Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 62/2022-74
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 76 413,47 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, na zaplacení částky 76 413,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 76 413,47 Kč za dobu od 16. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, na zaplacení částky 76 413,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 76 413,47 Kč za dobu od 16. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.</b>
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 76 413,47 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 24.9.2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.
2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že výše úvěrového rámce činila 50 000 Kč, žalovanou částku ve výši 86 413,47 Kč proto považuje za neadekvátní. RPSN smlouvy ve výši 269. 91 % je v rozporu s dobrými mravy a smlouvu proto považuje za neplatnou.
3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila tvrzení uvedená v žalobě a uvedla, že žalovaný čerpal finanční prostředky v různé výši, tuto výši dokládá výpisy z účtu a potvrzeními o provedení platby od společnosti právnická osoba Dále uvedla, že žalovaný před postoupením pohledávky uhradil částku v celkové výši 426 405,19 Kč. Po postoupení pohledávky tento dále uhradil částku 10 000 Kč.
4. Soud ve věci nařídil ústní jednání. Z tohoto jednání se omluvila žalobkyně, soud proto jednal v její nepřítomnosti.
5. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Z rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 24.9.2016 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, přislíbil žalovanému poskytnutí úvěru s úvěrovým rámcem 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného úroku ve výši 0,2833 % denně a poplatku ve výši 187,50 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % úvěru. Výše RPSN smlouvy činila 578,1 %. Z předložených výpisů z účtu a potvrzení společnosti právnická osoba vyplynulo, že úvěr byl poskytnut v celkové výši 364 502 Kč. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil před postoupením pohledávky částku 426 405,19 Kč. Z výpisu z účtů předložených žalovaným má soud za prokázané, že po postoupení pohledávky žalovaný dále uhradil žalobkyni částku 20 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou smlouvou ze dne 27.1.2020 na žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému oznámena.
6. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Soud má za to, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 24.9.2016 zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o.z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o.z., když smlouva o úvěru, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o.z. ve spojení s § 588 o.z. absolutně neplatným právním jednáním a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.
8. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statis data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v září 2016, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 11 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční úroková sazba ve výši 103,4 % a dále ujednány další poplatky za poskytnutí úvěru, tvoří takto sjednaná sazba zhruba desetinásobek násobek v této době obvyklé úrokové sazby. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se úroku a poplatků je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatné.
9. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o úroku způsobuje neplatnost celé smlouvy o hotovostním úvěru či nikoli. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročnou zápůjčku. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši úroku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán úrok případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne 24.9.2016 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je neplatná jako celek.
10. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 364 502 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni částku ve výši 446 405,19 Kč, byla tímto jeho povinnost k vydání bezdůvodného obohacení bezezbytku splněna. Soudu proto nezbylo, než podanou žalobu v celém rozsahu zamítnout.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl ve věci plně úspěšný, má proto nárok na plnou náhradu nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.