Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
35 C 4/2022-12
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Klikovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 47 898,52 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 180,56 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 30. 5. 2020 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 16. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 231,96 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 231,96 Kč za dobu od 26. 10. 2019 do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 231,96 Kč za dobu od 23. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se zamítá co do částky 11 358 Kč, co do částky 7 128 Kč a co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 676,14 Kč za dobu od 26. 10. 2019 do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 676,14 Kč za dobu od 23. 11. 2018 do zaplacení.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 934,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 180,56 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 30. 5. 2020 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 16. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 231,96 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 231,96 Kč za dobu od 26. 10. 2019 do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 231,96 Kč za dobu od 23. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se zamítá co do částky 11 358 Kč, co do částky 7 128 Kč a co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 676,14 Kč za dobu od 26. 10. 2019 do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 676,14 Kč za dobu od 23. 11. 2018 do zaplacení. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 934,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 47 898,52 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit věřiteli poplatek ve výši 16 259 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky, doručení a administrativní činnost a flexibilní splacení ve výši 6 952 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Předmětnou pohledávku se všemi právy s ní spojenými společnost právnická osoba postoupila žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem z 6. 1. 2021. Žalobkyně uvedla, že žalovaný neuhradil na dluh ničeho, a tedy požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve zbývající výši 20 000 Kč, poplatku ve výši 14 538,56 Kč a částečně kapitalizovaných úroků. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úhradu dlužného úroku v sazbě 29 % ročně a dlužného zákonného úroku z prodlení v sazbě 9,75 % ročně, úroky počítány z jistiny od marného uplynutí lhůty k řádné úhradě.
2. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatek ve výši 8 917 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 15. 11. 2018. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině zápůjčky částku 6 908,1 Kč a na dlužném poplatku částku 6 451,86 Kč. Žalovaný tedy dosud na dluh uhradil částku 4 800 Kč. Předmětnou pohledávku se všemi právy s ní spojenými společnost právnická osoba postoupila žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení uvedené jistiny dluhu, poplatku, částečně kapitalizovaných úroků, dlužného úroku v sazbě 29 % ročně a dlužného zákonného úroku z prodlení v sazbě 9 % ročně, oba úroky počítány z jistiny od dne následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.
4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle ust. § 115a o.s.ř. , neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek.
5. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal ve sporu pasivní, soud vycházel z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouvy o zápůjčce, smluvní podmínky, smlouva o postoupení pohledávek a seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek s dokladem o odeslání, předžalobní výzva s podacím lístkem, karta zákazníka, tabulka umoření dluhu) a zjistil, že v prvně uvedeném případě dne 29. 11. 2018 byla sepsána mezi žalovaným, jako vydlužitelem, a společností právnická osoba, jako zapůjčitelem, smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně měl na základě této smlouvy poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit poplatek ve výši 16 259 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 4 901 Kč, odměnou ve výši 6 952 Kč a poplatkem ve výši 4 406 Kč. Splatnost celé částky 36 259 Kč byla sjednána na 18 měsíčních splátek po 2 015 Kč.
6. V druhém uvedeném případě byla dne datum sepsána mezi žalovaným, jako vydlužitelem, a společností právnická osoba, jako zapůjčitelem, smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně měl na základě této smlouvy poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit poplatek ve výši 8 917 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 1 789 Kč, odměnou 4 180 Kč a poplatkem ve výši 2 948 Kč. Splatnost celé částky 18 917 Kč byla sjednána na 60 týdenních splátek po 316 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní následně byla podepsána smlouva o postoupení žalovaných pohledávek.
7. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalovaným a společností právnická osoba byla uzavřena smlouva o zápůjčce číslo. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal částku 20 000 Kč a zavázal se zapůjčiteli uhradit zpět celkem 36 259 Kč ve splátkách v hotovosti. V druhém uvedeném případě byla mezi žalovaným a společností právnická osoba taktéž uzavřena smlouva o zápůjčce, a to číslo. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal částku 10 000 Kč a zavázal se zapůjčiteli uhradit zpět celkem 18 917 Kč ve splátkách v hotovosti. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum a z oznámení o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021 bylo zjištěno, že pohledávky přešly na žalobkyni, která tím získala aktivní legitimaci ve sporu. Soud konstatoval také upomínku žalobkyně žalovanému k zaplacení žalované částky ze dne 28. 6. 2021 s poštovním podacím lístkem.
