Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 17/2022-36

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 4 811,83 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 2 300 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. V části požadující zaplatit částku 2 511,83 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 4 811,83 Kč od 25. 4. 2019 do 5. 2. 2021 a z částky 2 511,83 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně není povinna nahradit žalované náklady řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 2 300 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. V části požadující zaplatit částku 2 511,83 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 4 811,83 Kč od 25. 4. 2019 do 5. 2. 2021 a z částky 2 511,83 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se žaloba zamítá. III. Žalobkyně není povinna nahradit žalované náklady řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 4 811,83 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, právnická osoba, a. s., IČO (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované dne 25. 3. 2019 úvěr ve výši 2 300 Kč, a to na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce poplatek 2 511,83 Kč, to vše nejpozději do 24. 4. 2019. Žalovaná nezaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru ničeho. Dne 18. 3. 2021 postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru původní věřitelka na žalobkyni. Dále žalobkyně uvedla, že pokud soud neuzná nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu neplnění smluvních povinností ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud nárok žalobkyně vypořádal jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Na výzvu soudu, aby žalobkyně předložila důkazy prokazující, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně uvedla, že byla žalovaná lustrována prostřednictvím databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Výsledky lustrace v těchto databázích žalobkyně nepředložila a výslovně uvedla, že žádné jiné důkazy k prokázání této skutečnosti nenavrhuje.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud učinil následující skutkový závěr. Původní věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované dne 25. 3. 2019 úvěr ve výši 2 300 Kč, a to na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce poplatek 2 511,83 Kč, to vše nejpozději do 24. 4. 2019. Soud nemá za prokázané, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná nezaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru ničeho. Dne 18. 3. 2021 postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru původní věřitelka na žalobkyni. Následně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení nejpozději do 5. 2. 2021.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Na otázku zdali neposouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/2018 (OPR- Finance s.r.o. proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

14. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva je tak absolutně neplatná a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení. Původní věřitelka poskytla žalované plnění ve výši 2 300 Kč. Za toto plnění nezaplatila žalovaná ničeho. Původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 300 Kč.

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaná pak měl plnit dluh ihned poté, co k tomu byla vyzvána. Za tuto výzvu považuje soud předžalobní upomínku, kde byla žalovaná vyzvána k zaplacení nejpozději do 5. 2. 2021. Ode dne následujícího přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle o. z. ve spojení s  Pokud požadovala žalobkyně úroky z prodlení za dřívější období, soud v této části žalobu zamítl.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle tak, že žalované, která byla ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že jí žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.