Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 28/2022-52

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 93 244 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 56 880 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 56 880 Kč ve výši 8,5 % ročně od 6. 5. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 23 696 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 80 576 Kč, ve výši 8, 5 % ročně od 1. 12. 2021 do 5. 5. 2022, zákonný úrok z prodlení z částky 23 696 Kč ve výši 8,5 % ročně od 6. 5. 2022 do zaplacení, částku ve výši 12 668,80 Kč, úrok ve výši 64,19 % ročně z částky 68 283,60 Kč od 1. 12. 2021 do 24. 12. 2021 ve výši 2 810,16 Kč, úrok ve výši 8,6 % ročně z částky 68 283,60 Kč od 25. 12. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 146,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 56 880 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 56 880 Kč ve výši 8,5 % ročně od 6. 5. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 23 696 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 80 576 Kč, ve výši 8, 5 % ročně od 1. 12. 2021 do 5. 5. 2022, zákonný úrok z prodlení z částky 23 696 Kč ve výši 8,5 % ročně od 6. 5. 2022 do zaplacení, částku ve výši 12 668,80 Kč, úrok ve výši 64,19 % ročně z částky 68 283,60 Kč od 1. 12. 2021 do 24. 12. 2021 ve výši 2 810,16 Kč, úrok ve výši 8,6 % ročně z částky 68 283,60 Kč od 25. 12. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 146,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 80 576 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 80 576 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, pohledávky ve výši 12 668,80 Kč, úroku ve výši 64,19 % p.a. z částky 68 283,60 Kč od datum do datum ve výši 2 810,16 Kč, úroku ve výši 8,5 % p.a. z částky 68 283,60 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 232 704 Kč. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že mezi ní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo když žalovaná tuto smlouvu podepsala dne datum. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 69 000 Kč. K jeho vyplacení došlo dne datum. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,58 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 4 040 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2021. Žalovaná dále požádala dne datum o využití tzv. marketingové akce připravené žalobkyní, čímž jí byly poníženy první dvě splátky na jednu polovinu jejich původní výše uvedené ve smlouvě a zároveň žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni jednu splátku navíc, a to v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po skončení původního splátkového kalendáře. V důsledku využití této marketingové akce došlo k ponížení zápůjční úrokové sazby úvěru na nominální úrokovou sazbu ve výši 64,19 % p.a. Oznámení o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohou byl i splátkový kalendář, bylo žalované zasláno na dodejku. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Ověřena byla i úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Na základě těchto údajů, včetně informací z registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Dále bylo prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, její doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze dvě částky ve výši 2 020 Kč ve dnech datum a datum a dále dvě částky ve výši 4 040 Kč ve dnech datum a datum. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo (před zesplatněním celého úvěru) na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, a to za splátky číslo (2× 499 Kč), když dle smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Dále vzniklo žalobkyni v důsledku prodlení žalované právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek číslo (2× 200 Kč). Tato náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 35 dnů u splátky číslo splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 79 178,78 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne datum, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni k datu podání žaloby dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 79 178,78 Kč (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 68 283,60 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 10 895,18 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 79 178,78 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení, žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 12 668,80 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 68 283,60 Kč ode dne datum do zaplacení, žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 64,19 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od datum) žalobkyně v souladu s  , o spotřebitelském úvěru, tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 8,50 % p.a. Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala. Žalobkyně byla z tohoto důvodu nucena podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek uvedených pod písm. a) až e). U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c), tedy u částky v celkové výši 80 576 Kč požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalované s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobkyně u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru. Dle bodu 2.2 smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 232 704 Kč, což žalobkyně zohlednila i v petitu.

2. Během ústního jednání dne datum žalobkyně odkázala na žalobní návrh.

3. Žalovaná se k žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání doručeno do vlastních rukou dne datum.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru číslo (dále též jen„ hodnocení“) soud zjistil, že dle části A) označené jako„ analýza bonity“ měla žalovaná pravidelný čistý měsíční příjem 11 150 Kč, a to druhem důchod, přičemž tato částka představovala i její celkové příjmy. Dle téže části hodnocení činily výdaje žalované na„ životní minimum“ částku 3 860 Kč a na„ bydlení (nájemné, inkaso)“ částku 2 603 Kč, celkem její výdaje sestávající z těchto dvou jmenovaných položek činily 6 463 Kč. Rezerva žalované byla dle části A) hodnocení stanovena ve výši 4 187 Kč. Posledně uvedená částka byla i v části C označené jako„ analýza celkové schopnosti splácet“ uvedena jako volné zdroje (příjmy – výdaje). V rámci hodnocení žalovaná prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé informace o svých příjmech a výdajích v souvislosti se svojí žádostí o poskytnutí úvěru.

