Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 19/2022-31

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 26 171,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba došlá soudu dne 16. 12. 2021, jíž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 26 171, 20 Kč, úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 28 621,20 Kč od 1. 4. 2020 do 27. 4. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 121,20 Kč od 28. 4. 2020 do 24. 6. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 621,20 Kč od 25. 6. 2020 do 22. 7. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 121,20 Kč od 23. 7. 2020 do 19. 8. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 621,20 Kč od 20. 8. 2020 do 21. 9. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 121,20 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba došlá soudu dne 16. 12. 2021, jíž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 26 171, 20 Kč, úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 28 621,20 Kč od 1. 4. 2020 do 27. 4. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 121,20 Kč od 28. 4. 2020 do 24. 6. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 621,20 Kč od 25. 6. 2020 do 22. 7. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 121,20 Kč od 23. 7. 2020 do 19. 8. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 621,20 Kč od 20. 8. 2020 do 21. 9. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 121,20 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 16. 2. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 26 171,20 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo („ dále jen jako anonymizována dvě slova“), v pozici postupitele postoupil zdejší pohledávku ve smyslu ustanovení a násl. na žalobce coby postupníka, a to s účinností ke dni 3. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalované v pozici dlužníka ve smyslu ustanovení oznámena písemně, viz. příloha, dopisem ze dne 17. 4. 2020 anonymizována dvě slova a žalovaná uzavřeli dne 31. 5. 2018 Smlouvu o úvěru číslo v níž se anonymizována dvě slova zavázala zejména poskytnout žalovanému finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat finančními prostředky poskytnutými anonymizována dvě slova ve výši 40 470,50 Kč, když žalovaná měla oproti tomu zejména povinnost řádně hradit měsíční splátky. Výše měsíční splátky byla sjednána ve výši 1 500 Kč. Žalovaná načerpala finanční prostředky dne 8. 6. 2018, což žalobce dokládá výpisem z účtu. anonymizována dvě slova poskytla žalované dle jejích pokynů dne 8. 6. 2018 celou výši úvěru. Žalovaná ovšem nehradila měsíční splátky pravidelně, když pro následné neurazení jeho dluhu zesplatnila anonymizována dvě slova celý úvěr ke dni 31. 3. 2020, čímž vznikla povinnost žalované jednorázově uhradit zbytek dluhu vč. veškerého příslušenství. Žalovanou částku ve výši 26 171,20 Kč tvoří: Odkoupená pohledávka - jistina ve výši 22 682,94 Kč Odkoupený úrok ve výši 2 400,81 Kč Odkoupené poplatky ve výši 600 Kč Odkoupená smluvní pokuta ve výši 373,20 Kč Náklady vymáhání ve výši 50 Kč Odkoupené dlužné pojistné ve výši 64,25 Kč. Právní zástupce žalobce„ ve snaze předejít soudnímu řízení“ vyhotovil a dne 17. 4. 2020 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu předžalobní výzvu ve smyslu ustanovení Na účet žalobce, či jeho právního zástupce, žalovaná dosud uhradila 2 500 Kč.

