Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 69/2020-61

Zmenené rozhodnutím 17 CO 134/2021-97
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a Mgr. Bc. Aleše Klempy v právní věci žalobce: [[osobní údaje žalobce]] zastoupený advokátkou [[údaje o zástupci]] proti žalovanému: [[osobní údaje žalovaného]] o 142 500 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 16. června 2021, č. j. 13 C 69/2020-61 takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku II. potvrzuje. II. Ve výroku IV. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 9 814 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce [[příjmení]] [[jméno]] [[příjmení]], advokátky."

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 75.500 Kč s přísl. (původně o 142.500 Kč s přísl.)

takto:

I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 142.500 Kč od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6.125 Kč

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 73.125 Kč od datum do datum a

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.125 Kč od datum do zaplacení,

to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky 69.375 Kč

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 142.500 Kč od datum do datum,

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 69.375 Kč od datum do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 142.500 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6.125 Kč</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 73.125 Kč od [datum] do [datum] a</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.125 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá co do částky 69.375 Kč</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 142.500 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 69.375 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se svou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal po žalované zaplacení částky 142.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení z titulu náhrady nemajetkové újmy za průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. spisová značka (se spojeným spisem sp. zn. spisová značka). Žalobu odůvodnil tím, že žaloba ve věci sp. zn. spisová značka byla proti jeho osobě jako žalovanému ve věci podána dne datum. Řízení bylo skončeno rozhodnutím název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. spisová značka, trvalo tak 6 let a 161 dnů. Předmětem řízení bylo výživné pro rozvedenou manželku, žalovanou jistinou byla nejprve částka 210.000 Kč s příslušenstvím, dne datum pak žalobkyně (bývalá manželka žalobce) podala další žalobu vedenou pod sp. zn. spisová značka, ve které po žalobci požadovala dalších 324.000 Kč s příslušenstvím, žalobce byl tak žalován téměř o 800.000 Kč (jistina včetně příslušenství. Ve věci bylo rozhodnuto poprvé Okresním soudem v Prostějově ze dne datum, to však bylo zrušeno odvolacím soudem dne datum a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Vytknuto bylo neúplné zjištění skutkového stavu. V následném řízení proběhlo celkem 6 jednání u okresního soudu a dvě jednání u odvolacího soudu. Průtahy v řízení byly jednoznačně způsobeny nesprávným úředním postupem, když řízení nebylo předsedou senátu připraveno tak, aby bylo možno rozhodnout během jednoho jednání. Řízení nakonec dopadlo tak, že bylo žalobci (v řízení spisová značka žalovanému) uloženo zaplatit bývalé manželce výživné celkem 38.600 Kč s úrokem z prodlení, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Žalobce tak byl v řízení převážně úspěšný, toto se však nepromítlo do výroku o náhradě nákladů řízení. Podstatou soudního sporu bylo výživné na rozvedenou manželku, které se žalobce zavázal platit na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů po rozvodu na dobu neurčitou. Žalobce od počátku řízení tvrdil změnu poměrů na své straně a vymáhání vysokého výživného označil za jednání proti dobrým mravům, celou dobu žalobce žil v obavách a napětí, jak řízení dopadne, jelikož hrozilo, že mu bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku z hlediska jeho poměrů naprosto nepředstavitelnou. Z hlediska jeho zdravotního stavu (tím bylo argumentováno i v řízení o výživné) bylo pro žalobce řízení velmi náročné, stresující a jeho zdravotnímu stavu se přitížilo. Žalobce tak požadoval náhradu škody za nepřiměřenou délku občanskoprávního řízení, když v této věci nešlo o věc nijak složitou, věc byla projednána toliko na dvou stupních (i když opakovaně z důvodu vadného rozhodnutí soudu I. stupně) a věc měla pro žalobce velký význam, když žalobce žil téměř 7 let v obavách, jak soud nárok žalobkyně posoudí, když by na případně uloženou povinnost hradit bývalé manželce výživné v požadované výši neměl s ohledem na svůj důchodový věk a nepříznivý zdravotní stav ani finanční prostředky. Dle Metodiky pro výpočet částky přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení žalobce nárokoval náhradu škody v základní částce 75.000 Kč a tuto částku požadoval zvýšit o celkem 90 % - o 20 %, když šlo o banální věc (šlo o zjištění výchozích a následných poměrů účastníků a právní zhodnocení závazku v souladu s dobrými mravy), o dalších 20 %, když žalobci jako účastníku řízení nelze nic vytknout (nezavinil svým jednáním průtahy v řízení), a o dalších 50 %, když věc měla pro žalobce velký význam. Pro snížení této základní částky žalobce důvod neshledával. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody podle u Ministerstva spravedlnosti ČR dne datum, od uplatnění nároku uplynula doba delší než 6 měsíců, aniž by žalobce obdržel jakékoli stanovisko.

