2019 do zaplacení. Výrokem II. soud žalobu ve zbytku zamítl. Jak je shora uvedeno, nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy, a nemohlo být tedy prokázáno ani platné sjednání tvrzené smluvní pokuty a dalších poplatků.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 587,32 Kč, přičemž tato částka představuje 26,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,04 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,96 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 690 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.