Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 CO 150/2022-87

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, PSČ obec

zastoupená advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

o zaplacení částky 525 083 Kč s příslušenstvím,

k odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26. 5. 2022, č. j. -75,

takto:

I. Usnesení okresního soudu se ve výroku II. mění následovně:

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Usnesení okresního soudu se ve výroku II. mění následovně: Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Napadeným usnesením okresní soud řízení zastavil s odkazem na ust. a 2 , neboť žalobkyně vzala žalobu zpět před zahájením jednání (výrok I.) a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. věty druhé tak, že zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce 55 843,60 Kč s odůvodněním, že řízení bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby, neboť insolvenční řízení na majetek žalované, do něhož žalobkyně řádně přihlásila svou pohledávku, bylo ukončeno a žalovaná byla osvobozena od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. Současně okresní soud odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22. 11. 2017, sp. zn. , a uvedl, že žalobkyně ještě před zahájením insolvenčního řízení uplatnila svou pohledávku za žalovanou, tuto řádně v insolvenčním řízení přihlásila, nárok na náhradu nákladů soudního řízení však vzniká až pravomocným rozhodnutím o těchto nákladech a do insolvenčního řízení tak tento nárok nebylo možno přihlásit, tudíž se na tuto pohledávku nemůže vztahovat osvobození o dluhu v rámci oddlužení.

2. Proti tomuto usnesení, pouze však proti výroku o nákladech řízení, podala žalovaná včasné odvolání, jímž se domáhala změny napadeného výroku tak, že žalovaná není povinna hradit náklady řízení. Své odvolání odůvodnila tak, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, bylo vzato na vědomí splnění jejího oddlužení a zároveň byla osvobozena od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny pohledávky věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. , z něhož vyplývá, že v řízení o pohledávce, od jejíhož placení byl dlužník osvobozen, nejde-li o důvody separace nákladů řízení ve smyslu ust. a 148 odst. 2 , nelze dlužníka po dobu trvání účinků přiznaného osvobození zavázat k náhradě nákladů řízení.

3. Odvolací soud přezkoumal usnesení okresního soudu v napadeném nákladovém výroku, včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání žalované je zcela důvodné.

4. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 525 083 Kč s úrokovým příslušenstvím ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne datum. V průběhu řízení bylo u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. insolvenční spisová značka zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka - žalované a usnesením ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, bylo žalované povoleno řešení úpadku oddlužením s plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 12. 9. 2016, č. j.

-17, okresní soud účastníkům oznámil, že v souladu s ust. je řízení v této věci přerušeno a nelze v něm pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalované s tím, že ve výroku IV. vyslovil, že se dlužnice osvobozuje od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Usnesením ze dne 3. 5. 2022, č. j. -66, pak okresní soud v této věci rozhodl o pokračování v řízení po skončení insolvenčního řízení žalované. Podáním ze dne datum následně žalobkyně s ohledem na výsledek insolvenčního řízení vzala žalobu v celém rozsahu zpět a požádala o vrácení zaplaceného soudního poplatku.

5. Podle ust. v platném znění, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

6. V podmínkách projednávané věci bylo řízení vedeno o pohledávku, která byla následně žalobkyní přihlášena v posléze zahájeném insolvenčním řízení. Insolvenční řízení žalované skončilo oddlužením žalované, včetně jejího osvobození jakožto dlužnice od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Žalobkyně posléze vzala žalobu v celém rozsahu zpět. Okresní soud napadeným usnesením řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

7. Pohledávka věřitele z titulu práva na náhradu nákladů řízení je příslušenstvím pohledávky, o kterou se řízení vede (§ 513 o. z.). Nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu (R 146/2011). Přestože žalobkyně uplatnila v insolvenčním řízení žalované svou pohledávku včetně pohledávky z titulu náhrady nákladů tohoto řízení, z judikatury soudů (R 85/2015) plyne, že před právní mocí rozhodnutí, kterým soud přizná účastníku občanského soudního řízení náhradu nákladů řízení (před samotným okamžikem vzniku nároku na náhradu nákladů řízení), nelze takový nárok přihlásit do insolvenčního řízení ani jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky. Pohledávka žalobkyně z titulu náhrady nákladů tohoto řízení tedy vznikla jednoznačně až po splnění podmínek oddlužení žalované, současně má však stále charakter příslušenství pohledávky. V takovém případě se na toto příslušenství pohledávky vztahuje osvobození uvedené v ust. v platném znění, aniž by bylo možno na tuto pohledávku pohlížet jako na pohledávku vzniklou až poté, co nastanou účinky schválení oddlužení ve smyslu ust. věty druhé téhož právního předpisu.

8. Za dané situace se tedy osvobození uvedené v  jednoznačně vztahuje také na pohledávku z titulu náhrady nákladů tohoto řízení a po nastoupení účinků výroku IV. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, již proto nelze žalovanou k náhradě nákladů tohoto řízení jakožto příslušenství pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení zavázat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2015 ve věci sp. zn. , rozsudek ze dne 31. 3. 2015 ve věci sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne 30. 5. 2019 ve věci sp. zn. či usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 8. 2018 ve věci sp. zn. ).

9. Odvolací soud proto usnesení okresního soudu v napadeném nákladovém výroku změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

10. O náhradě nákladů odvolacího řízení pak bylo rozhodnuto dle ust. a , když byť náklady odvolacího řízení rovněž představují příslušenství v žalobě uplatněné pohledávky, osvobození uvedené v  se však z logiky věci vztahuje pouze na pohledávky věřitelů vůči dlužníkům, tedy závazky úpadce, nikoliv jeho vlastní pohledávky vůči věřiteli. V odvolacím řízení procesně zcela úspěšné žalované vznikl nárok na náhradu nákladů řízení představovaných paušální náhradou ve výši 300 Kč dle vyhl. č. v souvislosti s jedním provedeným procesním úkonem, a to podaným odvoláním.

11. Současně odvolací soud neshledal v projednávané věci ve smyslu ust. žádné důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by v odvolacím řízení procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal, když v projednávané věci mělo řízení standardní průběh modifikovaný zahájením insolvenčního řízení a jeho průběhem ve formě povoleného oddlužení, včetně splnění jeho podmínek.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.