2. Dne datum žalobce vzal žalobu částečně zpět co do částky 67.000 Kč s odůvodněním, že žalovaná nárok uplatněný žalobcem částečně uznala a zároveň mu poskytla planění v částce 67.000 Kč. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací bylo řízení co do částky 67.000 Kč zastaveno, usnesení nabylo právní moci dne datum.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne datum tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne datum uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 147.500 Kč ve smyslu za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u anonymizováno v obec pod sp. zn. spisová značka. K projednání žádosti žalobce došlo dne datum, žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu , a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 67.000 Kč. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání žádosti žalobce zjistila, že předmětné řízení, ve kterém žalobce vystupoval v procesním postavení žalovaného, došlo k nesprávnému úřednímu postupu, když v činnosti soudu byla shledána vyšší míra nekoncentrovanosti a určité prodlevy, zejména od podání odvolání dne datum do rozhodnutí dne datum (věc byla předložena odvolacímu soudu až datum) a dále od podání odvolání dne datum do rozhodnutí dne datum (věc předložena dne datum). Současně první rozsudek soudu I. stupně zrušen jako vadný. V důsledku toho je celková délka řízení hodnocena jako nepřiměřená a účastníku řízení vzniká nemajetková újma. V daném případě nelze najít žádnou okolnost, která by byla způsobilá takovou domněnku vyvrátit, a proto je třeba mít za to, že došlo ke vzniku nemajetkové újmy. Žalovaná přihlédla při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým příp. přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. , kdy vycházela ze základní částky 15.000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, které v posuzovaném případě trvalo 6 let a 7 měsíců. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 25 %, a to 15% z důvodu složitosti řízení, 10% z důvodu četnosti rozhodování soudů. Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně řady listinných důkazů, výslechu svědků. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát, soud II. stupně také dvakrát a Nejvyšší soud jednou. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žalobce se na délce řízení nepodílel, význam řízení pro žalobce shledala žalovaná jako zvýšený, proto i s ohledem na zdravotní stav žalobce bylo výsledné zadostiučinění zvýšeno o 5%. Proto navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

4. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce u ústního jednání před soudem částečně zpět žalobu co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 142.500 Kč od datum do zaplacení, soud proto řízení v této části zastavil dle věty prvé , , dále jen „ “. (výrok I.)

5. U ústního jednání pak soud provedl dokazování listinnými důkazy – zejména obsahem připojených spisů OS v obec sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka), lékařskými zprávami o zdravotním stavu žalobce, posudkem o invaliditě a listinami ohledně uplatnění nároku na odškodnění a po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci:

6. Z lékařských zpráv soud zjistil, že žalobce byl sledován na anonymizováno ambulanci právnická osoba, nemocnice, pro postupně progredující chronizované lumbalgie s radikulopatií S1 vlevo, s blokovaným páteřním nálezem, pozitivními napínacími testy a akrální paresou, etiolog. dle CT hernie disku L5/S1 8 mm, komprimující durální vak i levostranný kořen S1, EMG prokazuje kořenovou lezi S1 1. sin. (zpráva ze dne datum), dále že byl operován dne datum na anonymizováno oddělení nemocnice pro diagnozy anonymizováno epikondylitida mediální, lokalizace NS, anonymizováno poranění svalu a šlachy manžety rotátorů ramene (zpráva z datum).

