Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 56/2022-20
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 4 755,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 755,01 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 755,01 Kč ve výši 8,25 % ročně od 2. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 755,01 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 755,01 Kč ve výši 8,25 % ročně od 2. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 4 755,01 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 755,01 Kč ve výši 8,25 % ročně od 2. 5. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba (dále jen„ předchůdce žalobce“), uzavřela s žalovaným dne 2. 1. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 4 755,01 Kč. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného bankovní účet. Úvěr byl splatný dne 1. 5. 2021. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupena na žalobce.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.
3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 2. 2022, č. j. číslo jednací, podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř. “) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Dále byl usnesením ze dne
21. 2. 2022, č. j. číslo jednací, vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaný nereagoval, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 2. 1. 2020 a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr až do výše 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet Úvěr, úroky z Úvěru ve výši 10,50 % měsíčně a Poplatek za čerpání z Bankovního účtu klienta pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající Minimálním splátkám dle Obchodních podmínek, tj. ve výši (a) 11,00 % nesplaceného Úvěru společně s úrokem z Úvěru a Poplatkem za čerpání nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky dle této Smlouvy připsány na jeho bankovní účet. Z listin y označené jako„ loan application info“ bylo zjištěno, že žalovaný požádal předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč. Z faktury variabilní symbol bylo zjištěno, že k datu splatnosti činila dlužná částka 4 755,01 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalované byla oznámena změna věřitele. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 6. 2021 a podacího lístku ze dne 23. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky.
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená.
8. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.
9. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který úvěr čerpal prostřednictvím bezhotovostní platby. Úvěr měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 10,50 % měsíčně do 1. 5. 2021. Žalovaný předložené listin y nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008 ). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879 , § 1880 odst. 1 o.z.). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.
10. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
11. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
12. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 , § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) , § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb. , v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
13. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.
14. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.
15. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.