Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 139/2022-50
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 1 794,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 794,60 Kč,
kapitalizovaný úrok ve výši 60,70 Kč,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 40,74 Kč,
úrok 18,9 % ročně z částky 1 794,60 Kč od 02. 05. 2019 do zaplacení,
zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 1 794,60 Kč od 02. 05. 2019 do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 794,60 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 60,70 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 40,74 Kč, úrok 18,9 % ročně z částky 1 794,60 Kč od 02. 05. 2019 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 1 794,60 Kč od 02. 05. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.
Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 794,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovaným dne 1. 12. 2017 smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy bylo žalovanému umožněno čerpat peněžní prostředky do částky 1 000 Kč, kdy tento úvěrový rámec byl žalovaný oprávněn čerpat za účelem bezhotovostních úhrad za zboží a služby. Úrok byl ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný byl povinen úvěrový rámec nepřečerpat a zajistit, aby do jednoho roku od prvního čerpání měl na účtu kladný či nulový zůstatek. Žalovaný se však s úhradou dostal do prodlení, pročež právní předchůdkyně úvěr dne 2. 1. 2019 celý zesplatnila. Dluh žalovaného představovala částka 1 794,60 Kč na jistině, částka 60,70 Kč na dlužném úroku ve výši 18,9 % ročně z dlužné jistiny od 3. 1. 2019 do 1. 5. 2019, částka 40,74 Kč na zákonném úroku z prodlení od 3. 1. 2019 do 1. 5. 2019, dále smluvní úrok z prodlení ve výši 18,9 % ročně z částky 1 794,60 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení a zákonný úrok k prodlení z částky 1 794,60 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2019.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č. l. 4 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
Na základě předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nijak neodporoval, neboť byl ve sporu zcela nečinný, soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdkyně právnická osoba, jako uvěrující banka, uzavřeli dne 1. 12. 2017 smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě bylo žalovanému umožněno čerpat úvěrový rámec ve výši 1 000 Kč s tím, že úroková sazba byla ujednána ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl svého zaměstnavatele a příjem ze zaměstnání. Úvěr měl být splacen do 1 roku ode dne, kdy začal žalovaný úvěr čerpat. V případě prodlení byla právní předchůdkyně oprávněna úvěr zcela zesplatnit (smlouva o kontokorentním úvěru, žádost o poskytnutí úvěrového produktu). Žalovaný ke dni 2. 1. 2019 dlužil částku 3 276,83 Kč, z toho 3 238,26 Kč jako nepovoleného záporného zůstatku a 38,57 Kč jako úroků a dopisem ze dne 2. 1. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 3 276,83 Kč s tím, že tato částka byla převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Dne 5. 1. 2019 byly uhrazeny po splatnosti splátka jistiny 1 443,66 Kč, splátka úroku 1,5 Kč a splátka úroku z prodlení 40,47 Kč (výpis z účtu, dopis ze dne 2. 1. 2019). Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní postoupena na žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2019, kdy o postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 21. 5. 2019 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 5. 2019, podací arch). Dopisem ze dne 29. 5. 2019 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 5 079,59 Kč (výzvy k úhradě dluhu ze dne 29. 5. 2019, podací arch).
Po shora provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 12. 2017 smlouvu o kontokorentním úvěru, kdy uvěrující banka ověřila úvěryschopnost žalovaného (§ 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ z.s.ú.“). Na základě této smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat částku 1 000 Kč formou kontokorentu, kterou se zavázal splatit do 1 roku ode dne, kdy začal žalovaný úvěr čerpat. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplatil, pročež právní předchůdkyně úvěr zesplatnila. Ke dni 2. 1. 2019 žalovaný dlužil částku 3 276,83 Kč. Žalovaný své povinnosti ani následně neplnil řádně a včas, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 794,60 Kč, jako dlužné jistiny úvěru (§ 2395 o.z.), a částku 60,70 Kč jako kapitalizovaného smluvního úroku za dobu od 3. 1. 2019 do 1. 5. 2019 a od 2. 5. 2019 do zaplacení ve výši 18,9 % (§ 2395 o.z.). Soud dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 1 794,60 Kč (§ 2395 o.z.), a zákonné úroky z prodlení v částečně kapitalizované výši 40,74 Kč za dobu od 3. 1. 2019 do 1. 5. 2019 a od 2. 5. 2019 do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 o.z.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky 2, bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 1, písmene c, bod 1) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby), která činí částku 600 Kč (3 x 200 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z 900 Kč), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Soud rozhodl o aplikaci § 14b vyhlášky, když se v daném případě jednalo o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota sporu nepřesáhla 50.000 Kč.
O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.