Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 154/2021-146

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 699,80 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 27. 9. 2018 do zaplacení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 562,50 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce anonymizováno jméno příjmení na náhradě nákladů řízení částku 2 080 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 699,80 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 27. 9. 2018 do zaplacení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 562,50 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 2 080 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 18.11.2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako právní nástupce původního poskytovatele úvěru společnosti právnická osoba (dále jen anonymizováno). Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena společnosti právnická osoba, která ji následně postoupila žalobkyni. anonymizováno poskytla žalované na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 26.6.2018, uzavřené za pomoci prostředků komunikace na dálku, úvěr na dobu neurčitou s pravidelnými měsíčními splátkami a s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala věřiteli úvěr splácet včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12, 5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve splátkách po 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše splátky/minimálních splátky byla žalované sdělována vždy ve výpisu s tím, že splátka byla splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná na základě smlouvy čerpala celkem částku ve výši 10 000 Kč. Protože žalovaná neuhradila ani minimální splátku, ocitla se tak v prodlení, přičemž dlužné částky neuhradila ani na základě upomínek. Vedle neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč se žalobkyně domáhá též kapitalizovaného úroku z jistiny za období od 27.07.2018 do dne splatnosti úvěru 26.09.2018, zákonného úroku z prodlení z jistiny počínaje 27.9.2018 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 562,50 Kč (kdy dle čl. VI. odst. 1 písm. a) smlouvy má věřitel nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované s splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč). Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani poté, co ji anonymizováno a následně i žalobkyně zaslala předžalobní výzvu. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované poskytovatelem úvěru, žalobkyně uvedla, že anonymizováno kladně posoudila úvěruschopnost žalované, aniž by jakkoliv konkretizovala, jakým způsobem prověření úvěruschopnosti proběhlo. Doklady ohledně prověřování úvěruschopnosti se podle žalobkyně nedochovaly.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Skutkový stav:

3. Podle smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 26.6.2018 se právnická osoba zavázala poskytnou žalované neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč a úrokovou sazbou 8,5% měsíčně. Smlouva byla uzavřena do dobu neurčitou. Dlužník byl povinen platit vedle smluveného úroku též poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5% z částky každého čerpání. Dlužník byl povinen splácet úvěr včetně sjednaného úroku a poplatku pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající 12, 5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve splátkách po 1 000Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Splátka byly splatné vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 26.6.2018. V případě prodlení byla anonymizováno oprávněna požadovat po dlužníku náhradu účelně vynaložených nákladů, které ji vznikly v souvislosti s prodlením dlužníka se splácení kterékoliv částky ve výši 250 Kč.

4. Ze sdělení právnická osoba ze dne 25.10.2021 a výpisu z účtu č. bankovní účet soud zjistil, že se jedná o účet žalované, která na něj obdržela dne 26.6.2018 platby ve výši 4 500 Kč a 5 000 Kč a dne 3.7.2018 platbu ve výši 500 Kč, a to prostřednictvím platební brány webová adresa, přičemž variabilní symbol těchto plateb odpovídá údajům obsaženým ve výpisech z interního systému poskytovatele úvěru o vyplacení úvěru na č.l. 28-30 spisu.

5. anonymizováno svoji pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou ze dne 18.12.2019 společnosti právnická osoba, která ji následně smlouvou ze dne 19.12.2019 postoupila žalobkyni, což má soud za prokázané těmito smlouvami a jejich přílohami, kdy pohledávka za žalovanou je v příloze ke smlouvě ze dne 18.12.2019 identifikována na č.l. 112 přílohy pod položkou číslo a v příloze ke smlouvě ze dne 19.12.2019 na č.l. 82 přílohy pod položkou číslo O postoupení pohledávky žalobkyni byla žalovaná informována oznámením ze dne 4.11.2020 podanými k poštovní přepravě téhož dne. Tato zásilka obsahovala též předžalobní výzvu.