7. Z posudku o invaliditě ze dne datum soud zjistil, že žalobce byl z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu shledán invalidním v I. stupni od data datum, když příčinou tohoto zdravotního stavu je chronizované onemocnění páteře a míra poklesu pracovní schopnosti žalobce je 35 %.

8. Z uplatnění nároku ze dne datum, potvrzení žalované ze dne datum a skenu datových schránek soud zjistil, že žalobce dne datum u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu škody za nesprávný úřední postup ve výši 147.500 Kč.

9. Z obsahu připojeného spisu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žaloba byla podána u název soudu dne datum, předmětem řízení byl nárok bývalé manželky žalobce na zaplacení výživného pro rozvedenou manželku ve výši 210.000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). ne11 číslo vyjádření žalovaného k žalobě. Dne datum byl žalovaný celé jméno žalobce vyzván k vyjádření k žalobě ve lhůtě 15 dnů, dne datum bylo vyjádření žalovaného k žalobě doručeno soudu. Dne datum soudce nařídil ústní jednání na den datum. Dne datum byla soudu doručena žádost žalovaného o odročení jednání (z důvodu dlouhodobě plánované dovolené právního zástupce žalovaného), ústní jednání bylo odročeno na datum. Dne datum se ústní jednání konalo, bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den datum, kdy byl také rozsudek vyhlášen. Rozsudkem bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu. Dne datum byl rozsudek vyhotoven a rozeslán účastníkům řízení. Dne datum bylo soudu doručeno odvolání žalovaného proti rozsudku a žádost o osvobození žalovaného od soudního poplatku z odvolání, dne datum soud vyzval žalovaného k doložení skutečností k žádosti o osvobození od soudního poplatku. Dne datum byla soudu doručena žádost právní zástupkyně žalobkyně o vydání usnesení o nákladech řízení, dne datum byl soudu doručen návrh žalovaného na přerušení řízení dle b) Dne datum soud vydal usnesení, kterým žalovanému osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně k návrhu žalovaného na přerušení řízení, dne datum pak odvolání žalovaného proti usnesení z datum (o nepřiznání osvobození od soudního poplatku z odvolání). Dne datum soud vydal usnesení, kterým zamítl návrh žalovaného na přerušení řízení dle Dne datum podal žalovaný proti tomuto usnesení z datum odvolání. Dne datum byla věc předložena KS v obec k rozhodnutí o odvolání. Dne datum odvolací soud vydal usnesení, kterým potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne datum (o nepřiznání osvobození od soudních poplatků z odvolání žalovanému) a také usnesení, kterým potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne datum (o zamítnutí návrhu žalovaného na přerušení řízení). Věc pak byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu postupu. Dne datum vydal soud I. stupně usnesení ohledně náhrady nákladů řízení žalobkyni, do něhož podal dne datum žalovaný odvolání. Dne datum soud vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku z odvolání do rozsudku. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného do rozsudku a dne datum byla věc předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání do rozsudku z datum. Dne datum rozhodl odvolací soud usnesením, kterým zrušil rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I., IV., V. a věc vrátil v tomto rozsahu soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo odůvodněno tím, že se soud I. stupně měl zabývat tvrzením žalovaného o zásadních změnách v osobních a majetkových poměrech žalovaného, které způsobily, že není schopen dostát svým závazkům ze smlouvy, a to zejména z pohledu, zda požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky není v rozporu s dobrými mravy. Dále soud má zohlednit i námitku žalovaného, že majetkové poměry žalobkyně jsou výrazněji lepší než žalovaného, také má posoudit důvodnost žaloby i z pohledu, zda povinnost žalovaného jako dlužníka nezanikla z důvodu subjektivní nemožnosti plnění na straně žalovaného ve smyslu a dále se má zabývat bližším objasněním osobních a majetkových poměrů žalovaného. Usnesení nabylo právní