Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 30/2022-68

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 63 850 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 121 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 121 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 23 045 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 53 166 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 045 Kč od datum do zaplacení, pohledávky ve výši 10 684,96 Kč, úroku ve výši 54,18 % ročně z částky 45 359,28 Kč od datum do datum ve výši 1 581,60 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 45 359,28 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 122 515,00 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 121 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 121 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 23 045 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 53 166 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 045 Kč od [datum] do zaplacení, pohledávky ve výši 10 684,96 Kč, úroku ve výši 54,18 % ročně z částky 45 359,28 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 581,60 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 45 359,28 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 122 515,00 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 53 166 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 53 166 Kč od datum do zaplacení, částky ve výši 10 684,96 Kč s úrokem ve výši 54,18 % ročně z částky 45 359,28 Kč od datum do datum ve výši 1 581,60 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 45 359,28 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 122 515 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému dne datum poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 54,18 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 2 836 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, zejména z dokladů o příjmech, výpisech z bankovního účtu a prohlášení žalovaného. Z těchto údajů bylo zjištěno, že žalovaný měl dostatek volných zdrojů ke splácení úvěru. Žalobkyně rovněž ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích příjmení a v nebankovním registru klientských informací. Žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný řádně neplnil své závazky ze smlouvy, na svůj dluh do data zesplatnění celého úvěru uhradil pouze splátky v částkách 2 863 Kč dne datum, 2 863 Kč dne datum, 2 863 Kč dne datum, 2 863 Kč dne datum, 2 863 Kč dne datum, 2 728 Kč dne datum, 2 863 Kč dne datum (celkem tedy 19 879 Kč). Před zesplatněním úvěru vznikl žalobkyni nárok na úhradu smluvních pokut ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dnů, tj. v celkové výši 998 Kč za dvě splátky. Žalobkyni dále vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného (za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení, ve výši 200 Kč), tj. v celkové výši 800 Kč. V důsledku prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, čímž se součástí jistiny stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru. ulice jistina tak odpovídala částce 51 386,02 Kč. příjmení jistinu byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru, tj. dne datum. Jelikož žalovaný novou jistinu v den zesplatnění neuhradil, měla žalobkyně dále nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od datum do zaplacení, když žalobou je požadována smluvní pokuta ke dni vyhotovení této žaloby ve výši 10 684,96 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v nepřítomnosti obou účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a souhlasila s projednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná se k jednání nedostavila bez omluvy.