2. Následně žalobce k výzvě soudu podáním ze dne 4. 2. 2022 doplnil, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 31. 5. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované úvěr na nákup vybraného zboží v celkové výši 8 675 Kč. Tento úvěr se žalovaná zavázala splácet formou 23 měsíčních splátek ve výši 488 Kč (vč. pojištění schopnosti splácet). Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje 17. 6. 2018. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,84 % a RPSN ve výši 25,37 %. Zároveň žalovaná s původním věřitelem uzavřela téhož dne smlouvu o revolvingovém úvěru (viz čl. III smlouvy), kde se zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše stanoveného úvěrového rámce, zde ve výši 30 000 Kč. Tento úvěr se žalovaná zavázala splácet formou měsíčních splátek ve výši alespoň 5 % z dlužné splátky, nejméně však 500 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 22,68 % a RPSN ve výši 31,14 %. Žalovaná poskytnutý úvěr načerpala dne 31. 5. 2018, co se účelového úvěru ve výši 8 675 Kč týká a nad rámec toho dále v průběhu trvání smluvního vztahu čerpal revolvingový úvěr. Žalovaná poskytnutá úvěr řádně a včas nehradila, kdy celkově uhradila částku 26 407 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradami dlužných částek a to od měsíce října 2019 když poslední splátku ve výši 2 000 Kč uhradila dne 25. 9. 2019. V návaznosti na to přistoupil v souladu s čl. VII. 3. přiložených obchodních podmínek původní věřitel k zesplatnění úvěru ke dni 31. 3. 2020, a to prostřednictvím zaslání odstoupení od smlouvy číslo. Z výpisu k úvěrovému účtu pak vyplývá, že žalovaná pohledávka je v částce 22 682,94 Kč tvořena dlužnou jistinou; v částce 2 400,81 Kč je pohledávka tvořena smluvním úrokem kapitalizovaným ke dni zesplatnění úvěru právě na tuto částku; v částce 600 Kč je pak pohledávka tvořena poplatky, kdy v částce 600 Kč se jedná o náklady spojenými s vymáháním pohledávky (tato částka byla žalovanému vyúčtována jako náklady vymáhacího procesu dne 1. 11. 2019); v částce 373,20 Kč smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. K uvedenému žalobce uvádí, že smluvní pokuta byla ujednána ve výši 0,1 % denně z částky dlužné splátky, a to za prodlení s úhradou splatné (dospělé) splátky. Oprávnění původního věřitele účtovat tuto pokutu bylo ujednáno v žádosti o úvěr, část Přehled finančních důsledků nesplácení úvěru. V částce 64,25 Kč jde o dlužné pojistně účtované v souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru, jejíž součástí bylo uzavřeno i pojištění schopnosti splácet. V částce 50 Kč jde o náklady vzniklé žalobci v souvislosti s uplatněním pohledávky, ABC costs (25,90 Kč + 0,37 Kč a 2 x 11,86 Kč). Žalobce sám se ve snaze minimalizovat náklady spojené s uplatněním pohledávky dle ustanovení , pokusil kontaktovat žalovanou běžnou poštou, avšak k dobrovolnému splnění dluhu žalovanou nedošlo. S ohledem na tuto snahu předejít vymáhání pohledávky prostřednictvím právního zástupce z řad advokátů a následně i soudu, požaduje žalobce i položku náhrady nákladů vymáhání, spojených s uplatněním pohledávky, vypočtených dle hotových výdajů, zejména na poštovné a na interních ABC Costs výdajích dle metodiky Activity-Based-Costing. (V ABC Costs dokumentu jsou položky uvedeny tučně). Souhrnně jde o částku 26 171,20 Kč. Oprávnění původního věřitele účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náklady vymáhání pohledávky vyplývá z úvěrové smlouvy (viz přehled finančních důsledků nesplácení úvěru na poslední straně této smlouvy). Z čl. VII. 5 přiložených obchodních podmínek vyplývá, že ke dni zesplatnění úvěru se splatné příslušenství pohledávky stává součástí jistiny. Tedy je žalobce oprávněn požadovat úrok z prodlení i z částky kapitalizovaného úroku. Žalobce uvádí, že v souladu s požadavky zákona účinného v době uzavření smlouvy, tj. ustanovení , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, posoudil původní věřitel úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované při osobním pohovoru s ním, přičemž získané informace si dále ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž shledal, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Původní věřitel posoudil především schopnost žalované (zaznamenané též v žádosti o úvěr) splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů na základě informací, které ji žalovaná poskytla při ústním pohovoru a které jsou zaznamenané v čl. II. smlouvy o úvěru. Zejména došlo k vyvinutí zákonem zamýšleného úsilí ověřit informace od žalované nahlédnutím do BRKI, NRKI, databází sdružení SOLUS a insolvenčního rejstříku ISIR, když dále původní věřitel telefonicky kontaktoval zaměstnavatele žalované ke zjištění její příjmové stránky a zohlednil i dostupné pohyby na bankovním účtu žalovaného v relevantním časovém období ke zjištění osobního rozpočtu žalovaného za současného reflektování státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu dle , a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Žalobce dále poukazuje na fakt, že žalovaná sjednala smluvně i další povinnosti po dobu trvání smluvního vztahu. V žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný prohlásil v čl. II. smlouvy o úvěru, že informace uvedené v žádosti jsou úplné, přesné, pravdivé a že nezamlčel žádné relevantní informace potřebné k posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr. V případě porušení informační povinnosti žalované byla příjmení oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kteroukoli pohledávku Banky za žalovanou za ihned splatnou a požádat žalovanou o její splacení, pozastavit nebo ukončit poskytování produktů nebo služeb žalované, anebo ukončit závazek, tj. smluvní vztah s žalovanou. S ohledem na výše uvedené a celkovou výši poskytnutého úvěru, respektive stanovené měsíční splátky shledal původní věřitel, že žadatel je schopen poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobce (netřeba dodávat, že z pozice banky a pod dohledem ČNB) tedy s ohledem na výše uvedené kladla na posouzení úvěruschopnosti velký důraz, přičemž v případě nesplnění nezbytných podmínek ze strany žalované by právní předchůdkyně žalobce úvěr žalované neposkytla.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Ústní jednání se ve věci konalo dne 19. 5. 2022. K tomuto jednání se žalobce ani žalovaná neodstavili, ač byli řádně a včas předvoláni, lhůta k přípravě jim byla zachována. Žalobce svou nepřítomnost u ústního jednání omluvil, o odročení jednání nežádal. Na základě uvedeného tak soud ve věci jednal v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodl na podkladě spisu a výsledků dokazovaní.

Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:

5. Z listiny„ Informace o bonitě klienta“ soud zjistil, že jde o přehled dotazů provedených do registrů NRKI a BRKI s tím, že u žalované jsou evidovány dva úvěrové produkty.

6. Z listiny„ Dotazy do negativního SOLUSU“ a listiny„ Předdotazy“ soud zjistil, že žalovaná nebyla v SOLUSU nalezena.

7. Zy označené jako„ žádost/smlouva o revolvingovém úvěru číslo“ ze dne 31. 5. 2018 soud zjistil, že tuto uzavřela žalovaná se spol. anonymizována čtyři slova, zprostředkovatelem úvěru byla právnická osoba anonymizováno obec anonymizováno s anonymizováno. Dle čl. III smlouva byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Celková výše měsíční splátky činí minimálně 5 % z dlužné částky, k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Datum splatnosti je k 17. dni v měsíci, složenkou. Roční úroková sazba je 22,68 % ročně, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů činí 69 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění úvěru s tím, že výše měsíční úhrady za pojištění činí 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Dle čl. IV bylo sjednáno poskytnutí úvěru ve výši 8 675 Kč na pořízení spotřebního zboží v kupní ceně 8 675 Kč, kdy tato částka bude převedena poskytovatelem úvěru na bankovní účet zprostředkovatele za účelem úhrady kupní ceny zboží poté, co bude věřiteli dodáno písemné potvrzení žalované o dodání předmětu financování. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit ve 23 splátkách po 465 Kč měsíčně, počínaje dnem 17. 6. 2018 s tím, že splátka je splatná k 17. dni v měsíci, roční úroková sazba je 21,84% Cena tohoto úvěru je 2 549 Kč, celková částka k zaplacení činila 10 695 Kč, rovněž bylo sjednáno pojištění. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Produktové podmínky pro revolvingové úvěry a sazebník pro úvěry. V této smlouvě – žádosti byla žalovaná identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, adresou svého trvalého pobytu: ulice a číslo, obec, je uveden údaj o způsobu bydlení (nájemník v rodinném stavu – svobodná), o zaměstnavateli, je uveden údaj o čistém příjmu ve výši 14 000 Kč a nákladech na bydlení ve výši 5 000 Kč.

8. Z přípisu – nedatovaného soud zjistil, že předchůdce žalobce mínil informovat žalovanou o tom, že o schválení úvěrového produktu bude informována s tím, e k poskytnutému úvěrovému rámci bude zdarma vydána kreditní karta – jméno příjmení, kterou obdrží žalovaná poštou.

9. Z výpisu k úvěru číslo soud zjistil, že jde o výpis zachycující transakce od 31. 8. 2018 do 17. 2. 2020; je zde evidováno financování ve prospěch ve výši 8 675 Kč dne 31. 5. 2018. Dále jsou evidována další čerpání i splácení, rovněž zatěžování účtu poplatky, pokutami za zpoždění, poplatky za pojištění, úroky apod. Dlužná částka k 18. 2. 2022 byla vyčíslena na 29 121,20 Kč, z toho úroky 2 400,81 Kč, poplatky 600 Kč, pokuta 373,20 Kč, pojištění 564,25 Kč. Je zde uvedeno, že celkem bylo žalovanou uhrazeno 26 407 Kč.