moci dne datum a spis byl následně vrácen soudu I. stupně k dalšímu postupu. Dne datum soud nařídil ústní jednání na datum. Dne datum bylo soudu doručeno dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu ze dne datum. Dne datum soud žalobkyni vyzval k zaplacení soudního poplatku z dovolání. Dne datum požádala žalobkyně o částečné osvobození od soudních poplatků, dne datum soud vydal usnesení o přiznání žalobkyni osvobození od soudních poplatků v rozsahu 70 % a dne datum byla věc předložena dovolacímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Dne datum dovolací soud rozhodl usnesením o odmítnutí dovolání žalobkyně a věc byla vrácena soudu I. stupně. Dne datum byla věc přidělena do senátu Mgr. jméno řešitele příjmení řešitele z důvodu stáže původního soudce JUDr. jméno příjmení u název soudu. Dne datum soudce nařídil na den datum ústní jednání, dne datum ústní jednání zrušil z důvodu žádosti žalovaného o ustanovení zástupce (žádost z datum). Dne datum byl žalovaný soudem vyzván k doložení majetkových poměrů a dne datum bylo usnesením soudu rozhodnuto o ustanovení zástupce ex offo žalovanému a jeho osvobození od soudních poplatků ve výši 100 %. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum, jednání se konalo a bylo odročeno na neurčito za účelem jednání účastníků o smírném vyřešení věci. Dne datum nařízeno nové ústní jednání na den datum, tohoto dne se jednání konalo a bylo odročeno na den datum za účelem dalšího dokazování. Dne číslo číslo jednání konalo, bylo odročeno na den datum za účelem závěrečných řečí a případného vyhlášení rozsudku, dne datum se jednání konalo bez účastníků, byly konstatovány písemné závěrečné řeči a jednání bylo odročeno na datum za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne datum rozsudek nevyhlášen nebyl, byl nařízen termín nového jednání na den datum, kdy se jednání konalo, bylo připuštěno rozšíření žaloby z důvodu spojení spisu spisová značka s předmětným řízením, a jednání bylo opět odročeno na den datum za účelem dalšího dokazování. Dne datum se toto jednání konalo, byly proneseny závěrečné návrhy a jednání bylo opět odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den datum, kdy byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno co do částky 38.600 Kč s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení specifikovanými ve výroku I.) a v části 495.400 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem a vůči státu. Dne datum soudce požádal o prodloužení lhůty pro vypracování rozsudku do datum, této žádosti bylo vedením soudu vyhověno, rozsudek byl nadiktován a vypraven dne datum. Dne datum soud vydal usnesení o přiznání odměny a hotových výdajů ustanovené advokátce žalovaného. Dne datum podala žalobkyně odvolání proti rozsudku a dne datum odvolání proti usnesení ze dne datum (o přiznání odměny a hotových výdajů zástupkyni žalovaného). Dne datum soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního za odvolání do rozsudku a dne datum soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k odvolání žalobkyně. Věc byla předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání dne datum. Dne datum odvolací soud nařídil ústní jednání na den datum, dne datum žalobkyně požádala o odročení jednání (kvůli onemocnění právní zástupkyně), dne datum bylo její žádosti vyhověno a jednání soud odročil na den datum, kdy se jednání před odvolacím soudem konalo a bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na den datum. Dne datum odvolací soud vyhlásil rozsudek, kterým změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku II tak, že žaloba se ohledně tam uvedených úroků nezamítá, jinak rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Dále změnil výrok III. tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků a výrok IV. tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení státu. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení a vůči státu. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne datum. Dne datum odvolací soud rozhodl usnesením o odměně právní zástupkyně žalovaného (právní moci nabylo dne datum).

10. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a zákl. svobod má každý právo na projednání věci v přiměřené lhůtě.

11. Podle d má každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů

12. Podle , (dále jen „ “) soud je povinen v řízení postupovat v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.

13. Podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen“ zák. o odpovědnosti za škodu”) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle zák. o odpovědnosti za škodu stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány. Podle zák. o odpovědnosti za škodu stát odpovídá za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 13 zák. o odpovědnosti za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě․ Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

15. Podle § 14 zák. o odpovědnosti za škodu nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

16. Pode § 15 zák. o odpovědnosti za škodu domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle zák. o odpovědnosti za škodu pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně .

18. Podle , , (dále jen “ ”) povinnost nahradi jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

19. Podle škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

20. Podle § 31a zák. o odpovědnosti za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Podle lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud dle své úvahy.

22. Soud po provedeném dokazování na výše uvedený skutkový stav aplikovat citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Ve věci nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobce byl ve věci Okresního soudu v Prostějově vedené pod sp. zn. (ke které byl spojen spis. sp. zn. ) účastníkem řízení na straně žalované, že předmětem sporu bylo přiznání výživného na rozvedenou manželku a že věc trvala téměř 6,5 roku (od podání žaloby do pravomocného skončení řízení). Dále mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce dne datum uplatnil u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 147.500 Kč dle a že dne datum bylo žalovanou konstatováno, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle zák. o odpovědnosti za škodu a žalobci bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši 67.000 Kč. Nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem dle věty třetí zák. o odpovědnosti za škodu tak žalobce tvrdil a nebyla žalovanou popřena, právě naopak byla uznána, když žalovaná (a ani soud) nenašla žádnou okolnost, která by byla způsobilá vyvratitelnou domněnku, že žalobci vznikla nesprávným úředním postupem soudu nemajetková újma, vyvrátit. Proto má soud za to, že ke vzniku nemajetkové újmy u žalobce došlo. Dle soudu nepostačuje pouze konstatování porušení práva, ale žalobci náleží zadostiučinění v penězích. Mezi účastníky zůstala sporná otázka výše přiměřeného zadostiučinění. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaná ohodnotila výši nemajetkové újmy žalobce částkou 67.000 Kč, žalobce má však za to, že nemajetková újma mu vznikla ve výši 142.500 Kč. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že celková doba řízení vedeného pod sp. zn. byla nepřiměřeně dlouhá, když řízení trvalo téměř 6,5 roku, když v obdobných věcech (za podobné aktivity účastníků) řízení o výživném rozvedené manželky trvá obvykle 3-4 roky. Věc byla jak po stránce skutkové (v řízení bylo potřeba provést výslechy účastníků, svědků, množství listinných důkazů) a právní (na řešení sporu bylo více právních názorů), tak i po procesní stránce (velká procesní aktivita účastníků - viz. odst. 9 odůvodnění rozsudku) poměrně složitá, rozhodně se nejednalo o banální věc, jak se domnívá žalobce. Věc byla projednávána ve 3 stupních soudů, z toho 2x na odvolacím stupni a 1x před dovolacím soudem. Ve věci byl činěno mnoho úkonů účastníků (např. opakované žádosti obou účastníků o osvobození od soudních poplatků, opakované žádosti obou účastníků o odročení ústních jednání, odvolání obou účastníků do rozhodnutí soudu jak procesních, tak ve věci samé). Bylo prokázáno, že v drtivé většině případů soud činil úkony ve věci v přiměřených lhůtách (většinou v řádu několika dnů), nicméně v průběhu řízení byly shledány i průtahy v řízení. Poprvé v délce 13 měsíců - v období od datum, kdy byl spis předložen odvolacímu Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o odvolání do procesních usnesení ze dne datum a ze dne datum, do datum, kdy bylo odvolacím soudem o těchto odvoláních rozhodnuto. Dále v období od datum, kdy byla věc předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání do rozsudku ze dne datum, do datum, kdy odvolací soud nařídil jednání na den datum. Dále soud shledal vyšší míru nekoncentrovanosti a nepřipravenosti věci soudcem k rozhodnutí u jednoho jednání, jak ukládá ust. , a to zejména v době od datum do rozhodnutí soudu dne datum, neboť v této době se konalo celkem 8 jednání (včetně vyhlášení rozsudku), přičemž u ústního jednání dne datum byl jen konstatován obsah závěrečných návrhů účastníků a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na den datum, tohoto dne však rozhodnutí vyhlášeno nebylo a byl nařízen nový termín ústního jednání na den datum. Následovala další 2 ústní jednání, přičemž vyhlášení rozsudku proběhlo u speciálního jednání odročeného jen pro tento účel. Dále soud dospěl k závěru, že řízení vedené u OS v obec pod sp. zn. mělo pro žalovaného velký význam, když se jednalo o věc rodinněprávního charakteru, resp. výživného, navíc bylo v tomto řízení prokázáno, že žalobce byl již v důchodovém věku a neměl v době řízení dobrý zdravotní stav, v případě přiznání žalovaných částek a jejich příslušenství hrozilo, že bude žalovanému uloženo platit velmi vysokou sumu bývalé manželce v řádech statisíců Kč, což by žalobce s ohledem na svůj důchodový věk, zdravotní stav a majetkové poměry nebyl schopen.

