Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
49 C 242/2021-37
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem v obec, ulice číslo
zastoupená JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.,
advokátem se sídlem tamtéž,
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,
bytem adresa žalované
o 6.807,92 Kč s úroky a úroky z prodlení,
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 6.807,92 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 382,10 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.366,88 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.807,92 Kč za dobu od 15. června 2018 do zaplacení a úroku ve výši 27,8 % ročně z částky 6.807,92 Kč za dobu od 15. června 2018 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 6.807,92 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 382,10 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.366,88 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.807,92 Kč za dobu od 15. června 2018 do zaplacení a úroku ve výši 27,8 % ročně z částky 6.807,92 Kč za dobu od 15. června 2018 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 6.807,92 Kč s úroky a úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl (částečně přitom úroky i úroky z prodlení kapitalizoval. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 10. 2016 společnost právnická osoba poskytla (v hotovosti) částku 10.000 Kč, již se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem, který žalobce dále specifikoval, v 12 měsíčních splátkách po 1.117 Kč. V rozporu s tímto ujednáním žalovaný vrátil pouze částku v celkové výši 2.175 Kč, jinak ničeho. Pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena smlouvou ze dne 14. 6. 2018, postoupení bylo oznámeno žalovanému. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.
Žalovaný se ve věci – ač k tomu byl soudem vyzván – nevyjádřil.
K projednání věci soud nařídil jednání na den 28. 4. 2022. K tomuto jednání byli řádně a včas předvoláni oba účastníci, žádný z nich se ovšem k jednání soudu nedostavil. Žalobce svou nepřítomnost omluvil, žalovaný nikoli. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalobce zároveň svou absencí znemožnil soudu v postupu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne 3. 10. 2016 žalovaný a zástupce společnosti právnická osoba podepsali„ smlouvu o zápůjčce – modrá na účet/modrá na účet premium“, podle níž měl právnická osoba poskytnout žalované částku ve výši 10.000 Kč. Zda tuto částku skutečně poskytla a jak, není ze smlouvy zřejmé. Ze smlouvy je zřejmé, že mezi týmiž subjekty byla zřejmě již dříve uzavřena nějaká smlouva o zápůjčce (srov. částečně vyplněnou část týkající se„ refinancování zápůjčky“), nicméně tato část je dosti zmatená a není z ní bez dalšího patrné, co jí bylo míněno, když je v ní uvedeno, že částka poskytovaná smlouvou ze dne 3. 10. 2016 má být„ použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce číslo“, což je ovšem současně uvedeno jako číslo smlouvy datované dne 3. 10. 2016. Není jasné, co měly tímto ujednáním osoby, které smlouvy podepsaly, v úmyslu vyjádřit. Podstatné však je, že ze smlouvy ani z ničeho jiného neplyne, že by právnická osoba skutečně jakoukoli částku žalované poskytl.
Soud tak především nemá za prokázané, že by žalovaná jakoukoli částku od žalobce převzala. Tvrdil-li žalobce (v doplnění žaloby k výzvě soudu), že převzetí částky v hotovosti žalobkyně potvrdila přímo ve smlouvě uzavřené s právním předchůdcem žalobce, žádné takové prohlášení či potvrzení žalované soud ve smlouvě předložené žalobcem nenalezl. Svou nepřítomností při jednání žalobce zabránil soudu, aby na něj v tomto směru učinil dotaz, případně jej vyzval k označení důkazů postupem podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s ř.
Za situace, kdy nebylo prokázáno, že žalovaná jakoukoli částku převzala, nemá soud za prokázané, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce, která je smlouvou reálnou, a neshledává žádný právní důvod, podle něhož by bylo lze žalované uložit jakékoli plnění ve vztahu k žalobci, byť částečné. Z právě uvedených důvodů soudu nezbylo než žalobu zamítnout (výrok I.). Pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení se pak již soud nezabýval otázkou případné platnosti smlouvy ze dne 3. 10. 2016, otázkou postoupení pohledávky apod.
O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který byl ve věci zcela neúspěšný, náhrada nákladů nepřísluší, a žalovanému, který byl ve věci úspěšný, v řízení žádné náklady nevznikly, tedy není co nahrazovat.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.