Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 194/2021-102
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kesslerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 114 151,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 69 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 69 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbytku se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalovaném zaplacení částky 114 151,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o zápůjčce číslo to prostřednictvím komunikace na dálku, na jímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 73 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkovou částku výši 214 515 Kč, tj. včetně obchodního úroku ve výši 111 515 Kč a administrativního poplatku ve výši 30 000 Kč, a to v 59 měsíčních splátkách po 3 576 Kč a v 60. splátce ve výši 3 531 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem datum. Žalovaný však na poskytnutou zápůjčku hradil pouze částečně. Dnem datum došlo tudíž k zesplatnění dosud neuhrazené jistiny zápůjčky, která ke dni zesplatnění činila 72 438 Kč. Žalobkyně dále požaduje na neuhrazených obchodních úrocích částku 21 407 Kč, na neuhrazených měsíčních poplatcích částku 4 000 Kč, na zákonném úroku z prodlení částku 2 788,41 Kč, na smluvní pokutě částku 12 767,93 Kč a na úhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky částku 750 Kč.
2. V doplněních žaloby žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy rozdíl mezi vyhodnocenými příjmy a výdaji činil částku 10 898,75 Kč, po započtení úvěrové splátky pak činil částku 7 271,65 Kč, která je dle žalobkyně dostačujícím finančním obnosem pro pokrytí zbývajících nutných a běžných výdajů. Dále sdělila, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 73 000 Kč, s tím, že částka ve výši 5 081 Kč byla použita na uhrazení předchozí zápůjčky číslo ze dne datum, kterou žalovaný vlastnoručně podepsal, z tohoto důvodu byla žalovanému vyplacena částka ve výši 67 919 Kč a to na č. ú. bankovní účet.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání dne datum se nedostavil.
4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“).
5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že dne datum uzavřeli účastníci smlouvu o zápůjčce číslo to prostřednictvím komunikace na dálku, kterou žalovaný podepsal jedinečným SMS kódem, a na jímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 73 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkovou částku výši 214 515 Kč. Na účet žalovaného č. bankovní účet však byla poukázána pouze částka 67 919 Kč, neboť částka 5 081 Kč byla použita na úhradu dluhu z původní smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi účastníky dne datum, tuto smlouvu žalovaný vlastnoručně podepsal. Jelikož žalovaný na poskytnutou zápůjčku uhradil pouze jedinou splátku ve výši 3 800 Kč, byl stran žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, načež byla zápůjčka dne datum zesplatněna. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce číslo z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv online, ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut, z obchodních podmínek pro poskytování spotřebitelského úvěru, z výpisu z účtu žalobkyně ze dne datum, ze smlouvy o zápůjčce číslo z vyčíslení pohledávky, z výpisu se splátkového kalendáře, z výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění ze datum, z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze datum, z předžalobní upomínky z datum vč. poštovních podacích lístků.
6. Soud má tedy za prokázané, že žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce číslo (datum), přestože tato byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, kterou žalovaný podepsal jedinečným SMS kódem, neboť tato byla uzavírána za účelem refinancování předchozí smlouvy o zápůjčce číslo (datum), která byla žalovaným podepsána vlastnoručně. Stejně tak bylo prokázáno, že účet č. bankovní účet je účtem žalovaném, jak ze sdělení právnická osoba příjmení a.s. ze dne datum.
7. Soud však nemá za prokázané, a to i přes výzvu k doplnění tvrzení, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a že zde nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti dluh splatit. Z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr to nelze vyvodit, neboť splnění povinností podle § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), musí poskytovatel úvěru být schopen sám prokázat objektivními podklady, které měl k dispozici a na jejichž základě provedl odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; není možné, aby se tohoto břemene zprostil jen tím, že si nechá od spotřebitele podepsat libovolné prohlášení v tomto směru. Žalovaný ve formuláři uvedl čistý měsíční příjem 20 000 Kč, pravidelné splátky půjček 5 000 Kč, průměrné měsíční výdaje 2 500 Kč, že je svobodný a žije u rodičů. Žalovaný k tomuto předložil občanský průkaz, kopie dvou výplatních pásek za období prosinec 2019 a leden 2020, z nichž soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila cca 20 000 Kč. Dále doložil výpisy z běžného účtu vedeného u právnická osoba příjmení a.s. za období prosinec 2019, leden 2020 a únor 2020. Pokud žalovaný sám uvádí jako jeden z běžných výdajů sázky, soud během jednání provedl hrubý přepočet sázek pouze u anonymizováno tak, jak vyplývá z běžného účtu za leden 2020, s výsledkem cca 16 752 Kč. Poměr čistého příjmu (cca 20 tis. Kč) a vsazených částek (cca 16 tis. Kč), a to zejména s přihlédnutím, že žalovaná nikterak nevzala do úvahy náklady na bydlení, stravu, ošacení, drogerii, jízdné apod., je při posuzování úvěruschopnosti žalovaného více než zarážející. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně příslušný výpis z účtu měla během prověřování úvěruschopnosti žalovaného k dispozici, nelze ani zdaleka dospět k přesvědčivému závěru, že tato byla prověřena skutečně řádně a s veškerou náležitou pečlivostí.
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládal § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Citované ustanovení dále mj. uvádí, že poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Jak plyne ze skutkových zjištění soudu, žalobkyně si obstarala, přestože kusé informace k ověření příjmů a výdajů žalovaného, avšak na základě shora uvedeného z nich vyvodila zcela mylný závěr, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného zápůjčku splácet. Proto podle citovaného ustanovení neměla žalovanému spotřebitelský úvěr poskytnout.
10. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
11. K neplatnosti soud přihlédl z úřední povinnosti dle ust. § 588 o.z., neboť uvedená smlouva o zápůjčce nejen odporovala zákonu (o spotřebitelském úvěru), ale tento rozpor též narušuje veřejný pořádek (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2020, sp. zn. 31 ICdo 36/2020). K tomu v usnesení z 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, Ústavní soud označil„ koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv“ za„ nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, tedy koncepci porušující závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv (čl. 1 odst. 1, odst. 2 Ústavy a čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny), která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018,„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ (k tomu viz též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud nezpochybnil, že odvolací soud přihlédl k neplatnosti smlouvy i bez návrhu, podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“).
12. Podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
13. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu vydání bezdůvodného obohacení v částce 69 200 Kč, když žalovaný na poskytnutou zápůjčku ve výši 73 000 Kč uhradil pouze 3 800 Kč Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
14. Vzhledem k neplatnosti předmětné smlouvy o zápůjčce žalovanému nevznikla povinnost hradit úroky či jakékoli poplatky nebo smluvní pokuty v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, neboť se k tomu platně nezavázal. Žalovaný se rovněž neocitl v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena v souladu s citovaným zákonným ustanovením teprve tímto rozsudkem, obecné ustanovení o úroku z prodlení v § 1970 o. z. se tu neuplatní, protože je zde právní úprava speciální zakotvená v ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2021, č. j. 35 Co 279/2021-72, či rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2022, č. j. 53 Co 87/2022-83).
15. Soud proto žalobu v rozsahu všech těchto nároků (na obchodní úroky, měsíční poplatky, úroky z prodlení, smluvní pokuty) zamítl.
16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, stejně tak i žalovaná, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.