6. Ze smlouvy o úvěru označené číslem„ V18062020_A“ a dále číslem návrhu smlouvy/smlouvy (VS)„ číslo“ podepsané žalovanou a zprostředkovatelem úvěru dne datum a akceptovanou žalobkyní dle akceptační doložky dne datum (dále též jen„ smlouva“) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 69 000 Kč, který se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit formou 48 pravidelných měsíčních splátek vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce v celkové výši splátky 4 040 Kč. Zápůjční úroková sazba, která byla dohodnuta jako pevná na celou dobu splácení úvěru byla stanovena ve výši 64,58 % p.a. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr činila 87,58 %. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, byla 193 920 Kč. V části B) bodu 2.. smlouvy bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru (dle bodu 6.3. či číslo. části B) smlouvy), když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru (vzniklé dle bodu 6.4. či číslo. části B) smlouvy), a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně jako poskytovatel bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat i nadále ve sjednané roční nominální úrokové sazbě (zápůjční úrokové sazbě) uvedené v části A) smlouvy, když při výpočtu tohoto úroku se bude brát v potaz přesný počet dnů, za který je tento úrok uplatňován. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je žalovaná jako klient v prodlení delším než 90 dnů, však vzniká žalobkyni právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Účastníci se dohodli, že žalobkyně je oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 232 704 Kč (tato částka odpovídá 120 % celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit, uvedené v části A) smlouvy). Pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoliv splátky či její části dle smlouvy o délce 30 dnů bylo účastníky dle části B) bodu 6.1. smlouvy ujednáno, že jí vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitla v prodlení v délce 30 dnů. V následujícím bodu 6.2. smlouvy bylo ujednáno, že žalobkyně má vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jejím prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaná ocitla v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. A v následujícím bodu 6.3. smlouvy bylo pro případ, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů ujednáno, že je žalobkyně oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků (povinností) ze smlouvy, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2. části B) smlouvy. V tomto bodu smlouvy byla stanovena i povinnost žalobkyně žalovanou před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jí k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle části B) bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. A podle části B) bodu 6.5 smlouvy bylo pro případ, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, ujednáno, že jí vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.

7. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum plyne, že pro případ využití marketingové akce anonymizováno akce žalobkyně odpovídá zasílaný splátkový kalendář i základní parametry úvěru parametrům úvěru s využitím této akce. Celková výše úvěru tak dle předmětného oznámení činila 69 000 Kč s povinností žalované uhradit žalobkyni částku celkem 193 920 Kč. Doba trvání úvěru činila 49 měsíců a celková výše splátky byla 4 040 Kč. Počet splátek byl 49, zápůjční úroková sazba činila 64,19 % p.a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, s tím, že je vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba). Výše roční procentní sazby nákladů na úvěr představovala 76,90 %. Z dodejky žalobkyně jako odesílatele a žalované jako příjemce bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila převzetí zásilky dne datum.

8. Z výpisu záznamů z registru příjmení s časem importu datum 10:40 soud zjistil, že u žalované nebyla uvedena žádná částka po splatnosti dle tohoto záznamu ani žádný počet dlužných splátek.

9. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací, že žalovaná se svým skóre spadá do kategorie I., kdy se jedná o osobu s vysokým rizikem, úvěr je u takových osob výrazně limitován, popřípadě zamítán.

10. Z ústřižků o výplatě důchodu bylo zjištěno, že žalované byl v období datum – datum vyplácen měsíčně důchod ve výši 11 150 Kč.

11. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu právnická osoba při pohybu na účtu soud zjistil, že ve prospěch účtu bankovní účet s datem zúčtování datum byla provedena platba ve výši 69 000 Kč s variabilní symbol.

12. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na číslo smlouvy číslo (číslo) uhradila dne datum částku 2 020 Kč, dne datum částku 2 020 Kč, dne datum částku 4 040 Kč a dne datum částku 4 040 Kč.