10. Z odstoupení od úvěrové smlouvy číslo ze dne 26. 2. 2022 – 2x soud zjistil, že předchůdce žalobce mínil odstoupit od smlouvy o úvěru pro prodlení žalované s úhradou splátek ke dni 31. 3. 2020.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 4. 2020 ve spojení s přílohou a předávacím protokolem z 20. 4. 2020 soud zjistil, že tyto uzavřela právnická osoba anonymizována tři slova jako postupitel a žalobce jako postupník, s tím, že původní věřitel tímto postoupil na žalobce pohledávky identifikované v přílohách ke smlouvě o postoupení pohledávek, mj. i pohledávku vůči žalované ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 31. 5. 2018.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 4. 2020 soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne 17. 4. 2020 soud zjistil, že tímto žalobce prostřednictvím svého zástupce oznámil postoupení pohledávky na žalobce, současně jí vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 28 798,41 Kč do 5 dnů od doručení oznámení. Z poštovního podacího archu ze dne 17. 4. 2020 soud zjistil, že uvedené bylo žalované odesláno dne 17. 4. 2020 na adresu adresa.

13. Z Všeobecných podmínek spol. anonymizována tři slova,y ABC costs – ceník, soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

14. Podle S., , v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Dle ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

18. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).

22. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

23. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

24. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce v tomto směru tvrdil, že:„ …posoudil původní věřitel úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované při osobním pohovoru s ní, přičemž získané informace si dále ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, přičemž shledal, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Původní věřitel posoudil především schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů na základě informací, které ji žalovaný poskytl při ústním pohovoru. Zejména došlo k vyvinutí zákonem zamýšleného úsilí ověřit informace od žalovaného nahlédnutím do BRKI, NRKI, databází sdružení SOLUS a insolvenčního rejstříku ISIR, když dále původní věřitel telefonicky kontaktoval zaměstnavatele žalovaného ke zjištění jeho příjmové stránky a zohlednil i dostupné pohyby na bankovním účtu žalovaného v relevantním časovém období ke zjištění osobního rozpočtu žalovaného za současného reflektování státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu dle , a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu.“ - viz. doplňující podání žalobce, jak je citováno shora. V tomto směru však žalobce k ověření příjmové a výdajové stránky žalované žádný důkaz neoznačil ani nedoložil, kdy doložil pouze lustraci žalované v NRKI, BRKI a SOLUS. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobce poučit o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se nedostavil k jednání před soudem, připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučen podle ustanovení a 3 S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy uzavřené v podobě žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne 31. 5. 2018 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení a ZoSÚ, ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( ).

25. Soud dále nevzal za prokázáno, že by předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 8 675 Kč. Ve shora citované smlouvě bylo sjednáno poskytnutí finančních prostředků převodem na účet zprostředkovatele úvěru, k tomuto byl doložen pouze výpis z úvěrového účtu žalované, nikoli však již samotná platební transakce týkající se odchozí platby dle smlouvy. Rovněž soud nevzal za prokázané, že by žalovaná cokoliv čerpala z poskytnutého úvěrového rámce, když tento měl být čerpán prostřednictvím poskytnuté karty v případě schválení úvěru, která měla být žalované zaslána. Rovněž zaslání této karty nebylo žalobcem nijak prokazováno. K čerpání úvěru klasického i revolvingového žalobce doložil pouze platební historii k úvěru číslo avšak tento důkaz sám o sobě není způsobilý bez dalšího prokázat, že by žalované byla poskytnuta jakákoliv částka sjednaným způsobem. Současně nebylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků žalované jiným způsobem (např. v hotovosti). Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobce poučit o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se nedostavil k jednání před soudem, připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučen podle ustanovení a 3

26. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě nelze vyhovět ani částečně. V řízení soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce (tj. fakt, že na něj byla postoupena pohledávka, což bylo žalovanému oznámeno), dále soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou neplatnou smlouvu, nebylo však prokázáno, že by předchůdce žalobce žalované jakékoli plnění/finanční částku sjednaným či jiným způsobem poskytl. Soud tedy konstatuje, že tu není žádná částka, k jejíž úhradě by bylo možno žalovanou zavázat žalobci ve smyslu shora citovaného ustanovení a , neboť bezdůvodné obohacení na straně žalované prokázáno nebylo. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy nelze žalobci přiznat ani další nároky vyplývající ze smlouvy – poplatky, smluvní pokutu, smluvní úrok, pojistné. Není-li dán nárok na jistinu, pak není dán ani nárok na příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Na základě uvedeného tak soud v celém rozsahu žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením a skutečností, že žalobce byl zcela procesně neúspěšný; žalované dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla vůči žalobci v souvislosti s tímto řízením požadovat, nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.