23. S ohledem na tyto konkrétní okolnosti případu dospěl k závěru, že žalobci náleží částka přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 73.125 Kč. K této částce soud dospěl tak, že vyšel ze základní částky 15.000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které se počítá částka poloviční, neboť každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat (viz. sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. ). Soud neshledal důvod pro navýšení této základní částky poskytované za rok řízení. Řízení trvalo od podání žaloby dne datum, pravomocně bylo ukončeno dne datum, tj. trvalo celkem 6 let a 5 měsíců, základní částka přiměřeného zadostiučinění tak činí 81.250 Kč (75.000 Kč za 6 let + 6.250 Kč za 5 měsíců). Soud shledal důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 35 %, a to o 15 % z důvodu složitosti řízení (jak skutkové, tak právní a zejména procesní – viz. výše) a o dalších 20 % z důvodu projednávání věci před 3 stupni soudů (před soudem I. stupně, soudem odvolacím i dovolacím). Soud neshledal důvod pro snížení základní částky z důvodu, že by se žalobce podílel na délce řízení svým jednáním, když podávání návrhů a opravných prostředků je právem žalobce a nebylo zjištěno, že by žalobce těmito svými úkony účastníka řízení neodůvodněně protahoval. Naopak soud shledal důvody pro zvýšení základní částky o 25 % z toho důvodu, že řízení mělo pro žalobce velký význam, když se jednalo o věc výživného pro rozvedenou manželku a žalobce měl nepříznivý zdravotní stav (podrobněji viz. výše v odst. 22 odůvodnění rozsudku). Celkem tedy soud snížil základní částku přiměřeného zadostiučinění o 10 % (snížení o celkem 35 % + zvýšení o 25 %), tj. o částku 8.125 Kč a dospěl tak k částce zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 73.125 Kč. Takto stanovená výše zadostiučinění respektuje sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp.zn. a Metodiku pro výpočet částky přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení.

24. Žalobce uplatnil svůj nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem u žalované dne datum, do 6 měsíců od uplatnění nároku nebylo zadostiučinění poskytnuto (v souladu s ust. § 14 a § 15 zák. o odpovědnosti za škodu), žalobce se tak oprávněně domáhá svého nároku u soudu. Žalovaná nakonec dne datum poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 67.000 Kč (viz. odst. 2 odůvodnění rozsudku), zbývá tak uhradit částku 6.125 Kč (rozdíl mezi celkovou výší přiměřeného zadostiučinění dle soudu v částce 73.125 Kč a částkou poskytnutou žalovanou v částce 67.000 Kč). Proto soud uložil žalované zaplatit žalobci tuto částku 6.125 Kč včetně zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. a ve výši 10 % ročně z této částky od data datum, když toto datum je datem prvého dne prodlení (v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. a Cpjn 206/2010) do data datum, kdy byla uhrazena žalovanou částka 67.000 Kč a dále z částky 6.125 Kč od datum do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil dle věty za středníkem (výrok II.)

25. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl – co do částky 69.375 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou 142.500 Kč a náležející mírou zadostiučinění ve výši 73.125 Kč) a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 142.500 Kč od data datum do datum, když nárok na úroky z prodlení má žalobce až ode dne následujícího po uplynutí lhůty 6 měsíců poté, co nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil žalobce dle § 14 zák. o odpovědnosti za škodu u Ministerstva spravedlnosti (viz. odst. 24 odůvodnění rozsudku), a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % rodně z částky 69.375 Kč od datum do zaplacení. (výrok III.)

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , když žalobce měl ve věci částečný úspěch (rozdíl úspěchu v řízení činí 2,64 % z jejich celkové výše – úspěch žalobce je ve výši 51,32 %, úspěch žalovaného je v rozsahu 48,68 %, resp. rozdíl úspěchu a neúspěchu ve věci je menší než 10 %), soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (výrok IV.)

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.