Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
49 C 39/2022-30
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., jako samosoudcem v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem v obec, ulice číslo
zastoupená Mgr. jméno příjmení, LL.M.,
advokátem se sídlem v obec, ulice číslo
proti
žalovanému: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem v obec, ulice číslo
o 1.960 Kč s úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.809,40 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.809,40 Kč za dobu od 23. září 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 150,60 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 150,60 Kč za dobu od 23. září 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.149,10 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, LL.M., advokáta se sídlem v obec, ulice číslo do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.809,40 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.809,40 Kč za dobu od 23. září 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 150,60 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 150,60 Kč za dobu od 23. září 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.149,10 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta se sídlem v [obec], [ulice] [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se žalobou – doplněnou k výzvě soudu - domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 1.960 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že dne 30. 5. 2019 uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), pojistné bylo sjednáno s roční splatností v částce 6.539 Kč ročně, počínaje dnem 30. 5. 2020 došlo k jeho navýšení na 7.128 Kč ročně. V rozporu s ujednáním v této pojistné smlouvě žalovaný nezaplatil žalobci část sjednaného pojistného za období 30. 5. – 7. 9. 2020, podle žalobce v částce 1.960 Kč. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.
Žalovaný se ve věci – ač k tomu byl soudem vyzván – nevyjádřil.
K projednání věci soud nařídil jednání na den 31. 5. 2022, na jednání hodlal žalobce poučit a vyzvat podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, kdy bylo žalovanému oznámeno navýšení pojistného. Vzhledem k tomu, že žalobce – ač předvolán řádně a včas – se k jednání nedostavil (svou neúčast přitom omluvil), zabránil soudu v tomto postupu. K jednání se nedostavil ani žalovaný, ač předvolán řádně a včas, a soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.): Žalobce a žalovaný dne 30. 5. 2019 uzavřeli pojistnou smlouvu číslo jíž se mj. žalovaný zavázal platit žalobci pojistné v částce 6.539 Kč ročně. Žalovaný nezaplatil žalobci část sjednaného pojistného za období 30. 5. 2020 – 7. 9. 2020, tzn. v částce 1.809,40 Kč. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, žalovaný však žalobci nezaplatil ničeho.
Navýšení pojistného soud nevzal za prokázané, resp. nevzal za prokázané, že navýšení pojistného bylo žalovanému sděleno. Ze žádné z listin předložených a označených k důkazu žalobcem nelze dovodit, že by žalovanému bylo odesláno sdělení (výroční dopis) ze dne 2. 3. 2020. Pouhá existence této listiny nesvědčí o tom, že by se listina dostala do sféry dispozice žalovaného a vyvolala vůči němu právní následky. Soudu tedy nezbylo než vycházet při výpočtu dlužné částky z jediné částky pojistného, jejíž sjednání žalobce prokázal, tj. z pojistného ve výši 6.539 Kč ročně, jak bylo sjednáno v pojistné smlouvě ze dne 30. 5. 2019.
Mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový právní vztah uzavřením pojistné smlouvy podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V pojistné smlouvě si účastníci sjednali mj. povinnost žalovaného zaplatit žalobci sjednané pojistné (ročně v částce 6.539 Kč). Za této situace soud dospěl k závěru, že žaloba je v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení dlužného pojistného v částce 1.809,40 Kč (za období 30. 5. 2020 – 7. 9. 2020), důvodná, a v této části jí také vyhověl. Rovněž vyhověl žalobě v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení z částky 1.809,40 Kč za období od 23. 9. 2020 do zaplacení, neboť (mj.) v tomto období žalovaný skutečně v prodlení se zaplacením dlužného pojistného byl a nárok žalobce v tomto směru je dán ustanovením § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/213 Sb. O pariční třídenní lhůtě soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).
Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle úspěchu ve věci. Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 92 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 8 %, tzn. rozdíl je 84 % Náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 500 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 200 Kč a jeden právní úkon po 100 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 168 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř., tj. celkem 1.368 Kč. Jak shora uvedeno, rozdíl v úspěchu ve věci byl 84 %, proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v tomto rozsahu, tj. v celkové částce 1.149,10 Kč.
Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 1.149,10 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.