8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejnému druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Na základě uvedených zjištění a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o zápůjčce, které je nutné posuzovat jako smlouvy spotřebitelské. Soud se nejprve zabýval prvně uvedenou smlouvou o zápůjčce (bod 1. odůvodnění). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný měl z titulu zápůjčky vrátit částku celkem 36 259 Kč. Žalovaný dosud neuhradil ničeho.
10. Soud má ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum za opodstatněný požadavek na zaplacení dlužné jistiny, odpovídající úrok z prodlení a úrok řádný. Soud však neshledal důvodným nárok na zaplacení zbylé části„ souhrnného poplatku“, resp. jeho části ve výši 6 952 Kč a 4 406 Kč, která má připadat na vedení zákaznického účtu, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost. Toto ujednání je dle názoru soudu neplatné, protože se příčí dobrým mravům, jak je uvedené v citovaném § 580 o.z. Soud spatřuje rozpor s dobrými mravy ve výši a duplicitě těchto poplatků. Jak je soudu známo z jeho úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobcem v obdobných věcech, výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o zápůjčce, aby znesnadnil spotřebiteli možnost porovnání nákladů půjčky. Pokud by byl souhrnný poplatek považován za kapitalizovaný úrok, dosahoval by téměř 85 %, přičemž takový úrok mnohonásobně převyšuje úrok uplatňovaný bankami při poskytování půjček i úvěrů. Soud má tedy v souhrnu za to, že věřitel tímto způsobem obchází zákon, když zastírá dlužníku skutečnou výši nákladů zápůjčky. Soud tedy nemohl nárok na dvě duplicitní odměny za„ administrativní činnost“ spojenou se zápůjčkou přiznat. Z těchto důvodů soud zamítl nárok žalobkyně na úhradu části dlužného poplatku ve výši 11 358 Kč.
11. Co do zbývající části dluhu (jistina v plné výši 20 000 Kč, na kterou dosud nebylo ničeho uhrazeno, a část poplatku představující úrok za dobu před zesplatněním dluhu) soud žalobě vyhověl, a to i ohledně uplatněného příslušenství, přičemž o úhradě úroků z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o. z. Sazba úroku byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
12. Dále se soud zabýval smlouvou o zápůjčce uvedenou v bodě 2. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný měl z titulu zápůjčky vrátit částku celkem 18 917 Kč. Vzhledem k tvrzení žalobkyně, že žalovaný poslední splátku uhradil dne 15. 11. 2018 a zbylá částka k úhradě činí žalovanou částku (tj. 6 908,1 Kč na jistině a částka 6 451,86 Kč na dlužném poplatku), kterou žalovaný žádným způsobem nesporoval, má soud za to, že na dluh již bylo uhrazeno 4 800 Kč, jak uvedla žalobkyně.
13. Soud má ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum za opodstatněný požadavek na zaplacení dlužné jistiny, odpovídající úrok z prodlení a úrok řádný. Soud však neshledal důvodným nárok na zaplacení„ souhrnného poplatku“, resp. jeho části ve výši 4 180 a 2 98 Kč, která má připadat na úhradu administrativních poplatků. Důvodem jsou skutečnosti uvedené v bodě 10. odůvodnění rozsudku, které se zcela shodují v případě obou spotřebitelských smluv. Vzhledem k tomu, že nárok ze smlouvy co do částky 7 128 Kč není dle názoru soudu platný, byl v tomto rozsahu zamítnut, jak ve výroku uvedeno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala na úhradu poplatku již jen částku 6 451,86 Kč, byla ponížena přiznaná jistina dluhu o částku 676,14 Kč s příslušným úrokem z úvěru a prodlení.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 934,25 Kč, přičemž tato částka představuje 22,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,41 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,59 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 916 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 898,52 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.