Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 311/2021-42
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
zastoupený zmocněnkyní jméno příjmení, datum narození
bytem adresa
o zaplacení 3 160 Kč s příslušenstvím
takto:
Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 160 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím od 5. 4. 2020 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně částku 5 336,80 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 160 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím od 5. 4. 2020 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně částku 5 336,80 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 160 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1850 cm³ do 2500 cm³ registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, přičemž k vozidlu nebylo v období od 14. 5. 2019 do 26. 6. 2019 sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. tak žalovanému jako vlastníku vozidla vznikla povinnost uhradit za tuto dobu žalobkyni příspěvek, jehož výše činí v souladu s přílohou k tomuto zákonu u daného typu vozidla částku 65 Kč za den, v daném případě za 44 dnů tedy 2 860 Kč. Kromě této částky žádala žalobkyně přiznání nákladů spojených s uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný byl písemně vyzván k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s jeho uplatněním výzvou. Splatnost příspěvku tak nastala dne 4. 4. 2020, a dnem následujícím po uplynutí třicetidenní lhůty od doručení se tak v souladu se zákonem dostal do prodlení, proto žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení. Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, ačkoliv k tomu byl vyzván ještě předžalobní upomínkou zaslanou mu žalobkyní dne 8. 7. 2021.
2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, ústy své zmocněnkyně k ní uvedl, že žalobkyně v podaném návrhu uvádí, že ke dni 4. 4. 2020 nebyla pohledávka za pojištění vozidla uhrazena a proto vznikl úrok z prodlení ve výši 3 160 Kč, avšak pohledávka ve výši 8 695 Kč byla uhrazena již 14. 1. 2020 z bankovního účtu zmocněnkyně žalovaného a proto žalobkyně neměla důvod k nastavení úroků. K tomu zmocněnkyně žalovaného dále uvedla, že týden po uhrazení pohledávky na účet žalobkyně osobně kontaktovala tuto kancelář na telefonním čísle tel. číslo, kde jí bylo sděleno, že platba jim přišla a tudíž je již vše v pořádku. Za další týden ještě vše kontrolovala na stránkách žalobkyně, kdy se přihlásila přes SPZ jejího syna (žalovaného) a na stránkách žalobkyně jí to také hlásilo, že platba byla uhrazena a vše je v pořádku.
3. K jednání nařízenému ve věci na den 25. května 2022 se za stranu žalovanou nikdo nedostavil, přičemž zástupkyně žalovaného svou neúčast předem písemně z osobních důvodů omluvila s tím, že žádá, ale bylo rozhodnuto i bez její přítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované strany, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.
4. Přitom z výpisu centrálního registru vozidel soud vzal za prokázáno, že žalovaný je od 25. 2. 2015 vedený jako vlastník i provozovatel vozidla anonymizováno 9 slov registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu anonymizováno, o objemu válců 1910 cm³, s výkonem 103 kW, s hmotností 1850 kg. Z výzvy žalobkyně ze dne 19. 2. 2020, číslo případu (variabilní symbol) číslo, adresované žalobkyní žalovanému, včetně dodejky, soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za toto vozidlo za období od 14. 5. 2019 do 26. 6. 2019 v celkové výši 2 860 Kč (2 860 Kč za 44 dnů po 65 Kč) do 30 dnů od doručení výzvy. Ve výzvě bylo specifikováno vozidlo a uvedeny údaje o jeho pojištění a o době, v níž pojištěno nebylo. Žalovaný byl poté o zaplacení tohoto příspěvku ještě upomínán, naposledy výzvou právní zástupkyně žalobkyně dne 8. 7. 2021.
5. Dále soud provedl důkaz výzvou žalobkyně ze dne 11. 7. 2019, číslo případu (variabilní symbol) číslo, adresované žalobkyní žalovanému, včetně dodejky, z níž soud vzal za prokázáno, že touto výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů byl žalovaným žalobkyní vyzván k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných vozidel týkajícího se vozidla registrační značka, a to za období od 9. 1. 2019 do 13. 5. 2019 v celkové výši 8 425 Kč (8 125 Kč za 125 dnů po 65 Kč a náklady upomínání ve výši 300 Kč) do 30 dnů od doručení výzvy, a to na účet číslo bankovní účet pod variabilním symbolem číslo, celkem k úhradě částka 8 425 Kč (platební údaje obsažené ve výzvě pro bezhotovostní platbu). Ve výzvě bylo specifikováno vozidlo a uvedeny údaje o jeho pojištění a o době, v níž pojištěno nebylo. Dále soud vzal za prokázáno z výpisu z účtu předloženého žalovaným, ze dne 14. 1. 2020 byla uhrazena částka 8 695 Kč bankovním převodem na účet žalobkyně číslo bankovní účet pod variabilním symbolem platby číslo.
