Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 138/2022-53
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně částka měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení plnění ze smluv číslo (všech ze dne datum), dle kterých se domáhá plnění ze zakoupení koncových zařízení (4x anonymizována tři slova), které převzal se závazkem trvání smluv na poskytování služeb elektronických komunikací po dobu 24 měsíců s minimální měsíční platbou částka, když závazky žalovaného ze všech čtyř smluv žalobkyně pro nehrazení zesplatnila a doúčtovala mu podmíněné slevy á částka na každý ze čtyř telefonů. Ostatních plnění se domáhá u k tomu příslušného orgánu (příjmení telekomunikačního úřadu).
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud plně vyhovět a s tímto postupem dále souhlasila a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, soudu se nepodařilo zjistit skutečnou adresu žalovaného, než evidenční jak shora. Od novely občanského soudního řádu , provedené zákonem č. 7/2009 Sb. , je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listin y nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ).
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Čtyřmi smlouvami ze dne datum (všechny sjednány v příjmení příjmení část obce v obec a číslo se shodným prodejcem – jméno příjmení) žalobkyně prokázala závazky žalovaného odebrat zařízení anonymizováno (dva modré, dva bílé) a uhradit 4x částka s tím, že částka činí sleva u každé ze smluv, a je podmíněná (mimo jiné) řádným trváním závazku služeb elektronických komunikací po dobu dvou let a minimální měsíční platbou za tarif částka, žalovaný uplatnil pro doručování evidenční a emailovou adresu. Byla doložena 4x kopie číslo obč. průkazu žalovaného. Byly doloženy všeobecné obchodní podmínky. Byla doložena výpověď všech čtyř smluv dopisem č. l. 26 ze dne datum žalobkyní pro neplacení služeb. Vyúčtováními č. l. 27 až 28 p. v. (splatnosti vždy datum) bylo prokázáno řádné vyúčtování těch plnění, kterých se žalobkyně žalobou domáhá, se splatnostmi dnem, předcházejícím dnu jak v I. výroku shora - počátku běhu úroku z prodlení. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 29) vypracování předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného.
4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali smlouvy o poskytování elektronických komunikací (plnění z nich se však žalobkyně v tomto řízení nedomáhá) a v rámci ní prodeje čtyř telefonů (závazek z koupě ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku ), z nichž žalobkyně poskytnutím zařízení a služeb žalovanému plnila, žalovaný však nesplácením sjednaných vyúčtování nikoliv. V důsledku toho žalobkyně důvodně přistoupila k výpovědi smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, v důsledku čehož jí vznikl nárok na vrácení čtyř podmíněných slev. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Soud tak mohl vyhovět žalobě v plném rozsahu, včetně úroku z prodlení, když počátek prodlení odpovídá splatnostem fakturací, a je požadován v sazbě, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.
6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že žalovaný je pravděpodobně předlužen (byť u zdejšího soudu se prozatím jedná o jedinou exekuci z roku 2017 pro jistinu 41 tis. Kč, dosud však probíhající. Současně je zřejmé, že žalobkyně umožňuje čerpat prostředky způsobem, který se podobá bezúročnému úvěru, aniž by však plnila povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Smlouvy uzavřela dokonce navzdory tomu, že žalovaný deklaroval toliko evidenční adresu. Nepožaduje sice obchodní úrok, nicméně i samotný úrok z prodlení představuje určitý nárok, který lze považovat investici, neboť (obvykle, v současné inflační krizi nikoliv) násobně převyšuje míru inflace a tím spíše pak většinu zajišťovacích investičních produktů, které zhodnocením míru inflace zpravidla ani nepřekračují. Tím není dotčeno případně trestněprávně relevantní jednání žalovaného pro případ, že neměl v úmyslu hradit čtyři souběžné tarify na dobu určitou (a např. pouze vylákal čtyři přístroje ke svému okamžitému obohacení/zpeněžení). Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného (před následky exekuce, když v rovině trestněprávní soud žalovaného chránit nemíní) na straně druhé poskytl přibližně roční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně částka; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod. Žalovaný by měl nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což výše splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).
7. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaný nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Pro přehlednost je soud přepisuje: číslo účtu bankovní účet, variabilní symbol. Dále je již výlučně na žalovaném, zda doručení tohoto rozsudku a z jeho strany nezasloužené navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv. Soudní exekutor již po povinném z úřední povinnosti a na náklady povinného pátrat musí. Zároveň soud nevylučuje následné podání trestního oznámení, žalovaný by tak měl zvážit i aspekt účinné lítosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.