Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 336/2021-53
Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 106 649,66 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 106 649,66 Kč s úrokem 80 151,30 Kč, úrokem 34,501 % ročně z částky 106 649,66 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 22 405,33 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 106 649,66 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 24 884,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 106 649,66 Kč s úrokem 80 151,30 Kč, úrokem 34,501 % ročně z částky 106 649,66 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 22 405,33 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 106 649,66 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 24 884,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 106 649,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 1. 6. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr k zaplacení kupní ceny motorového vozidla ve výši 144 555 Kč, který se žalovaný zavázal splácet společně s úrokem ve výši 34,500916 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 762 Kč Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 342 864 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a z tohoto důvodu žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 8. 10. 2019, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 10. 2019, v němž byl žalovaný rovněž vyzván k zaplacení celého úvěru. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 166 822 Kč Ani po výzvě žalovaný dlužnou částku neuhradil a byl vyzván k odevzdání vozidla, kterým byl úvěr zajištěn. Dne 14. 1. 2020 bylo vozidlo zpeněženo a částka, která byla jeho prodejem získána, byla po odečtení nákladů zpeněžení odečtena od celkového dluhu žalovaného. O nové výši pohledávky byl žalovaný vyrozuměn oznámením o prodeji vozidla a výzvou k doplacení dluhu ze dne 24. 1. 2020. Od doby zesplatnění úvěru do podání žaloby žalovaný uhradil částku v celkové výši 12 400 Kč. Žalobkyně tak v řízení uplatnila neuhrazenou jistinu ve výši 106 649,66 Kč, úrok ve výši 80 151,30 Kč, úrok ve výši 34,501 % ročně z částky 106 649,66 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 22 405,33 Kč a úrok z prodlení z částky 106 649,66 Kč ve výši 10 % ročně od 6. 10. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení na adresu trvalého pobytu v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.
3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela dne 1. 6. 2018 s žalovaným smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo financování koupě motorového vozidla. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 144 555 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 34,500916 % ročně formou 72 pravidelných měsíčních splátek po 4 762 Kč. Strany si v úvěrových podmínkách sjednaly zajišťovací smlouvu, podle níž je žalobkyně oprávněna žalovanému v případě neuhrazení dlužné částky po zesplatnění úvěru v termínu a za podmínek stanovených ve vyúčtování odebrat vozidlo a následně jej prodat a výtěžek z prodeje použít na zaplacení dlužné částky. Žalovaný svou povinnost porušil, když řádně a včas nehradil sjednané splátky. Žalobkyně proto dopisem ze dne 14. 10. 2019 celý úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celé dlužné částky. Následně pak žalobkyně dne 14. 1. 2020 přistoupila k prodeji předmětného vozidla, a to za cenu 52 000 Kč. Dopisem ze dne 24. 1. 2020 tuto skutečnost oznámila žalovanému a vyzvala jej k doplacení dluhu, jehož výše byla snížena o celkový výnos z prodeje vozidla, který po odečtení nákladů spojených s odběrem, uskladněním a prodejem vozidla činil částku 133 486,89 Kč. Dne 20. 7. 2020 byla žalovanému zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k plnění, nicméně žalovaný ani poté dlužnou částku neuhradil. Žalovaný netvrdil, tím spíše neprokázal, že by dlužnou částku uplatněnou žalobkyní zaplatil.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
5. Na základě provedeného dokazování a jeho právního zhodnocení tak dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Strany platně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 OZ, nicméně žalovaný přestal řádně splácet úvěr, čímž porušil smlouvu a vznikla mu tak povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky poté, co žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila. Následně v souladu se smluvním ujednáním žalobkyně přistoupila ke zpeněžení vozidla, přičemž o výnos z prodeje byla dlužná částka snížena. V řízení nebylo zjištěno, že by dlužnou částku žalovaný zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dlužnou jistinu zaplatit, a to spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil soud v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 5 380 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem v částce 4 266 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je do 15 dnů ode dne jeho doručení přípustné odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuční návrh u exekutora.