Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 41/2022-39
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4 050 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 004,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši
10% ročně z částky 2 700 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se zastavuje v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení úroků ve výši 4 715,71 Kč, nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 350 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 496,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 004,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 700 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se zastavuje v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení úroků ve výši 4 715,71 Kč, nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 350 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 496,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 050 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá proti žalované z titulu smlouvy o úvěru uzavřené v elektronické podobě dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba). Nárok žalobkyně představuje neuhrazenou poskytnutou jistinu úvěru ve výši 2 700 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 350 Kč za prodlení žalované s vrácením poskytnutých peněžních prostředků ve stanovené lhůtě, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a kapitalizovaný úrok, jehož součástí je neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru ve vši 2 555,55 Kč, smluvní úrok za poskytnutí úvěru ve výši 1 284,16 Kč a náklady na vymožení pohledávky ve výši 876 Kč.
3. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazními prostředky k prokázání toho, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované a že smlouva byla poskytnuta žalované v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat (uvedené skutečnosti žalobkyně ani netvrdila).
4. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět co do příslušenství pohledávky a smluvní pokuty, přičemž žádala přiznat jen poskytnutou jistinu úvěru a úrok z prodlení. Další postup soudu tedy směřuje ke zjištění, zda je žalovaná povinna žalobkyni vrátit požadovanou jistinu úvěru ve výši 2 700 Kč.
5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.
6. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 2 700 Kč, které byly žalované vyplaceny na její bankovní účet dne datum. Žalovaná byla povinna vyplacené prostředky vrátit nejpozději do datum. V této lhůtě žalovaná nic neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum O postoupení pohledávek byla žalovaná písemně informována se současnou výzvou k úhradě dluhu. Po postoupení žalovaná nic neuhradila, přestože byla k plnění opakovaně žalobkyní vyzvána. Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne datum.
7. Na základě zjištěného skutkového stavu věci s přihlédnutím k dispozičnímu oprávnění žalobkyně, kdy vzala žalobu částečně zpět a předmětem řízení učinila pouze jistinu úvěru, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 2 700 Kč. Po právní stránce se soud již nezabýval tím, zda předmětná smlouva byla uzavřena platně či nikoli, a to z následujícího důvodu. Pokud by bylo možné předmětný závazkový vztah považovat za platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. jako spotřebitelskou smlouvu v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v elektronické podobě, žalobkyni by náležela žalovanou neuhrazená poskytnutá jistina úvěru včetně dalších platně sjednaných plateb, jako je poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní úrok, příp. náklady na vymáhání a smluvní pokuta, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. Pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva sice byla platně uzavřena v elektronické podobě, nicméně předchůdkyně žalobkyně neposkytla žalované písemné vyhotovení smlouvy v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, byla by žalobkyni přiznána neuhrazená jistina úvěru, úrok z prodlení a v souladu s § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru namísto smluvené zápůjční úrokové sazby pouze repo sazba uveřejněná Českou národní bankou. Pokud by však soud dospěl k závěru, že smlouva nebyla platně uzavřena, např. pro nesplnění povinnosti stanovené v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudit úvěruschopnost žalované, žalobkyni by v souladu s § 2991 o. z. bylo přiznáno bezdůvodné obohacení v podobě skutečně poskytnutých peněžních prostředků, s nimiž žalovaná nakládala bez platného právního důvodu, a to včetně úroku z prodlení. Z uvedených úvah je zřejmé, že v případě posouzení předmětné smlouvy o úvěru jako platné či neplatné by žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou dle § 1879 o. z. řádně postoupena, v každém případě náležel„ nejnižší“ možný nárok, tj. žalovanou neuhrazená skutečně poskytnutá jistina úvěru včetně zákonného úroku z prodlení. Přesně takový nárok žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby uplatňuje, soud proto bez dalšího přistoupil k vyhovění požadovaného nároku v plném rozsahu. Soud tedy přiznal žalobkyni částku 3 004,03 Kč představující poskytnutou jistinu ve výši 2 700 Kč a úrok z prodlení žalobkyní kapitalizovaný za období od datum, tj. od prvního dne prodlení žalované se splácením, do datum. V souladu s § 1970 o. z. žalobkyni náleží také úrok z prodlení v zákonné procentní sazbě stanovené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z dlužné jistiny úvěru ode dne následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
8. Ve zbývajícím rozsahu soud řízení o žalobě podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. pro její částečné zpětvzetí zastavil.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zohlednil pouze částečný úspěch žalobkyně představovaný přiznanou jistinou 2 700 Kč, který ve vztahu k celkové vymáhané jistině 4 050 Kč (dlužná jistina 2 700 Kč + smluvní pokuta 1 350 Kč), představuje úspěch v míře 2/3, čemuž odpovídá úspěch žalované v míře 1/3. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalované, po odečtení procesního úspěchu žalované, právo na náhradu 1/3 jí vzniklých nákladů řízení.
10. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále by žalobkyni náležel třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem by tak náklady řízení na straně žalobkyně činily 1 489 Kč.
11. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení (1/3) ve výši 496,33 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.