Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 80/2022-29
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 21 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se co do částky 6 000 Kč s příslušenstvím zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 418,59 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se co do částky 6 000 Kč s příslušenstvím zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 418,59 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 21 400 Kč, vzniklého z neoprávněného vyplácení pojistného. Dne datum žalovaná požádala žalobkyni o vyplácení pojistného plnění za dobu pracovní neschopnosti ode dne datum do datum z titulu pojistné smlouvy číslo. Dle všeobecných pojistných podmínek pro denní odškodné v případě pracovní neschopnosti je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli písemně oznámit mimo jiné i ukončení pracovního poměru nebo samostatně výdělečné činnosti, pojistitel pak neposkytne plnění v případě pracovní neschopnosti, ke které došlo v souvislosti se vznikem pojistné události v době, kdy byl pojištěný evidován jako nezaměstnaný. Z dokladu, který poskytla žalovaná žalobkyni, plyne, že žalovaná byla ode dne datum nezaměstnaná. S ohledem na výše uvedené žalované proto vznikl nárok na vyplacení pojistného plnění pouze za dobu pracovní neschopnosti od datum do datum. Pojistné plnění však bylo žalované vyplaceno za dobu pracovní neschopnosti až do dne datum. Z uvedeného důvodu je vyplacené pojistné plnění za období od datum do datum bezdůvodným obohacením.
2. Žalovaná proti platebnímu rozkazu podala odpor, ve kterém sdělila, že s tvrzením žalobkyně nesouhlasí, žalobkyně s ní nekomunikuje, nelze s ní vyřešit vzniklou situaci.
3. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti se zjišťuje, že pracovní neschopnost žalované začala dle lékařského potvrzení dne datum.
4. Z hlášení pracovní neschopnosti – denní odškodné soud zjišťuje, že žalovaná uvedla, že v období od datum do datum nevykonávala výdělečnou činnosti. Její pracovní neschopnost trvala od datum a ke dni sepsání hlášení (tj. k datum) nebyla ukončena.
5. Z pojistné smlouvy Investičního životního pojištění Evoluce plus a přiložených všeobecných pojistných podmínek (zejména pojistných podmínek pro pojištění denního odškodného v případě pracovní neschopnosti PN1016) soud zjišťuje následující. Žalobkyně s žalovanou dne datum uzavřeli smlouvu o životním pojištění, pojistné období sjednáno jako měsíční. Denní odškodné za pracovní neschopnost (i úrazem) bylo sjednáno ve výši 200 Kč.
6. Podle článku 5 (Zánik pojištění) Všeobecných pojistných podmínek, pro pracovní neschopnost PN1016, je pojištěný (žalovaná) povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit vyjmenované skutečnosti, mj. písm. c) ukončení pracovního poměru nebo samostatně výdělečné činnosti. Pojištění pak zaniká k počátku nejbližšího následujícího pojistného období po oznámení této skutečnosti pojistiteli. Pojistitel má nárok na pojistné do konce pojistného období, ve kterém k oznámení došlo.
7. Podle článku 7 (Pojistná událost) Všeobecných pojistných podmínek, pojistnou událostí je lékařsky zjištěná a potvrzená pracovní neschopnost; pojistná událost nastává dnem počátku pracovní neschopnosti.
8. Podle článku 9 (Výluky z pojištění) Všeobecných pojistných podmínek, pro pracovní neschopnost PN1016, neposkytne pojistitel pojistné plnění v případě pracovní neschopnosti, ke které došlo v souvislosti s vyjmenovanými událostmi, mj. písm. i) se vznikem pojistné události v době, kdy byl pojištěný podle platných právních předpisů evidován jako nezaměstnaný.
9. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajská pobočka obec, kontaktní pracoviště obec, ze dne datum se zjišťuje, že žalované byla od datum přiznána podpora v nezaměstnanosti.