6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. , nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 tohoto zákona, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno (tj. žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 téhož zákona, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že: a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 tohoto zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 téhož zákona, osoba povinná zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 téhož zákona, výši denní sazby příspěvků, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů anonymizováno spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 téhož zákona, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvod vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů anonymizováno, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit anonymizováno okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti anonymizováno uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů anonymizováno u soudu. Podle § 2 vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³ včetně 65 Kč. Podle § 2a uvedené vyhlášky činí výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek částku 300 Kč. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , neboť jinou výši si strany neujednaly.
7. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že v době od 14. 5. 2019 do 26. 6. 2019 byl v centrálním registru vozidel evidován jako vlastník předmětného vozidla žalovaný. Proto bylo jeho povinností uzavřít pojistnou smlouvu o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Z těchto důvodů soud žalobě v části odpovídající samotnému příspěvku ve výši 2 860 Kč vyhověl, neboť jeho výše odpovídá 44 dnům provozování nepojištěného vozidla a denní sazbě 65 Kč dle prováděcí vyhlášky k zákonu. Současně má žalobkyně právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to v částce 300 Kč dle téže prováděcí vyhlášky. Spolu s těmito částkami vyhověl soud žalobě i co do úroku z prodlení z těchto částek ve výši dle nařízení vlády, a to ode dne 5. 4. 2020, který je dnem následujícím po uplynutí šedesátidenní lhůty stanovené k zaplacení příspěvku, a tedy prvním dnem prodlení. Pokud pak žalovaný proti podané žalobě namítal, že předmětný dluh, respektive příspěvek do garančního fondu byl již žalobkyni uhrazen dne 14. 1. 2020, což žalovaný dokládal výpisem z bankovního účtu, je nutno předně uvést, že tuto skutečnost má soud i s ohledem na stanovisko žalobkyně, která ji nerozporovala, za nepochybně prokázanou. Žalobkyně však v řízení prokázala, že za žalovaným měla ohledně stejného vozidla ještě jinou, předcházející pohledávku, za jiné období, kdy vozidlo nebylo pojištěno (období od 9. 1. 2019 do 13. 5. 2019) ve výši 8 425 Kč, respektive spolu s náklady uplatnění (300 Kč) v celkové výši 8 425 Kč. Přitom ani údaje obsažené v důkazu, který předložil žalovaný o úhradě této částky žalobkyni, v soudu nevzbuzují žádnou pochybnost o tom, že tato platba směřovala právě na úhradu této předchozí pohledávky. Žalovaný byl v předcházející výzvě žalobkyní vyzván, aby úhradu předcházejícího dluhu provedl pod variabilním symbolem platby číslo, pod kterým tato platba byla dle výpisu z účtů skutečně provedena. Je tak proto možno bez pochybností uzavřít, že tato platba nesměřovala na úhradu předmětného dluhu, ale dluhu jiného, sice za totéž vozidlo, ale za předcházející období. Jestliže i poté bylo vozidlo nepojištěno, což ani ve vyjádření žalovaného nebylo zpochybněno (jeho obrana spočívala pouze v tom, že dluh je již zaplacen), pak žalobkyni vznikla ze stejného důvodu za další období nová pohledávka, která je nyní žalována. Žalovaný se proto rovněž mýlí, pokud má za to, že nynější dluh ve výši 3 160 Kč je již pouze úrokem z prodlení, který vznikl neuhrazením předcházející pohledávky. Není tomu tak, protože se jedná se o jistinu nového dluhu, vzniklého následně. K této jistině pak žalobkyně požaduje podle již výše zmíněného § 1970 občanského zákoníku i úrok z prodlení (pozn. kdyby se mělo jednat opravdu o úrok z prodlení, pak úrok z prodlení úrokem z prodlení znovu úročen být nemůže). Soud proto podané žalobě zcela vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 5 336,80 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 400 Kč, dále odměny advokáta stanovené dle sazeb uvedených v § 7 a v § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, a to za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast u soudního jednání), to je celkem v částce 1 600 Kč, dále paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby v částce 600 Kč dle § 13 odst. 1 , 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, a dále z prokázané výše náhrady cestovních výdajů celkem v částce 480 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb. , advokátní tarif, a to za cestu k ústnímu jednání osobním vlakem a autobusem dle předložených jízdenek a dále z vyúčtované výše náhrady za ztrátu času těmito cestami v délce celkem 7 hodin v částce 1 400 Kč dle § 14 odst. 1 , 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, tj. 100 Kč za každou započatou půlhodinu ztráty času cestou, a konečně částky 856,80 Kč jako 21 % DPH z výše uplatněných položek odměny a náhrad (a tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku), kterou je advokát povinen odvést podle zákona o DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), když právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátkyní této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.