13. Z výzvy k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění úvěru ze dne datum plyne, že žalobkyně vyhotovila dopis s upozorněním, že žalovaná neuhradila splátky číslo číslo číslo. Z výzvy k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila dopis s upozorněním žalované na neuhrazení splátky číslo číslo. Z výzvy k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum plyne, že žalobkyně vyhotovila dopis s upozorněním žalované na neuhrazení splátek číslo číslo číslo z oznámení ze dne datum plyne, že žalobkyně vyhotovila dopis s oznámením okamžitého zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy číslo výzvou k okamžité úhradě nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s jejím prodlením, tj. částky v celkové výši 80 576 Kč. Ze žalobních tvrzení plyne, že žalobkyně tyto výzvy a oznámení doručovala prostřednictvím anonymizováno s.p. s využitím služby anonymizována dvě slova, tj. předávala je k odeslání v elektronické podobě prostřednictvím internetové adresy webová adresa

14. Z předžalobní výzvy ze dne datum a podacího archu České pošty ze dne datum soud zjistil, že žalované byla zaslána předžalobní výzva k okamžité úhradě dlužných částek s upozorněním na případné soudní a následně i exekuční řízení pro případ neuhrazení dlužných částek.

15. Z veřejně dostupné databáze na webu obec anonymizována dvě slova (dále jen„ anonymizováno“), databáze časových řad příjmení, tabulky B1 .1.2 je zřejmé, že průměrnou úrokovou sazbou korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně (kategorie UK4) v dubnu 2021, kdy byla uzavřena smlouva číslo žalované poskytnut úvěr, byla sazba ve výši 6,93 % ročně.

16. Soud k důkazu dále provedl předsmluvní formulář, souhlas s kopírováním a uchováváním občanského či jiného průkazu totožnosti, prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, splátkový kalendář, dopis s ročním výpisem poplatků ulice spořitelny.

17. Podle , , (dále jen „“) každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

18. Podle výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

19. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

21. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.

22. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. „ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

25. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Dle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

27. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

29. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 69 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru číslo soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. věta první K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. je vyloučena. Žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužnice platit úrok s výší 64,58 % p.a., resp. z důvodu využití marketingové akce s výší 64,19 % p.a., a to za stavu, kdy úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR dle shora citované statistiky ČNB činila 6,93 % ročně. Dle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. by bylo možné tolerovat maximálně trojnásobek, tedy úrok ve výši 20,79 % ročně. Žalovaná se však smlouvou zavázala uhradit 193 920 Kč, když výše jistiny poskytnutého úvěru činila 69 000 Kč. S ohledem na výši smluvního úroku tak musel soud považovat smlouvu za absolutně neplatnou jako celek. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz například rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C -488/11). Vedle nepřiměřeně vysokého smluvního úroku je třeba přihlížet také ke smluvním ujednáním o smluvních pokutách, které byly žalobkyní vůči žalované uplatňovány. Nelze očekávat, že spotřebitel jakožto„ svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka“ podle bude rozumět formulaci o způsobu přirůstání úroku k jistině běžícího až do její úplné úhrady, přičemž vedle zcela nepřiměřeně sjednaného úroku byla pro případ prodlení se zaplacením nové jistiny sjednána smluvní pokuta, která byla stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti podle ZSU (0,1 % denně z dlužné nové jistiny), přičemž pro prodlení se zaplacením splátky byla sjednána smluvní pokuta (ve výši 499 Kč), a vedle toho náklady (ve výši 200 Kč), což je v podstatě také smluvní pokuta. Z uvedeného lze dovodit, že i důsledky smluvního ujednání o pokutách a smluvním úroku zasahují žalovanou v pozici spotřebitele nejen v její právní sféře, ale mohou mít významný dopad do jejích osobních poměrů. Podle soudu tak v důsledku značně nevyvážených podmínek hrozí nepřiměřené zadlužení žalovaného spotřebitele. Současně je na místě i úvaha o tom, že smluvní pokuty nejsou sjednány dostatečně transparentně, když lze předpokládat, že s ohledem na kombinaci různých druhů smluvních pokut za totéž prodlení o různé délce, si běžný spotřebitel může těžko učinit reálnou představu o hmotně právních dopadech situace, kdy se octne v prodlení s úhradou závazku. V souhrnu tato ujednání vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Soud proto posoudil smlouvu o úvěru jako právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Pokud soud považoval za absolutně neplatnou úvěrovou smlouvu, shledal za absolutně neplatná i další ujednání smlouvy ohledně povinností žalované platit smluvní pokuty a jiné sankční poplatky i náklady žalobkyně. Soud musí poukázat na to, že bez existence platně uzavřené smlouvy o úvěru samotné nemůže platně vzniknout ujednání o smluvní pokutě.