6. Z ostatních provedených důkazů (standardní podmínky smlouvy o úvěru, předsmluvní informace, obchodní podmínky, výpisy z účtu) soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, a to s ohledem na níže uvedené právní posouzení.

Právní posouzení:

7. Podle , , dále jen o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poskytování spotřebitelského úvěru je dále upraveno v zákoně č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru, kdy podle a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle Sb, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. K neplatnosti smlouvy je třeba přihlédnout z úřední povinnosti podle , (dále jen „o. z.“), nikoli jen na základě případné námitky spotřebitele (podle věta druhá zák. o spotřebitelském úvěru). Ve svém usnesení ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , Ústavní soud označil„ koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv“ za„ nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, tedy koncepci porušující závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv (, odst. 2y a a y), která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ,„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ (k tomu viz též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Podle ust. zák. o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

8. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem 50 000 Kč, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 10 000 Kč. Soud se nicméně domnívá, že uzavřená úvěrová smlouva je absolutně neplatná, a to z důvodu, že anonymizováno úvěr poskytla, aniž by řádně posoudila úvěruschopnost žalované, jak ji ukládá zákon. Přes výzvu soudu žalobkyně nijak blíže nerozvedl své zcela vágní tvrzení o kladném posouzení úvěruschopnosti žalované poskytovatelem úvěru, když pouze uvedla, že podklady ohledně ověřování úvěruschopnosti se nedochovaly. Výše příjmů, výdajů a závazků žalované, jakož i její platební morálka v době poskytnutí úvěru tak jsou neprosto neznámé veličiny a soud má za to, že poskytovatel úvěru se zkoumáním úvěruschopnosti žalované vůbec nezabýval. Protože poskytovatel úvěru nesplnil svoji povinnost vyplývající ust. § 86 zák. o spotřebitelského úvěru považuje soud úvěrovou smlouvu v souladu s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a shora citovanou judikaturou za absolutně neplatnou, což se týká i vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhala smluvených poplatků či smluvních úroků. Na poskytnuté plnění pak soud hledí jako na bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovaná netvrdila, že by poskytnutou částku nebo její část žalobkyni či jejím právním předchůdcům uhradila a proto ji soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni jako právní nástupkyni poskytovatele úvěru částku 10 000 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatila. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vzhledem k neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru totiž žalované nevznikla povinnost hradit úroky či jakékoli poplatky vyplývající ze smlouvy, neboť se k tomu platně nezavázala. Žalovaná se rovněž neocitla v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena v souladu s citovaným zákonným ustanovením teprve tímto rozsudkem.

9. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. podle míry úspěchu ve věci a více úspěšné žalobkyni přiznal nárok na poměrnou část vynaložených nákladů. Pro účely poměření míry úspěchu soud kapitalizoval též zákonné úroky z prodlení, a to ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že předmětem řízení byla celkem částka 15 371,30 Kč (10 000 Kč + 1 699,80 Kč + 3 109 Kč jako kapitalizované zákonné úroky z prodlení + 562,50 Kč), což představuje míru úspěchu 65%: 35% ve prospěch žalobkyně. Žalobkyni tak náleží 30% z níže uvedených nákladů řízení (65% mínus 35% = 30%):

-) soudní poplatek ve výši 400 Kč,

-) odměna za zastupování advokátem ve výši 4 500 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby), kdy odměna za jeden úkon právní služby podle ust. . vyhl. č. (dále jen AT) ve spojení s ust. AT činí 1 500 Kč

-) částka 900 na náhradě hotových výdajů za tři shora uvedené úkony právní služby po 300 Kč za každý dle § 13 odst. 3 AT,

-) a 21% DPH dle ve výši 1 134 Kč,

tj. celkem 6 934 Kč. S ohledem na míru úspěchu ve věci pak žalobkyni náleží náhrada nákladů ve výši 2 080 Kč, což odpovídá 30 % z částky 6 934 Kč.

Doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu nepovažuje soud za účelně vynaložený náklad, neboť žalobní tvrzení mohla a měla být kompletní již v žalobě samotné.

10. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (viz ust. ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuce.