Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
49 C 177/2021-31
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., jako samosoudcem v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, část názvu právnické osoby, IČO,
se sídlem v obec a číslo, ulice číslo
zastoupená JUDr. jméno příjmení,
advokátem se sídlem v obec, ulice číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,
bytem v obec, ulice číslo
o 4.205 Kč s úroky z prodlení,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3.605 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.605 Kč za dobu od 24. října 2020 do 11. srpna 2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč za dobu od 24. října 2020 do 11. srpna 2021.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 976,80 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec, ulice číslo do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3.605 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.605 Kč za dobu od 24. října 2020 do 11. srpna 2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč za dobu od 24. října 2020 do 11. srpna 2021. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 976,80 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice] [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se žalobou – doplněnou k výzvě soudu – domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 4.205 Kč s úroky z prodlení z částky 4.205 Kč za dobu od 24. 10. 2020 do 11. 8. 2021. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalobce se žalovaným uzavřeli dne 24. 6. 2020 pojistnou smlouvu (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), v této smlouvě si sjednali půlroční pojistné v částce 5.452 Kč, žalovaný žalobci neuhradil pojistné za období 24. 6. 2020 – 23. 10. 2020, celkem v částce 3.605 Kč. Vyjma tohoto pojistného se žalobce domáhal zaplacení 600 Kč jako„ nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného“. K výzvě soudu upřesnil, že se jedná o dva poplatky ve výši 300 Kč, jejichž výše vychází ze Sazebníku vybraných poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od 3. 6. 2019, přičemž„ v závěru pojistné smlouvy je pak ustanovení označené jako »Čestné prohlášení pojistníka« (…), v němž je uvedeno, že »součástí pojistné smlouvy jsou příslušné pojistné podmínky vyznačené na pojistné smlouvě a přehled poplatků za vykonané úkony pojistitelem«“. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, marně.
Žalovaný se – ač k tomu soudem vyzván – k žalobě nevyjádřil.
Za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ): Žalobce a žalovaný dne 24. 6. 2020 uzavřeli pojistnou smlouvu číslo jíž se mj. žalovaný zavázal platit žalobci půlroční pojistné v částce 5.452 Kč. Žalovaný nezaplatil žalobci sjednané pojistné za období 24. 6. 2020 – 23. 10. 2020. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, žalovaný však žalobci nezaplatil ničeho.
Mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový právní vztah uzavřením pojistné smlouvy podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V pojistné smlouvě si účastníci sjednali mj. povinnost žalovaného zaplatit žalobci sjednané pojistné (půlročně v částce 5.452 Kč). Za této situace soud dospěl k závěru, že žaloba je v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení dlužného pojistného v částce 3.605 Kč za období od 24. 6. 2020 do 23. 10. 2020, důvodná, a v této části jí také vyhověl. Rovněž vyhověl žalobě v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení z částky 3.605 Kč za období od 24. 10. 2020 do 11. 8. 2021, neboť (mj.) v tomto období žalovaný skutečně v prodlení se zaplacením dlužného pojistného byl a nárok žalobce v tomto směru je dán ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
Naopak soud neshledal důvodnou žalobu v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 600 Kč (res. dvakrát 300 Kč) jako poplatků za upomínky, jež měly být podle tvrzení žalobce žalovanému zasílány, spolu s úroky z prodlení z těchto částek za dobu od 24. 10. 2020 do 11. 8. 2021. Nárok na zaplacení těchto částek žalobce opíral o ustanovení čl. 4 odst. 10 Všeobecných pojistných podmínek žalobce. Pojistná smlouva, kterou spolu uzavřeli žalobce a žalovaný, je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou (srov. ustanovení § 419, § 1810 an. o. z.). Všeobecné obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách obecně mají sloužit zejména k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Nesmějí však sloužit k tomu, aby do nich – v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě - skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých lze předpokládat, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka či ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu (srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 ). Z těchto důvodů tedy soud žalobu v části, v níž se domáhal žalobce zaplacení částky, jež je svým charakterem smluvní pokutou – bez ohledu na její označení (jako„ poplatků za upomínky“), na niž ovšem žalobci měl vzniknout nárok podle ustanovení obsaženého ve všeobecných pojistných podmínkách žalobce, nikoli podle smluvního ujednání účastníků řízení, zamítl. V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroků z prodlení z částky 600 Kč, soud žalobu zamítl, neboť žalobci na zaplacení částky 600 Kč podle právního názoru soudu nevznikl nárok, a žalovaný se proto neoctl v prodlení s jejím zaplacením.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tj. podle úspěchu ve věci. Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 85,7 %, žalovaný byl úspěšný do 14,3 %, tzn. rozdíl je 71,4 % Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 500 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 200 Kč a jeden právní úkon po 100 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 168 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , tj. celkem 1.368 Kč. Jak shora uvedeno, rozdíl v úspěchu ve věci byl 71,4 %, proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v tomto rozsahu, tj. v celkové částce 976,80 Kč.
Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 976,80 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.