30. Přesto, že soud posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou ve smyslu ust. věty první , jak shora odůvodnil, kterýžto závěr obstojí sám o sobě, aplikoval nadto na zjištěný skutkový stav i shora citovaná ustanovení a ZSU. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i jiných zdrojů, z čehož byl zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou v případě žalované dostatečné. S tímto závěrem žalobkyně se soud neztotožňuje. V prohlášení žalované jako klienta jsou uvedeny její celkové příjmy ve výši 11 150 Kč a celkové výdaje ve výši 6 463 Kč sestávající z částky na životní minimum 3 860 Kč a částky na bydlení 2 603 Kč. Žalobkyně nedostála své povinnosti ověřit a vyhodnotit tvrzení žalované v jejím prohlášení obsaženém v hodnocení klienta a absentovala tak na požadavek odborné péče při posuzování úvěruschopnosti klienta, když nezohlednila výdaje žalované, které jsou uvedeny v alarmujícím způsobem nízké výši. Žalobkyně se nijak nezabývala tím, že dle učiněného hodnocení klienta, je žalované stanovena rezerva 4 187 Kč. Přitom výpočtem rozdílu mezi prohlášenými celkovými příjmy a celkovými výdaji činí správně částku 4 687 Kč, což však nic nemění na skutečnosti, že výše částky, jež měla žalované na život zbýt, je alarmující. Úvěr byl žalované poskytnut i přesto, že její volné zdroje, ať už vycházející z kolonky hodnocení„ rezerva“ nebo vypočtené jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, kryly v podstatě jen měsíční splátku sjednávaného úvěru ve výši 4 040 Kč a nemohly tak postačovat k úhradě dalších nezbytných životních potřeb. Ani prohlášení žalované, že neplánuje ani neočekává události mající dopad do jejích příjmů nebo výdajů v době splácení úvěru v části A) hodnocení klienta nemůže absentující povinnost žalobkyně zhojit. Žalobkyně řádně neověřila výdajovou stránku žalované, úvěr schválila a vyplatila jí částku 69 000 Kč. Pouhé převzetí životního minima samo o sobě nemůže být považováno za přiměřené stanovení a zohlednění životních nákladů spotřebitele, neboť v naprosté většině případů by vyžadovalo takové omezení výdajů, že by již bylo oprávněně možné hovořit o nepřiměřeném strádání (k tomu srov. příjmení, jméno. Zákon o spotřebitelském úvěru: komentář. Praha: C.H. Beck, 2017, . Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -645-6). Tyto své závěry soud opírá jednak o shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a jednak vychází i z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , v jehož odůvodnění bylo uvedeno, že„ …na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. ; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ S ohledem na uvedené tak soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je podle ZSU neplatná. K tomu soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. a rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance vs. GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

31. Za této situace soud považoval za odpovídající způsob vypořádání vztahů mezi účastníky v režimu bezdůvodného obohacení podle ve spojení s  , a to tak, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni částku, která jí byla poskytnuta. V poměrech projednávané věci to znamená, že pokud žalovaná obdržela částku 69 000 Kč a dosud žalobkyni uhradila 12 120 Kč, je ze strany žalobkyně možno po žalované požadovat zaplacení rozdílu ve výši 56 880 Kč. Vzhledem k závěrům o neplatnosti smlouvy o úvěru jako takové, je třeba prodlení žalované vázat až na marné uplynutí patnáctidenní lhůty od odeslání předžalobní výzvy zaslané poštou dne datum, tj. od datum do zaplacení. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ve spojení s , 2 , žalobkyni tak byl přiznán nárok na zákonný úrok z prodlení v jí požadované výši 8,5 % ročně z částky 56 880 Kč od datum do zaplacení. Žalobě tedy bylo pouze z části v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověno. Ve zbytku, v rozsahu uvedeném pod výrokem II., s ohledem na závěry o neplatnosti úvěrové smlouvy, ohledně ostatních nároků byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 146,64 Kč, přičemž tato částka představuje 22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 663 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 93 244 Kč sestávající z částky 4 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 480 Kč ve výši 3 250,80 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust.

33. Podle soud uložil žalované částku dle výroku I. tohoto rozsudku i náhradu nákladů řízení zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.