4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný a žalobkyně, prostřednictvím zprostředkovatele paní jméno příjmení, podepsali dne datum Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému dne datum na účet uvedený ve smlouvě, bezúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 36 měsíčních splátkách ve výši 2 836 Kč splatných vždy nejpozději 25. dne každého kalendářního měsíce, počínaje dnem kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, tj. dnem datum. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila dle části A) smlouvy o úvěru 102 096 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou, vyjádřenou jako nominální úrokovou míru 54,18 % ročně. Bod 2.. části B) smlouvy o úvěru stanovil, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že žalobkyně byla oprávněna na úrocích, které přirostou po zesplatnění, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou měla žalovaná zaplatit, tj. maximálně 122 515,20 Kč. Návrh na uzavření smlouvy byl žalobkyní akceptován dne datum, přičemž dne datum byla žalovanému na jeho bankovní účet zaslána částka 50 000 Kč. Oznámení o schválení úvěru ze dne datum včetně splátkového kalendáře bylo žalovanému doručeno dne datum /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru na č. l. 20 - 22 spisu, prohlášení klientů/informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru na č. l. 16 - 17 spisu, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru na č. l. 23 - 24 vč. dodejky na č. l. 25 spisu, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 28 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 12 - 14, úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 11 spisu/. Žalovaný byl před poskytnutím úvěru kontrolován v registru příjmení, který byl bez záznamu/viz výpis záznamů z registru příjmení na č. l. 19 spisu/. Žalovaný dne datum podepsal hodnocení klienta, v němž je elektronicky vyplněno, že je zaměstnán a pobírá čistý měsíční příjem ve výši 21 000 Kč, jeho životní výdaje činí 3 860 Kč, výdaje s bydlením 3 500 Kč, nemá žádné výdaje s další osobou v domácnosti, nespoří, nesplácí žádné další půjčky či úvěry, nemá výdaje na dopravu. Jeho celkové výdaje tedy činí 7 360 Kč. Dále je uveden zaměstnavatel společnost rapid trade, s.r.o. s pracovní dobou na neurčito, neběží výpovědní lhůta, je svobodný, nežije s partnerkou ve společné domácnosti, forma bydlení uvedena jiná /viz hodnocení klienta na č. l. 15 spisu/. Žalovaný předložil žalobkyni před podpisem výpisy z banky, dle kterých mu dne datum byla na jeho bankovní účet připsána částka 21 286 Kč odpovídající jeho příjmu ze zaměstnání a dne datum částka 21 722 Kč /viz platby na účet na č. l. 26 – 27 spisu/. Skóre žalovaného při sjednávání úvěru bylo stanoveno na 538 bodů odpovídající Kategorii III. (maximální počty bodů do interního Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů) /viz výpis z nebankovního registru klientských informací na č. l. 18 spisu/. Žalovaný dle sjednaného splátkového kalendáře uhradil postupně v nepravidelných splátkách částku v celkové výši 19 879 Kč /viz karta klienta na č. l. 34 spisu/. Žalovanému byla odeslána výzva k zaplacení dlužných splátek č. 8 a č. 9 ze dne datum, dále výzva k zaplacení dlužných splátek č. 8 a č. 9 a č. 10 ze dne datum, dále mu bylo odesláno oznámení ze dne datum k zaplacení dlužné částky v celkové výši 53 166 Kč do deseti dnů od data odeslání oznámení a dne datum mu byla odeslána předžalobní výzva k úhradě dluhu. Poslední výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím poštovního doručovatele a žalovanému byla doručena ke dni datum /viz výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru na č. l. 29 - 30 spisu, oznámení na č. l. 31 spisu, předžalobní výzva na č. l. 32 spisu, podací arch na č. l. 33 spisu a výpisy z registru sledování zásilek na č. l. 63 spisu/.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému téhož dne částku ve výši 50 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 36 měsíčních splátkách po 2 836 Kč. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný kontrolován v registru příjmení, zároveň žalovaný doložil své měsíční příjmy ve výši 21 000 Kč a podepsal dokumenty Hodnocení klienta. Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil částku 19 879 Kč.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

9. Dle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne datum částku ve výši 50 000 Kč. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalovaného, avšak jeho výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně se ani podrobněji nezajímala o výdaje žalovaného na bydlení, jako základní a podstatnou položku výdajů, kterou je vždy třeba pečlivě zjišťovat. Žalobkyně si vystačila s žalovaným uvedenou formou bydlení„ jiná“ s částkou 3 500 Kč měsíčně, aniž by bylo zřejmé, o jakou formu bydlení se skutečně jedná a zda uvedená částka odpovídá reálným výdajům na bydlení (což lze s ohledem na uvedenou nízkou výši bez dalšího zkoumání obtížně akceptovat). Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. V porušení této povinnosti je pak třeba ve smyslu § 580 odst. 1 a § 588 o. z. spatřovat hrubé narušení veřejného pořádku a v některých případech i zjevný rozpor s dobrými mravy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ,„ (p) ovinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Při výkladu a aplikaci právních předpisů je třeba vzít do úvahy i jejich účel a smysl, tj. zejména zásadu rovnosti a zásadu ochrany spotřebitele jako slabší strany, jehož nerovné postavení je na místě v případě sporu vyvažovat. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu byl tak soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK).

19. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je žalovaný povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že eviduje od žalovaného celkovou platbu ve výši 19 879 Kč. Žalovaný je tak povinen vrátit rozdíl mezi vyplacenými a vrácenými finanční prostředky ve výši 30 121 Kč, o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala prostřednictvím poštovního doručovatele dne datum výzvu k úhradě celé dlužné částky a tato výzva byla žalovanému doručena dne datum. Dle této výzvy měl žalovaný dlužnou částku uhradit do datum. Splatnost pohledávky tak nastala následující den, tj. dne datum, od kterého soud rovněž žalobkyni přiznal nárok na úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle ustanovení z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením (výrok I. tohoto rozsudku).

20. Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, ve zbylém nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru (výrok II. tohoto rozsudku).

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení za použití ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.