10. Z korespondence mezi účastníky (zejména sdělení o výši pojistného plnění, stanoviska k odvolání, zahájení likvidačního šetření k pojistné smlouvě) vyplynulo, že žalobkyně poté, co žalované poskytla pojistné plnění a následně zjistila, že žalovaná je od datum nezaměstnaná, opakovaně vyzývala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za období od datum do datum, s odůvodněním, že došlo k ukončení pracovního poměru žalované a dle podmínek pojistné smlouvy, neposkytne žalobkyně plnění v případě pracovní neschopnosti, ke které došlo v souvislosti se vznikem pojistné události v době, kdy byla žalovaná podle platných právních předpisů evidována jako nezaměstnaná.
11. Předžalobní výzvou se skutkovým a právním rozborem ze dne datum byla žalovaná vyzvána žalobkyní k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 21 400 Kč s příslušenstvím.
12. Z vyjádření společnosti právnická osoba vyplývá, že žalovaná byla v této společnosti zaměstnaná od datum do datum.
13. Z vyjádření společnosti právnická osoba se zjišťuje, že žalovaná byla v této společnosti zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti od datum do datum.
14. Z výslechu žalované bylo zjištěno následující. Žalovaná skončila pracovní poměr u právnická osoba v době, kdy byla v pracovní neschopnosti, ke dni datum. Jelikož byla v pracovní neschopnosti, nemohla nikde pracovat, ani být hlášena na úřadu práce jako nezaměstnaná. Vedle toho měla uzavřenou dohodu o pracovní činnosti se právnická osoba, tato dohoda skončila v polovině února 2021, tam pracovala soboty, neděle, případně po práci, její příjem se pohyboval okolo 3 000 – 4 000 Kč. Žalovaná skončení pracovního poměru žalobkyni neoznámila.
15. Na základě výše uvedených provedených důkazů zjistil soud tento skutkový stav ve věci: Žalovaná byla zaměstnána u právnická osoba a pracovní poměr skončila výpovědí ke dni datum. Žalovaná v průběhu svého pracovního poměru onemocněna a dne datum nastoupila do režimu dočasné pracovní neschopnosti, ve které byla asi 14 měsíců. Poté byla hlášena na úřadu práce. Pojistné plnění jí bylo vyplaceno za dobu pracovní neschopnosti od datum do datum.
16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Z uzavřené pojistné smlouvy, resp. z všeobecných pojistných podmínek pro pojištění denního odškodného v případě pracovní neschopnosti PN1016, článku 5 bod 1, vyplývá povinnost žalované oznámit žalobkyni bez zbytečného odkladu pojistiteli písemně skutečnost, že došlo u žalované k ukončení pracovního poměru. Tuto povinnost žalovaná bez pochyby porušila, když její pracovní poměr zanikl ke dne datum, a žalovaná oznámila skončení pracovního poměru žalobkyni až v únoru 2021. Na základě článku 5 bod 1 těchto pojistných podmínek pak v případě porušení oznamovací povinnosti žalované, došlo k zániku pojištění, a to k okamžiku počátku nejbližšího následujícího pojistného období po oznámení této skutečnosti pojistiteli. Jestliže tak pracovní poměr žalované zanikl ke dni datum, mohla žalovaná reálně, a bez zbytečného odkladu, oznámit tuto skutečnost teprve v počátcích měsíce listopadu 2020 žalobkyni. Dle pojistné smlouvy číslo strana 2, je pojistné období sjednáno jako měsíční. Pojištění tak nejdříve mohlo zaniknout, a zaniklo, k počátku měsíce prosince 2020, resp. ke dni datum. Jak je uvedeno, v článku 5 bod 1 poslední věta pojistných podmínek, pojistitel (žalovaná) má nárok na pojistné do konce pojistného období, ve kterém k oznámení došlo (resp. ve kterém mělo k oznámení dojít). Žalované tak po právu náleží pojistné plnění do konce měsíce listopadu 2020. Dne datum došlo k zániku pojištění, tudíž pojistné plnění vyplácené žalované od datum bylo neoprávněné, neboť bylo plněno z právního důvodu (pojistné smlouvy), který odpadl (zánikem pojištění). Žalovaná je tak povinna vydat bezdůvodné obohacení za dobu od datum do datum.
20. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, kterou žalobkyně argumentovala, tj. že žalovaná byla v uvedeném období nezaměstnaná, neboť tato skutečnost nespadá pod výluku z plnění pojištění podle článku 9 odst. 1 písm. i) všeobecných pojistných podmínek pro pojištění denního odškodného v případě pracovní neschopnosti PN1016. Dle tohoto bodu neposkytne pojistitel pojistné plnění v případě pracovní neschopnosti, ke které došlo v souvislosti se vznikem pojistné události v době, kdy byl pojištěný podle platných právních předpisů evidován jako nezaměstnaný. S přihlédnutím k výkladovým pravidlům článku 7 těchto podmínek, došlo k pojistné události dnem počátku pracovní neschopnosti žalované, tj. dne datum. K tomuto dni však žalovaná nebyla evidována jako nezaměstnaná, když její pracovní poměr u společnosti právnická osoba, zanikl až ke dni datum. Je tak zřejmé, že k pojistné události nedošlo v době, kdy by žalovaná byla evidována jako nezaměstnaná, jak předpokládá článek 9 odst. 1 písm. i) pojistných podmínek. Na uvedenou situaci tak nelze uplatnit výluku z pojištění.
21. S ohledem na uvedené je zřejmé, že nárok žalobkyně je oprávněný pouze částečně, když žalované náleželo pojistné plnění až do dne datum, ode dne následujícího, tj. ode dne datum do dne datum docházelo k vyplácení pojistného plnění bez právního důvodu, když pojistná smlouva ke dni datum zanikla. Na základě § číslo je tak žalovaná povinna žalobkyni vrátit vyplacené pojistné plnění za celkem 77 dní, přičemž denní odškodné bylo vypláceno v souladu s pojistnou smlouvou ve výši 200 Kč, celkem tedy 15 400 Kč. Výrokem II. soud zamítl nárok žalobkyně ve výši 6 000 Kč, odpovídající 30 dnům (x 200 Kč) za období datum až datum.
22. Počátek prodlení žalované určil soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí ze dne 15. 5. 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005 , dále pak rozhodnutí ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 33 Odo 1642/2006 ), ode dne datum, od tohoto data se pak určuje i výše úroků z prodlení podle příslušného nařízení vlády. Žalobkyni tak náleží úroky z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve výši 8,5 % ročně.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “). Žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch (70 %), přičemž od úspěchu žalobkyně soud odečetl úspěšnou obranu žalované a na základě uvedeného přiznal žalobkyni právo na náhradu 40 % účelně vynaložených nákladů.
24. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 856 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená úodle § 6 odst. 1 , § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 400 Kč, kdy se za jeden úkon právní služby přiznává 1 980 Kč Celkem se jedná o 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud přiznal právnímu zástupci tyto úkony právní služby: § 11 odst. 1 písm. a) převzetí věci a příprava zastoupení, d) písemné podání ve věci samé – žaloba, d) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem g) účast na jednání před soudem dne datum. Za repliku k odporu žalované soud náhradu nákladů nepřiznal, neboť se jednalo o velmi jednoduché podání, které nepřineslo k věci žádných nových skutečností či důkazů, které by nebyly již uplatněny v žalobě. Za cestovné k soudu na ústní jednání dne datum přiznal soud 169 Kč a 199 Kč, dle předložených jízdních tiketů. Za náhradu za ztrátu času přiznal soud zástupci 1 000 Kč, za celkem 10 započatých půlhodin podle § 14 odst. 1 a odst. 3 a.t., když na jednu cestu k soudu připadá 5 započatých půlhodin. Celkovou částku nákladů řízení ve výši 12 690,48 Kč soud navýšil podle § 137 odst. 1 a 2 OSŘ o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Součet částek nákladů právního zastoupení a soudního poplatku představuje částku 13 546,48 Kč, přičemž 40 % z této částky tvoří celkové přiznané náklady žalobkyni ve výši 5 418,59 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.