Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 21/2022-57
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Daniela Kulíková ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 764 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 764 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 224,82 Kč od datum do datum, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 764 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se obrátil návrhem ze dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 6 764 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že žalovaná s žalobcem uzavřeli po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dne datum prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa smlouvu o úvěru, na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 5 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Identita žadatele byla ověřena v minulosti při uzavírání jiné smlouvy, v tomto případě tedy nebyla ověřována. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalovanou částku 6 764 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 3 313 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 693Kč, poplatky za SMS servis ve výši 343Kč, úrok ve výši 1 715 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč a smluvní pokuta ve výši 500 Kč.
Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
Žalovaná uzavřela dne datum s žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek žalobkyně webová adresa) úvěrovou smlouvu včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobce, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 5 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč a úrokem ve výši celkem 6 880Kč ve 24 splátkách. V případě prodlení po zesplatnění byl žalobce oprávněn požadovat také jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny, v případě prodlení se zaplacením splátky se smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 500Kč, poplatek za SMS servis 49Kč měsíčně, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99Kč měsíčně /viz smlouvu o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, fotografii občanského průkazu žalované/. Žalovaná úvěr čerpala, avšak svůj dluh neuhradila řádně a včas /viz výpis čerpání, splátek a úhrad/. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.
Soud vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (který byl současně úvěrem spotřebitelským), žalobce jakožto úvěrující osoba poskytla žalované jako úvěrovanému úvěrový rámec až do výše 5 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými poplatky vrátit. Žalovaná úvěr čerpal, nesplatila jej však řádně a včas. Soud proto přiznal žalobkyni částku 6 764 Kč odpovídající požadované nesplacené části jistiny ve výši 3 313 Kč, poplatkům v celkové výši 1 036 Kč a smluvní pokutě ve výši 500 Kč jistiny. Žalobce uplatněnou náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 200 Kč soud posoudil s ohledem na její paušální výši toliko jako další sjednanou smluvní pokutu, neboť žalobkyně sice tvrdila konkrétní výši nákladů jí vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele, avšak uhrazení těchto nákladů již nijak nedokládala. Výše souhrnu těchto smluvních pokut ve výši 750 Kč (500Kč + 200 Kč) byla sjednána a uplatněna v souladu s limity stanovenými v zákoně o spotřebitelském úvěru (maximálně ½ jistiny, tedy 2 500 Kč), a proto soud vyhověl žalobě i v této části.
Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 764 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 224,82 Kč od [datum] do [datum], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 764 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se obrátil návrhem ze dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 6 764 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že žalovaná s žalobcem uzavřeli po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dne [datum] prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] smlouvu o úvěru, na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 5 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Identita žadatele byla ověřena v minulosti při uzavírání jiné smlouvy, v tomto případě tedy nebyla ověřována. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalovanou částku 6 764 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 3 313 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 693Kč, poplatky za SMS servis ve výši 343Kč, úrok ve výši 1 715 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč a smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek žalobkyně [webová adresa]) úvěrovou smlouvu včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobce, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 5 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč a úrokem ve výši celkem 6 880Kč ve 24 splátkách. V případě prodlení po zesplatnění byl žalobce oprávněn požadovat také jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny, v případě prodlení se zaplacením splátky se smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 500Kč, poplatek za SMS servis 49Kč měsíčně, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99Kč měsíčně /viz smlouvu o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, fotografii občanského průkazu žalované/. Žalovaná úvěr čerpala, avšak svůj dluh neuhradila řádně a včas /viz výpis čerpání, splátek a úhrad/. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (který byl současně úvěrem spotřebitelským), žalobce jakožto úvěrující osoba poskytla žalované jako úvěrovanému úvěrový rámec až do výše 5 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými poplatky vrátit. Žalovaná úvěr čerpal, nesplatila jej však řádně a včas. Soud proto přiznal žalobkyni částku 6 764 Kč odpovídající požadované nesplacené části jistiny ve výši 3 313 Kč, poplatkům v celkové výši 1 036 Kč a smluvní pokutě ve výši 500 Kč jistiny. Žalobce uplatněnou náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 200 Kč soud posoudil s ohledem na její paušální výši toliko jako další sjednanou smluvní pokutu, neboť žalobkyně sice tvrdila konkrétní výši nákladů jí vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele, avšak uhrazení těchto nákladů již nijak nedokládala. Výše souhrnu těchto smluvních pokut ve výši 750 Kč (500Kč + 200 Kč) byla sjednána a uplatněna v souladu s limity stanovenými v zákoně o spotřebitelském úvěru (maximálně ½ jistiny, tedy 2 500 Kč), a proto soud vyhověl žalobě i v této části. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.