Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 337/2021-55

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 17 364 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje v části požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 364 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 110 Kč a paušální náhrady na upomínání ve výši 100 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:

-) částku 12 000 Kč

-) zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 19. 8. 2019 do 8. 11. 2020 vyčísleným na částku 1 469,59 Kč a

-) zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 581,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje v části požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 364 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 110 Kč a paušální náhrady na upomínání ve výši 100 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku: -) částku 12 000 Kč -) zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 19. 8. 2019 do 8. 11. 2020 vyčísleným na částku 1 469,59 Kč a -) zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 581,97 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 17 364 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění její změny ve formě smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 5. 8. 2019, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši 213,93 % ročně nejpozději do 18. 8. 2019. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Pohledávka byla smlouvou ze dne 16. 11. 2020 postoupena na žalobkyni s účinností k 20. 11. 2020. Žalovanou částku 17 364 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 12 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 12 000 Kč od 19. 8. 2019 do 8. 11. 2020 v kapitalizované výši 5 364 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované uhradit náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 100 Kč (2 upomínky po 50 Kč). Příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 110 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč od 19. 8. 2019 do 8. 11. 2020 kapitalizovaným částkou 1 469,59 Kč a dále z běžícího zákonného úroku z prodlení ode dne 21. 11. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Dne 17. 2. 2022 žalobkyně v reakci na výzvu soudu nechť doplní svou žalobu o vylíčení rozhodných skutečností a označení o předložení důkazních prostředků o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala informace ohledně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, doručila soudu své vyjádření, v němž žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do části uplatněného nároku uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Dále se proto žalobkyně domáhá toliko částky ve výši 12 000 Kč (tj. poskytnutá jistina úvěru) spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny od 19. 8. 2019 do 8. 11. 2020 kapitalizovaným částkou 1 469,59 Kč a s úrokem z prodlení z dlužné jistiny od 21. 11. 2020 do zaplacení.

4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení , (dále jen „ “), vyzval soud žalovanou podle k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO) dne datum smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění její změny ve formě smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum včetně všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s úroky ve výši 213,93 % ročně dle obchodních podmínek nejpozději do 18. 8. 2019 RPSN činila 3884,6 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 50 Kč za každou upomínku /viz smlouvy o úvěru na č. l. 13-16 Smlouvy byly uzavřeny prostřednictvím elektronické komunikace, kdy totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč z bankovního účtu žalované /viz potvrzení o verifikační platbě na č. l. 21 Žalovaná úvěr čerpala, avšak svůj dluh neuhradila řádně a včas /viz výpisy z účtu na č. l. 22-23 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne 16. 11. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k 20. 11. 2020, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 26-32, potvrzení o přijetí platby na č. l. 17, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 24 Žalobkyně odeslala žalované 2 výzvy k úhradě /viz potvrzení o odeslání na č. l. 18-19 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 25 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , , (dále jen„ o. z.”) a dle , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle , 2 , může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Soud pak, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, jej zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud nejprve vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby postupoval v souladu s  , 2 a řízení částečně zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). Soud poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl, a to přestože soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru byla sjednána neplatně pro rozpor s citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru. Soud žalobkyni usnesením ze dne 3. 2. 2022 vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala informace ohledně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na tuto výzvu soudu žalobkyně reagovala tak, že vzala svou žalobu částečně zpět, jelikož nedisponuje důkazy o tom, jak byla zkoumána úvěruschopnost žalované, přičemž v důsledku zpětvzetí žaloby redukovala svůj žalobní nárok pouze na holou jistinu úvěru ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení. Za této situace soud považuje za zcela nadbytečné nařizovat ve věci jednání, na kterém by žalobkyni řádně poučil ve smyslu k doplnění tvrzení a označení důkazů stran zkoumání úvěruschopnosti žalované, když z procesního stanoviska žalobkyně je zcela evidentní, že tato by uvedenému poučení nemohla vyhovět, důsledkem čehož by bylo neunesení důkazního břemene ohledně platného uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož však žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně vyplatila žalované částku 12 000 Kč, kterou žalovaná dosud ani z části přes výzvy žalobkyně nevrátila, je zjevné že v důsledku zpětvzetí redukovanému žalobnímu nároku lze i tak plně vyhovět, a to však nikoli z titulu platně sjednané smlouvy o úvěru, nýbrž z titulu bezdůvodného obohacení. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí, což má za důsledek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Avšak s ohledem na uvedené, kdy žalobkyně požaduje nadále po žalované pouze holou jistinu úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení taktéž pouze z této částky, bylo možné žalobě plně vyhovět, neboť takový nárok žalobkyni náleží z titulu bezdůvodného obohacení.

17. Stejný závěr pak soud učinil i ohledně požadovaného příslušenství. Byť je smlouva o úvěru jako celkem neplatná, byl žalovaný vyzván a byl si zároveň dobře vědom, že má dlužnou částku vrátit nejpozději do 18. 8. 2019. Soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle o. z. ve výši dle tak, jak je žalobkyně uplatnila, tedy od 19. 8. 2019 z holé jistiny úvěru, respektive neuhrazeného bezdůvodného obohacení ve výši 12 000 Kč, a to dílem v kapitalizované a dílem v dále běžící podobě, jak sama žalobkyně žádala.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle věta první ve spojení s  tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 581,97 Kč, přičemž tato částka představuje 32,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,42 % - tj. procesní úspěch žalobkyně viz výrok II. rozsudku, a úspěchu žalované v rozsahu 33,58 % - tj. procesní úspěch žalované v rozsahu, ve kterém žalobkyně zavinila, že řízení muselo být zastaveno – viz výrok I. rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 17 364 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) a z částky 1 820 Kč za jeden úkon uvedený v  a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (tj. zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 320 Kč ve výši 697,20 Kč. Pro úplnost soud konstatuje, že při poměřování míry procesního úspěchu a neúspěchu účastníků při výpočtu náhrady nákladů řízení bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení.

19. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím splněny řádně a včas, lze se jejich výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.