Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 93/2022-14
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 820 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 231 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 231 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 9 589 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 589 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 231 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 231 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 9 589 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 589 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se původně v elektronickém rozkazním řízení, které bylo zahájeno dne 29. 11. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 9 820 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o zápůjčce dne datum s žalovaným, na jejímž základě mu měla poskytnout peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč na účet č. bankovní účet. Žalovaný se měl vedle vrácení zapůjčených peněžních prostředků zavázat vrátit poplatek ve výši 2 502 Kč do 9. 9. 2020. Žalovaný však zaplatil pouze částku 10 769 Kč. Žalobkyně uvádí uzavření smlouvy prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které si žalovaný měl nejprve přečíst nabídku na uzavření smlouvy, nastavit si dostupné parametry, vyplnit žádost o poskytnutí zápůjčky. Žalovaný měl zaškrtnout řádek s textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním smlouvy o zápůjčce, zněním Všeobecných obchodních podmínek“. Smlouva měla být podepsána elektronicky za užití PIN, který má žalobkyně zasílat na uvedené telefonní místo, jedná se o prostý elektronický podpis, smlouva je proto uzavřena v písemné podobě. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu a náklady za písemné výzvy ve výši 2 500 Kč, na které žalobkyně započetla platby žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Ve věci bylo nařízeno jednání dne datum. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 23. 4. 2022, stejného dne byla žalovanému doručena i žaloba. Žalobkyně se omluvila, žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
Soud na základě provedeného dokazování (smlouva o zápůjčce, OP, výpis z účtu žalobkyně, upomínky, předžalobní výzva spolu s podacím archem) dospěl k závěru, že v řízení bylo žalobkyní pouze prokázáno, že na účet žalovaného zaslala částku 11 000 Kč dne 9. 7. 2020. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/20012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.”), tj. že se žalobkyně jako zapůjčitel zavázala přenechat žalovanému jako vydlužiteli zastupitelnou věc – peněžní prostředky, a že se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni věc stejného druhu (tj. 11 000 Kč) společně s dalšími ujednanými poplatky či při splnění dohodnutých podmínek příp. i sankční poplatky či smluvní pokutu. Předložený text smlouvy o zápůjčce, resp. předložené podmínky, sice obsahují způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalovaného v průběhu uzavírání smluvního vztahu. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka a doložení zaslání peněžních prostředků na účet uvedený v textu smlouvy, byť se jedná o podstatnou náležitost v případě zápůjčky. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl reálně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předloženy soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně o právním důvodu vztahu. Chybí zde garance nezměnitelnosti elektronicky uzavřené smlouvy o zápůjčce k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu/návrhu žalovanému elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně návrhu smlouvy. Předložený text smlouvy však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, včetně odpovídající podpisové doložky žalovaného v podobě PIN kódu, který však dle názoru soudu nemůže představovat (prostý) elektronický podpis stvrzující uzavření smlouvy u smlouvy, která podléhá úpravě podle zákona o spotřebitelském úvěru. Předložená smlouva o zápůjčce nebyla podepsána kvalifikovaným elektronickým podpisem, nelze přiznat účinky podpisu podle § 561 odst. 1 o. z. tzv. prostému elektronickému podpisu, protože se nejedná o elektronický podpis, se kterým by byly spojeny účinky vlastnoručního podpisu v písemné formě. Protože se zároveň jedná o podmínku, se kterou je spojena platnost právního jednání (§ 561 odst. 1 o. z.), smlouva o zápůjčce je proto neplatná (§ 588 o. z.). Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit jako částečně důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 11 000 Kč. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částce 231 Kč po odečtení plateb žalovaného včetně úroku z prodlení, žalovaný je totiž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 2291, § 1970 o.z.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v řízení nebylo prokázáno ujednání o uhrazení poplatku za poskytnutí úvěru a stejně tak stran nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty (a to ani v ústní formě). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na jejich náhradu. V řízení sice byl zcela úspěšný žalovaný, ale podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.