Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 125/2022-39
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 124 734,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 106 178,59 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 20. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 421,02 Kč spolu s úrokem ve výši 19,4 % ročně z částky 124 734,60 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 124 734,60 Kč od 17. 9. 2021 do 19. 11. 2021 a z částky 18 556,01 Kč od 20. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 20 628 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 1 247 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 106 178,59 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 20. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 421,02 Kč spolu s úrokem ve výši 19,4 % ročně z částky 124 734,60 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 124 734,60 Kč od 17. 9. 2021 do 19. 11. 2021 a z částky 18 556,01 Kč od 20. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 20 628 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 1 247 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 4. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 124 735,60 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 865,01 Kč od 27. 12. 2019 do 17. 8. 2020, s 19,4% úrokem z částky 124 735,60 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení z částky 124 735,60 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že předmětnou pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021. Tato společnost uzavřela dne 27. 12. 2019 se žalovaným Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček č. 232926312 (dále jen úvěrová smlouva), na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 130 000 Kč, který měl žalovaný splatit spolu se sjednaným 19,4% úrokem v 96 měsíčních splátkách po 2 940,47 Kč. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, proto banka dne 17. 8. 2020 prohlásila úvěr za okamžitě splatný. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 124 734,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 865,01.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček ze dne 27. 12. 2019, všeobecných produktových podmínek, sazebníku poplatků, základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru, platební historie smlouvy č. 0232926312, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, žádosti o úvěr ze dne 27. 12. 2019, potvrzení o výdělku ze dne 23. 12. 2019, výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet za dobu od 27. 12. 2019 do 17. 9. 2021, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19. 8. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021, včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2021, včetně podacího archu ze dne 4. 10. 2021 a předžalobní upomínka ze dne 12. 11. 2021, včetně poštovního podacího archu z téhož dne. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu o postoupení pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. O postoupení pohledávky byl žalovaný uvědomen oznámením postupitele ze dne 29. 9. 2021, které bylo dle podacího archu dne 4. 10. 2021 odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán v předžalobní upomínce ze dne 12. 11. 2021, která byla dle podacího archu téhož dne odeslána žalovanému. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 27. 12. 2019 mezi právnická osoba jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Dle smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 130 000 Kč, ze čehož částky 46 854,40 Kč a 26 450,06 Kč měly být použity na úhradu dluhů žalovaného u téže banky na úvěrových účtech č. bankovní účet a bankovní účet a zbylá částka úvěru měla být poukázána na běžný účet žalovaného č. bankovní účet k volnému využití. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 795 Kč a úrok z nesplacené jistiny ve výši 19,4 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 96 pravidelných měsíčních splátek po 2 964,47 Kč (včetně poplatku za pojištění ve výši 265 Kč měsíčně). Z platební historie a z výpisů z úvěrového účtu bylo zjištěno, že úvěr byl čerpán v plné výši 130 000 Kč dne 29. 12. 2019 a dále že žalovaný uhradil bance tři splátky po 2 940,47 Kč (ve dnech 13. 1. 2020, 13. 2. 2020 a 13. 3. 2020) a částku 15 000 Kč dne 28. 8. 2020. Okamžitá splatnost úvěru byla bankou prohlášena dopisem ze dne 17. 8. 2020, jehož doručení nebo alespoň odeslání žalovanému nebylo v řízení prokázáno. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný vůči bance prohlásil, že bydlí v nájmu, je svobodný, vyživuje dvě osoby, splátky jeho tehdejších úvěrů, které měly být konsolidovány, činí 1 238,56 Kč a 665,71 Kč měsíčně a nesplacená výše úvěrů činí 46 854,40 Kč a 26 450,06 Kč. Z potvrzení o výdělku ze dne 23. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán v právnická osoba od 1. 9. 2017 na dobu neurčitou, není s ním vedeno řízení o ukončení pracovního poměru, ze mzdy jsou prováděny srážky výživného ve výši 1 000 Kč, průměrná čistá mzda žalovaného za poslední čtvrtletí činí 24 342 Kč.
6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že úvěrová smlouva jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnouti bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by právnická osoba dostala svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřeného možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěrující bankou před uzavřením smlouvy vyjma žádosti o úvěr obsahující strohé prohlášení žalovaného o svých osobních a majetkových poměrech a potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu žalovaného za poslední čtvrtletí před uzavřením smlouvy. Byť úvěrová smlouva byla označena jako tzv. konsolidace půjček, ve skutečnosti došlo k významnému navýšení jak celkové dlužné částky, tak i výše měsíční splátky oproti dosavadnímu stavu. Tomu měla dle soudu odpovídat i zvýšená péče banky při zjišťování tehdejší životní situace žalovaného, kdy zejména o pravidelných výdajích žalovaného (zejména náklady na bydlení v nájemním bytě včetně služeb a energií) nebylo bankou zjištěno ničeho. Soud tedy dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla bankou řádně zkoumána.
7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 130 000 Kč. Z listiny předložené žalobkyní vyplývá, že žalovaný provedl splátky úvěru v celkové výši 23 821,41 Kč a žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu mezi přijatou částkou a uhrazenými splátkami, tj. v částce 106 178,59 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 106 178,59 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, ale až v návaznosti na odeslání žalovanému předžalobní upomínky dne 12. 11. 2021, k jejímu doručení došlo dle § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání tj. 18. 11. 2021, následující den nastala splatnost a nejpozději od 20. 11. 2021 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 106 178,59 Kč. Úrok z prodlení byl tedy přiznán od tohoto data do zaplacení v požadované procentní sazbě. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 106 178,59 Kč, tj. 85 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 18 556,01 Kč, tj. 15 % předmětu řízení, a má tedy nárok na náhradu 70 % nákladů řízení (85-15). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 29 469 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 6 237 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 18 300 Kč, režijní paušály ve výši 900 Kč a částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 4 032 Kč, přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí dle § 7 advokátního tarifu 6 100 Kč a režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř.
9. Žalobkyně byla zavázána k doplacení soudního poplatku z žaloby ve výši 1 247 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 4 990 Kč, kterou žalobkyně splnila. Nicméně ve věci nemohl být vydán elektronický platební rozkaz, v řízení však bylo pokračováno a žalobkyni tak vznikla povinnost doplatit soudní poplatek do výše stanovené dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, tj. do částky 6 237 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.